Slovenské předsednictví Radě EU končí, otěže přebírá Malta

Nahrávám video

Slovensku v sobotu končí půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. U pomyslného kormidla jej vystřídá Malta. Odcházející předsednická země je v Bruselu ceněna za to, že dokázala dojednat některá konkrétní témata. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například vyzdvihl začátek fungování společné pobřežní a pohraniční stráže či dohodu o systematických kontrolách na vnějších unijních hranicích.

V bruselském paláci Justus Lipsius, kde se konají summity a další jednání členských zemí EU, už visí logo nastupujícího maltského předsednictví. Nahradilo podobnou plachtu, která po šest měsíců všem návštěvníkům budovy připomínala předsednictví Slovenska, prvního v historii země.

Předsednictví představovalo mimo jiné organizaci a řízení více než 1200 zasedání. Některé z nejrozsáhlejších podkladů pro jednání měly i přibližně 600 stránek. 

Mezi komplikovaná témata, která se předsednictví podařilo vyřešit, podle slovenského velvyslance při EU Petera Javorčíka patřilo třeba dokončení smlouvy CETA s Kanadou a posun tři roky se vlekoucí modernizace evropských nástrojů na obranu obchodu, především kvůli dumpingu ze třetích zemí. Připomněl, že včas se také podařilo domluvit unijní rozpočet na rok 2017.  

Podpis dohody CETA
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Maltu čeká řešení migrační krize, brexit i volby

Poprvé se předsednictví po Slovensku od ledna ujímá Malta, která vstoupila do EU v roce 2004. Čeká ji opět řešení problému migrační krize, přetrvávajících hospodářských potíží a odchodu Británie z EU. 

Za maltského předsednictví budou ve významných volbách také hlasovat Nizozemci, Francouzi a pravděpodobně Italové. Ve všech hlasováních mohou uspět politici s protiunijní rétorikou.

V otázce migrace chce Malta posílit unijní azylový systém, aby bylo možné „spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země“.

Chce také tlačit na to, aby byl úspěšně dokončený loni odstartovaný program přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To ale některé země odmítají a Slovensko a Maďarsko se kvůli věci soudí. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která Unii povede.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.
01:03Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace, jako třeba, kolik bude v týmu lidí nebo kdy se vydají na cestu, chce zveřejnit později.
před 3 mminutami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 25 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 48 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 3 hhodinami
Načítání...