V ukrajinských ozbrojených silách působí podle údajů ze začátku května víc než čtyřicet tisíc žen. Štáb České televize natáčel u města Lyman v Doněcké oblasti s jednou z nich. Opustila život v Česku a odjela pomáhat na frontu jako paramedička.
„Říkali, že jsem šílená.“ V Česku chtěla k výsadkářům, nakonec odjela jako paramedička na frontu
Události ČT: Ukrajinská paramedička na frontě (zdroj: ČT24)
Dívka s přezdívkou Šamanka chtěla původně vstoupit k českým červeným baretům. Když Rusko spustilo plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, neváhala se přihlásit k paramedikům. „Nechtěli mě vůbec brát. Říkali mi, že jsem šílená, pak se zeptali, jak si třeba budu mýt vlasy. Sundala jsem si čepici. Byla jsem čerstvě oholená, protože jsem už předtím chtěla k výsadkářům,“ vzpomíná Svitlana Špilka.
Ocitla se v ryze mužskému kolektivu a s energií sobě vlastní šla za svým cílem. „Jsou těžší dny, ve smyslu ženské dny. Vlhčené ubrousky jsou teď vlastně moje nová láska,“ naráží na to, že na hygienu většinou nezbývá čas.
Když se ozve hlas z vysílačky, vyráží do prvních linií za zraněnými vojáky. Bez správně uzpůsobeného vozidla by byla pomoc téměř nemožná. „Mám tam prostor, můžu si tam toho člověka položit, můžu si k němu sednout, můžu si ho připoutat, mám tam i kyslík, mám tam defibrilátor, mám tam všechno potřebné.“
Jako paramedička už působila třeba v Mykolajivské oblasti nebo u Bachmutu v Doněcké oblasti. Jednou už byla na pokraji sil a myslela na svůj konec. „Slyšeli jsme výstřel. Kluci v zákopech říkali, že venku nikdo z našich nebyl, takže je velká pravděpodobnost, že to jsou Rusové a že se přibližují. Přemýšleli jsme, kolik máme granátů, abychom se odpálili.“
Starší a mladší vojáci vnímají ženu na frontě rozdílně
Válka není jenom o hrůzách, neštěstí lidí probouzí také opačnou reakci – přátelství a lásku, které se často překrývají. „Když s vámi (do bojových akcí) jezdí dívka, je to složité, protože ke klukovi máte jednodušší vztah. My se ji snažíme chránit, ale je bojovná,“ uvádí Kyrill alias Huston, bývalý partner Svitlany.
Válka na Ukrajině míchá staré a nové, což se netýká jenom taktiky boje nebo techniky. Ženu na frontové linii stará a nová generace vojáků vnímá různě. „Dělám stejnou práci, možná někdy i víc práce, a nedostanu za to stejné povýšení, jako dostane muž. (Někteří) si myslí, že idea ženy tady je najít si nějakého muže.“
Někteří zpochybňovali její oddanost vlasti nebo se dokonce dopouštěli obtěžování. „Setkala jsem se několikrát s obtěžováním, trochu serióznější to bylo, ale spíš to bylo u starších chlapů.“
Hodně věcí se ale mění. Válka není jenom bojem o přežití, ale také bojem dvou představ o tom, jak bude budoucnost Ukrajiny vypadat.