Situace na Haiti je chaos, který svět neviděl od rozpadu Somálska v devadesátých letech, míní iberoamerikanista Radek Buben z Univerzity Karlovy. Gangy bojují proti policii i mezi sebou navzájem, věnují se kriminální činnosti od únosů po obchod s drogami a zároveň udržují kontakt s politickými elitami v zemi, přiblížil v Událostech, komentářích. Současný stav je podle architekta Petra Vacka z organizace Praga-Haiti „kulminací předcházejících událostí“.
„Na západní polokouli neznáme takový rozklad státu. Neznáme to ani z regionů, kde se to děje častěji – to je například Afrika. Na Haiti se totiž rozpadlo centrum země – hlavní město,“ řekl Buben. Podle něj země v danou chvíli nemá legální ani legitimní politické vedení.
Gangy působící na Haiti jsou napojené na elity a politiky země. Vůdce hlavního gangu Jimmi „Barbecue“ Chérizier je politický stoupenec bývalého prezidenta Jovenela Moïseho. „Gangy mají politické ambice, nejsou to čistě zločinci. Již se podílely na destabilizaci země, v roce 2004 gangy sesadily bývalého prezidenta Jeana-Bertranda Aristida, který se sám ve své politice opíral o ozbrojené gangy,“ upozornil Buben. „V dané zemi to není neobvyklé, problém se jen prohlubuje,“ dodal.
Gangy si podle něj v zemi dokážou vzít, co chtějí. V úterý zaútočily na centrální banku, zvládnou převzít kontrolu nad ropovody a vybírají výkupné. Na Haiti jsou běžné únosy a obchod s lidmi. Gangy zároveň vybírají daně a svým způsobem nahrazují nefunkční státní aparát, vysvětlil Buben.
Cestu musí Haiti najít samo, míní Vacek
Architekt Petr Vacek z organizace Praga-Haiti označil současnou situaci za „kulminaci předcházejících událostí“. „Za největší milník bychom mohli označit zemětřesení v roce 2010, které zasadilo ránu tomu tehdy trochu perspektivně se rozvíjejícímu státu,“ řekl a zmínil, že kvůli otřesům popadala spousta budov v Port-au-Prince a došlo k zastavení ekonomického růstu. Během katastrofy přišlo o život 200 až 300 tisíc lidí, přesná statistika chybí.
„Není to úplně občanská válka, protože v občanské válce existují dvě nebo více stran s jasným programem a jasnými konfliktními liniemi,“ řekl Buben. Na Haiti podle něj bojují zbytky státu, které přestavuje velmi slabá haitská policie čítající devět tisíc lidí, s několika gangy nebo konfederacemi gangů. Dochází i ke střetům mezi jednotlivými organizacemi a proti nim místy stojí i domobrana. „Jsme svědky takového chaosu, který jsme neviděli od rozpadu Somálska počátkem devadesátých let,“ dodal iberoamerikanista.
„Podle mého názoru je málo mezinárodních akcí, které bychom mohli provést, abychom tu situaci zlepšili. Haiti si musí cestu k vlastní funkční společnosti prošlapat samo. Snaží se o to už několik staletí, ale ta cesta je velmi krvavá a velmi těžká,“ domnívá se Vacek. Podle něj se ukázalo, že jakákoliv snaha o pomoc ze zahraničí je velmi obtížná.
Spojené státy pravděpodobně finančně podpoří mezinárodní intervenci, při které lze počítat s pomocí vojáků z Keni a z Barbadosu. „Je to možnost na chvíli zpacifikovat to nejhorší, co se na Haiti děje,“ řekl Buben. Druhou možností je vítězství jednoho z gangů, které ovšem kvůli kriminální činnosti nemůže uznat mezinárodní společenství. „V regionu by to byl nebezpečný precedens,“ uzavřel Buben.
