Evropa vstupuje do roku, který zásadně ovlivní její budoucí podobu. Británie pod vedením premiérky Theresy Mayové by měl oficiálně oznámit odchod z Evropské unie, v první půlce roku čekají klíčové volby Francii, ve kterých se dávají velké šance krajně pravicové kandidátce Marine Le Penové. Na podzim navíc Němci rozhodnou o dalším politickém osudu Angely Merkelové. A na druhé straně Atlantiku se už za tři týdny ujme vlády administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
S převzetím Bílého domu republikánem Trumpem 20. ledna nastane podle analytiků po osmileté vládě demokrata Baracka Obamy ostrý politický obrat. Trump, který dává najevo zájem o dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, by mimo jiné mohl přispět k posunu jednání mezinárodních mocností o téměř šestileté válce v Sýrii.
Trumpův zájem o lepší vztahy s Ruskem ovšem vyvolává nervozitu v Evropě. Evropské členy Severoatlantické aliance zvolený americký prezident kritizoval za nedostatečné investice do armády a prohlásil, že po případném napadení členského státu NATO mu Američané nemusí přispěchat na pomoc, pokud takový stát své vojenské výdaje zanedbává. S velkou pozorností bude sledována Trumpova účast na jarním bruselském summitu NATO.
Již tento měsíc by měl britský nejvyšší soud rozhodnout o tom, zda se k zahájení procesu vystoupení Británie z EU musí vyjádřit britský parlament. Britská premiérka Theresa Mayová už ale slíbila začít s oficiálním vyjednáváním o brexitu do konce března.
Unie hledá cestu z uprchlické krize
Vyjednávání s Británií bude probíhat pod dohledem maltského předsednictví EU. To si mezi své další priority stanovilo i řešení migrační problematiky. Jako konkrétní cíle si Malta vytkla snahu posílit společný unijní azylový systém tak, aby bylo možné „spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země“.
Právě Malta má pokračovat v hledání shody nad návrhem Evropské komise, který v reformě azylového systému počítá také s případným povinným přerozdělováním migrantů v krizové situaci. To některé státy, především z východu EU (včetně Česka), jednoznačně odmítají.
Angela Merkelová a Marine Le Penová hrají o přízeň voličů
Evropu čekají také několikery důležité volby. Rozhodovat se bude o lídrech dvou zemí, které mají v Evropě, respektive v Evropské unii, klíčové postavení, tedy Francie a Německa.
Začátkem května se rozhodne o novém francouzském prezidentovi, jímž by se podle dosavadních průzkumů měl stát pravicový kandidát Francois Fillon. Někteří komentátoři ale upozorňují, že rozhodující druhé kolo by nakonec mohla vyhrát i kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
Nárůst krajní pravice je v posledních letech patrný i ve Francii vzhledem k nespokojenosti voličů zejména s řešením migrační krize a s teroristickými útoky, za nimiž často stojí přistěhovalci. Xenofobní a euroskeptické strany získávají hlasy také v Nizozemsku, kde se parlamentní volby konají v březnu a kde se čeká vzestup krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse.
Migrační krize může stát křeslo letos na podzim i spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, jíž mnozí dávají za vinu velký příliv přistěhovalců do Evropy. Zářijové parlamentní volby v Německu proto budou jistě více sledované než únorové prezidentské.
Hlasovat budou na podzim i Slováci. Krajské volby by se mohly stát testem podpory krajní pravice i nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
