Republikáni chtějí kontrolovat pomoc Ukrajině, píše CNN. Škrty by se neměly týkat zbraní

Pokud se republikánům podaří v listopadových volbách získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, budou chtít prosadit větší kontrolu nad pomocí, kterou Washington poskytuje Ukrajině. Píše to stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně. Podle nich zřejmě republikáni nebudou chtít krátit vojenské dodávky, škrty by však mohly nastat v pomoci do mimovojenských oblastí.

O plánech strany podle americké televize jednal šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy s bezpečnostními experty strany. Řekl jim, že strana nechce vydat demokratické administrativě prezidenta Joea Bidena bianko šek ani se nechce stát její tiskárnou na peníze.

„McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, se budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ popsal pro CNN jeden z účastníků jednání.

Pokud budou mít v nové Sněmovně reprezentantů většinu, budou republikáni chtít větší kontrolu nad pomocí Ukrajině. Jak poukázala ve své reportáži CNN, americké úřady v některých případech neví, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici.

Škrty by se neměly týkat vojenské pomoci

Podle zdrojů stanice je nepravděpodobné, že by republikáni chtěli krátit vojenské dodávky napadené zemi. Pravděpodobnější jsou ale škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by také mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.

Pomoc Ukrajině stále podporují přední republikánští zákonodárci. Jiná část republikánů by ji ale chtěla zredukovat. Mezi nejviditelnějšími zastánci tohoto postoje jsou texaský kongresman Charles Eugene Roy a jeho kolegyně z Georgie Marjorie Taylorová Greeneová. Jak silný bude tento názor mezi republikány od ledna příštího roku, ukážou až volby.

Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů. V pondělí levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém vyzývalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem.

Pod dopisem bylo podepsáno třicet kongresmanů. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...