Republikáni chtějí kontrolovat pomoc Ukrajině, píše CNN. Škrty by se neměly týkat zbraní

Pokud se republikánům podaří v listopadových volbách získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, budou chtít prosadit větší kontrolu nad pomocí, kterou Washington poskytuje Ukrajině. Píše to stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně. Podle nich zřejmě republikáni nebudou chtít krátit vojenské dodávky, škrty by však mohly nastat v pomoci do mimovojenských oblastí.

O plánech strany podle americké televize jednal šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy s bezpečnostními experty strany. Řekl jim, že strana nechce vydat demokratické administrativě prezidenta Joea Bidena bianko šek ani se nechce stát její tiskárnou na peníze.

„McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, se budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ popsal pro CNN jeden z účastníků jednání.

Pokud budou mít v nové Sněmovně reprezentantů většinu, budou republikáni chtít větší kontrolu nad pomocí Ukrajině. Jak poukázala ve své reportáži CNN, americké úřady v některých případech neví, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici.

Škrty by se neměly týkat vojenské pomoci

Podle zdrojů stanice je nepravděpodobné, že by republikáni chtěli krátit vojenské dodávky napadené zemi. Pravděpodobnější jsou ale škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by také mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.

Pomoc Ukrajině stále podporují přední republikánští zákonodárci. Jiná část republikánů by ji ale chtěla zredukovat. Mezi nejviditelnějšími zastánci tohoto postoje jsou texaský kongresman Charles Eugene Roy a jeho kolegyně z Georgie Marjorie Taylorová Greeneová. Jak silný bude tento názor mezi republikány od ledna příštího roku, ukážou až volby.

Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů. V pondělí levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém vyzývalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem.

Pod dopisem bylo podepsáno třicet kongresmanů. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 12 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...