Wilders se dopustil zločinu podněcování k diskriminaci Maročanů, trestu ale unikne

Nahrávám video

Nizozemský politik Geert Wilders se podle soudu dopustil zločinu podněcování k diskriminaci Maročanů. Prokuratura žádala pro předsedu krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) pokutu ve výši 5000 eur, soud ale k žádné sankci nesáhl.

Soudce Hendrik Steenhuis uvedl, že Wilders svými výroky Maročany paušálně urazil, obvinění z podněcování k nenávisti ho ale zprostil.

Když politik překročí hranici, to neznamená, že je svoboda projevu omezena. Zločin nemůže být chráněn právem na svobodu projevu.
Hendrik Steenhuis
předsedající soudce

Trestu politik unikne. Podle soudce jde o „mimořádný případ“, protože Wilders měl jako šéf politické strany povinnost nepolarizovat společnost. Usvědčení ze zločinu je ale pro demokraticky zvoleného politika dostatečným trestem, prohlásil soudce.

„V Nizozemí je přístup ke svobodě slova ve volnějším režimu než třeba v Česku. Už jen to, že může být potrestán, je zásadní událost,“ okomentovala verdikt odbornice na extremismus Petra Vejvodová.

Nizozemský politik už oznámil, že se proti rozsudku odvolá. „Tři soudci, kteří nenávidí PVV, prohlásili Maročany za rasu a usvědčili polovinu Nizozemců. Šílenství,“ reagoval Wilders na Twitteru.

„Stále tomu nemohu uvěřit, že je odsouzen politik, který kladl otázky v souvislosti s Maročany. Nizozemsko je nemocná země. Zakázali jste milionům Nizozemců svobodu projevu. Všechny jste odsoudili. Nikdo už vám nevěří. Naštěstí jsou ale pravda a svoboda silnější než vy. A já také. Nikdy mě neumlčíte,“ vzkázal pak soudcům na videu zveřejněném na YouTube.

Mýlíte se. Maročané nejsou rasa a lidé, kteří je kritizují, nejsou rasisté. Já nejsem rasista, stejně jako moji voliči. Tenhle verdikt dokazuje, že vy soudci žijete mimo realitu.
Geert Wilders
odsouzený nizozemský politik

Na Wildersův projev si stěžovaly tisíce lidí

Wilders se provinil v březnu 2014, kdy na setkání s občany před místními volbami prohlásil, že se v zemi zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka.

„Méně, méně, méně,“ skandovali v Haagu Wildersovi stoupenci, když se jich politik zeptal, zda chtějí v tomto městě více, či méně Maročanů. „Postaráme se o to,“ slíbil šéf PVV. Imigranty z Maroka – kteří představují asi dvě procenta ze sedmnáctimilionové populace země – přitom označil za „špínu“.

Nahrávám video

Policie posléze obdržela asi 6400 stížností na Wildersův projev. Během třítýdenního procesu zazněla i svědectví od nizozemských Maročanů, kteří uvedli, že z nich politik udělal „občany třetí kategorie“.

Soudci našli důkaz, že Wilders a jeho strana plánovali tyto poznámky předem a nabádali své příznivce k určité reakci. „Měli v úmyslu urážet,“ sdělili. Wilders nařčení z rasismu několikrát odmítl. Proces označil za politický, za frašku, ostudu Nizozemska a výsměch společnosti. 

„Nejsem rasista a ani moji příznivci nejsou rasisté,“ řekl během své závěrečné řeči na konci listopadu. „Nemluvím jen sám za sebe. Můj hlas je hlasem mnohých. Jménem všech nizozemských občanů vás vyzývám, zprostěte mě viny, zprostěte nás viny,“ prohlásil s tím, že ho neumlčí nic než smrt.

Už v roce 2011 čelil Wilders podobné obžalobě za srovnávání islámu s fašismem a za výzvy k zákazu koránu. Nakonec byl ale obvinění zproštěn.

Populisté mají naději na úspěch v nadcházejících volbách

Nynější soud se konal před parlamentními volbami plánovanými na 15. března, v nichž mají největší naději na úspěch právě Wildersova Strana pro svobodu a konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.

V současné době má nacionalistická a protiimigrantská Strana pro svobodu 12 poslanců ve 150členném nizozemském parlamentu. Podle posledních průzkumů by pro ni mohly hlasovat tři miliony lidí.

„To, že stranu řadíme ke krajní pravici, není ani tak dáno jejím programem, musíme se dívat na rétoriku a konkrétní návrhy, které předkládá. V případě Strany pro svobodu se bavíme o takových věcech, jako je vyloučení muslimů ze společenského života, za hranice Nizozemí. Wilders je schopen říct, že nějaký národ je horší než jiný a nemá právo na existenci v nizozemské společnosti,“ upozornila Vejvodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 24 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 35 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...