Republikáni chtějí kontrolovat pomoc Ukrajině, píše CNN. Škrty by se neměly týkat zbraní

Pokud se republikánům podaří v listopadových volbách získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, budou chtít prosadit větší kontrolu nad pomocí, kterou Washington poskytuje Ukrajině. Píše to stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně. Podle nich zřejmě republikáni nebudou chtít krátit vojenské dodávky, škrty by však mohly nastat v pomoci do mimovojenských oblastí.

O plánech strany podle americké televize jednal šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy s bezpečnostními experty strany. Řekl jim, že strana nechce vydat demokratické administrativě prezidenta Joea Bidena bianko šek ani se nechce stát její tiskárnou na peníze.

„McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, se budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ popsal pro CNN jeden z účastníků jednání.

Pokud budou mít v nové Sněmovně reprezentantů většinu, budou republikáni chtít větší kontrolu nad pomocí Ukrajině. Jak poukázala ve své reportáži CNN, americké úřady v některých případech neví, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici.

Škrty by se neměly týkat vojenské pomoci

Podle zdrojů stanice je nepravděpodobné, že by republikáni chtěli krátit vojenské dodávky napadené zemi. Pravděpodobnější jsou ale škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by také mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.

Pomoc Ukrajině stále podporují přední republikánští zákonodárci. Jiná část republikánů by ji ale chtěla zredukovat. Mezi nejviditelnějšími zastánci tohoto postoje jsou texaský kongresman Charles Eugene Roy a jeho kolegyně z Georgie Marjorie Taylorová Greeneová. Jak silný bude tento názor mezi republikány od ledna příštího roku, ukážou až volby.

Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů. V pondělí levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém vyzývalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem.

Pod dopisem bylo podepsáno třicet kongresmanů. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 8 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 11 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...