Republikáni chtějí kontrolovat pomoc Ukrajině, píše CNN. Škrty by se neměly týkat zbraní

Pokud se republikánům podaří v listopadových volbách získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, budou chtít prosadit větší kontrolu nad pomocí, kterou Washington poskytuje Ukrajině. Píše to stanice CNN s odkazem na své zdroje ve straně. Podle nich zřejmě republikáni nebudou chtít krátit vojenské dodávky, škrty by však mohly nastat v pomoci do mimovojenských oblastí.

O plánech strany podle americké televize jednal šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy s bezpečnostními experty strany. Řekl jim, že strana nechce vydat demokratické administrativě prezidenta Joea Bidena bianko šek ani se nechce stát její tiskárnou na peníze.

„McCarthy neřekl, že nebudeme utrácet peníze. McCarthy řekl, se budeme zodpovídat za každý utracený dolar daňovým poplatníkům,“ popsal pro CNN jeden z účastníků jednání.

Pokud budou mít v nové Sněmovně reprezentantů většinu, budou republikáni chtít větší kontrolu nad pomocí Ukrajině. Jak poukázala ve své reportáži CNN, americké úřady v některých případech neví, kde končí a kdo používá americké zbraně poté, co překročí ukrajinskou hranici.

Škrty by se neměly týkat vojenské pomoci

Podle zdrojů stanice je nepravděpodobné, že by republikáni chtěli krátit vojenské dodávky napadené zemi. Pravděpodobnější jsou ale škrty ve finanční pomoci do jiných než vojenských oblastí. Republikáni by také mohli chtít seškrtat finanční pomoc, kterou USA poskytují prostřednictvím OSN nebo vládní agentury USAID.

Pomoc Ukrajině stále podporují přední republikánští zákonodárci. Jiná část republikánů by ji ale chtěla zredukovat. Mezi nejviditelnějšími zastánci tohoto postoje jsou texaský kongresman Charles Eugene Roy a jeho kolegyně z Georgie Marjorie Taylorová Greeneová. Jak silný bude tento názor mezi republikány od ledna příštího roku, ukážou až volby.

Postoj vůči Ukrajině vyvolal otřesy i u demokratů. V pondělí levicové a liberální křídlo poslalo Bílému domu dopis, ve kterém vyzývalo prezidenta Bidena, aby zvýšil diplomatické úsilí k dosažení příměří a začal jednat s Ruskem.

Pod dopisem bylo podepsáno třicet kongresmanů. Po vlně kritiky ale koordinátorka liberálních zákonodárců Pramila Jayapalová dopis odvolala. Podle ní byl text sepsán před mnoha měsíci a do Bílého domu ho poslali asistenti, aniž prověřili platnost stanovisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 5 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
před 17 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 33 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami
Načítání...