Wilders se dopustil zločinu podněcování k diskriminaci Maročanů, trestu ale unikne

Nahrávám video

Nizozemský politik Geert Wilders se podle soudu dopustil zločinu podněcování k diskriminaci Maročanů. Prokuratura žádala pro předsedu krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) pokutu ve výši 5000 eur, soud ale k žádné sankci nesáhl.

Soudce Hendrik Steenhuis uvedl, že Wilders svými výroky Maročany paušálně urazil, obvinění z podněcování k nenávisti ho ale zprostil.

Když politik překročí hranici, to neznamená, že je svoboda projevu omezena. Zločin nemůže být chráněn právem na svobodu projevu.
Hendrik Steenhuis
předsedající soudce

Trestu politik unikne. Podle soudce jde o „mimořádný případ“, protože Wilders měl jako šéf politické strany povinnost nepolarizovat společnost. Usvědčení ze zločinu je ale pro demokraticky zvoleného politika dostatečným trestem, prohlásil soudce.

„V Nizozemí je přístup ke svobodě slova ve volnějším režimu než třeba v Česku. Už jen to, že může být potrestán, je zásadní událost,“ okomentovala verdikt odbornice na extremismus Petra Vejvodová.

Nizozemský politik už oznámil, že se proti rozsudku odvolá. „Tři soudci, kteří nenávidí PVV, prohlásili Maročany za rasu a usvědčili polovinu Nizozemců. Šílenství,“ reagoval Wilders na Twitteru.

„Stále tomu nemohu uvěřit, že je odsouzen politik, který kladl otázky v souvislosti s Maročany. Nizozemsko je nemocná země. Zakázali jste milionům Nizozemců svobodu projevu. Všechny jste odsoudili. Nikdo už vám nevěří. Naštěstí jsou ale pravda a svoboda silnější než vy. A já také. Nikdy mě neumlčíte,“ vzkázal pak soudcům na videu zveřejněném na YouTube.

Mýlíte se. Maročané nejsou rasa a lidé, kteří je kritizují, nejsou rasisté. Já nejsem rasista, stejně jako moji voliči. Tenhle verdikt dokazuje, že vy soudci žijete mimo realitu.
Geert Wilders
odsouzený nizozemský politik

Na Wildersův projev si stěžovaly tisíce lidí

Wilders se provinil v březnu 2014, kdy na setkání s občany před místními volbami prohlásil, že se v zemi zasadí o snížení počtu přistěhovalců z Maroka.

„Méně, méně, méně,“ skandovali v Haagu Wildersovi stoupenci, když se jich politik zeptal, zda chtějí v tomto městě více, či méně Maročanů. „Postaráme se o to,“ slíbil šéf PVV. Imigranty z Maroka – kteří představují asi dvě procenta ze sedmnáctimilionové populace země – přitom označil za „špínu“.

Nahrávám video

Policie posléze obdržela asi 6400 stížností na Wildersův projev. Během třítýdenního procesu zazněla i svědectví od nizozemských Maročanů, kteří uvedli, že z nich politik udělal „občany třetí kategorie“.

Soudci našli důkaz, že Wilders a jeho strana plánovali tyto poznámky předem a nabádali své příznivce k určité reakci. „Měli v úmyslu urážet,“ sdělili. Wilders nařčení z rasismu několikrát odmítl. Proces označil za politický, za frašku, ostudu Nizozemska a výsměch společnosti. 

„Nejsem rasista a ani moji příznivci nejsou rasisté,“ řekl během své závěrečné řeči na konci listopadu. „Nemluvím jen sám za sebe. Můj hlas je hlasem mnohých. Jménem všech nizozemských občanů vás vyzývám, zprostěte mě viny, zprostěte nás viny,“ prohlásil s tím, že ho neumlčí nic než smrt.

Už v roce 2011 čelil Wilders podobné obžalobě za srovnávání islámu s fašismem a za výzvy k zákazu koránu. Nakonec byl ale obvinění zproštěn.

Populisté mají naději na úspěch v nadcházejících volbách

Nynější soud se konal před parlamentními volbami plánovanými na 15. března, v nichž mají největší naději na úspěch právě Wildersova Strana pro svobodu a konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.

V současné době má nacionalistická a protiimigrantská Strana pro svobodu 12 poslanců ve 150členném nizozemském parlamentu. Podle posledních průzkumů by pro ni mohly hlasovat tři miliony lidí.

„To, že stranu řadíme ke krajní pravici, není ani tak dáno jejím programem, musíme se dívat na rétoriku a konkrétní návrhy, které předkládá. V případě Strany pro svobodu se bavíme o takových věcech, jako je vyloučení muslimů ze společenského života, za hranice Nizozemí. Wilders je schopen říct, že nějaký národ je horší než jiný a nemá právo na existenci v nizozemské společnosti,“ upozornila Vejvodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 48 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.