Řecko zastavilo na turecké hranici desetitisíce migrantů. Unie slíbila pomoc

3 minuty
Události: Napětí na řecko-turecké hranici stoupá
Zdroj: ČT24

Představitelé tří klíčových institucí Evropské unie na úterní návštěvě v Řecku slíbili Aténám pomoc při ochraně hranic s Tureckem. Důvodem jsou tisíce migrantů, kteří se hromadí na turecké straně od chvíle, kdy Ankara rezignovala na snahu bránit jim v cestě na starý kontinent.

Řecká policie a armáda za poslední tři dny zabránily asi 24 tisícům pokusů o ilegální překročení hranice z Turecka, zatkly kvůli tomu na 183 běženců. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že zodpovědnost za situaci musí přijmout Unie jako celek.

Oznámila, že na pomoc Řecku uvolní sedm set milionů eur (asi 18 miliard korun). „Situace na našich hranicích není problémem, který by mělo řešit jen Řecko. Je to zodpovědnost Evropy jako celku,“ řekla na tiskové konferenci von der Leyenová. „Ti, kdo se snaží zkoušet evropskou jednotu, budou zklamaní,“ dodala. 

Šéfka Evropské komise na místo dorazila společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Delegaci k hranici doprovodil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Řecko přestává přijímat žádosti o azyl

„Ilegálně nikdo hranice přecházet nebude. Děláme jen svoji práci, řecké hranice jsou také hranice Evropy,“ řekl v úterý Mitsotakis, když dorazil do přístavního města Alexandrupoli nedaleko hranic s Tureckem. 

Běženci z Blízkého východu se k řecko-turecké hranici v oblasti tureckého města Edirne začali přesouvat minulý týden poté, co Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do Evropské unie.

Turecko tak přestalo dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbilo pomoci zastavit migrační vlnu do Unie výměnou za finanční pomoc. V oblasti roste napětí, řecká policie a armáda se snaží migrantům bránit v přechodu hranice i slzným plynem a vodními děly.

Uprchlíci na cestě přes řecko-tureckou hranici
Zdroj: Emrah Gurel/ČTK

Řecko kvůli desítkám tisíců lidí snažícím se překročit hranici prohlásilo, že na měsíc pozastavuje příjem žádostí o azyl. Podle nevládních organizací je u hranic na turecké straně na patnáct tisíc migrantů. Turecko tvrdí, že jich tam jsou desetitisíce.

Do Evropy zamíří miliony migrantů, tvrdí Erdogan

 V pondělí tamní prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že do Evropy míří stovky tisíc migrantů a že to „brzy budou miliony“. Erdogan vyhrožoval otevřením hranic v minulosti opakovaně. Koncem minulého týdne tento krok oznámil bezprostředně po čtvrtečním zabití tří desítek tureckých vojáků v syrské provincii Idlib při náletech syrské armády.

Od prosince z této oblasti kvůli bojům uteklo k tureckým hranicím podle OSN na milion Syřanů. Ankara si dlouhodobě stěžuje, že jí ostatní země nepomáhají s přílivem syrských migrantů. Těch Turecko přijalo od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 na 3,7 milionu.

Česko je připraveno poskytnout finanční pomoc

České ministerstvo vnitra je ochotné poslat Řecku jeden milion eur (asi 25,5 milionu korun) na nákup materiálu k řešení hrozby další migrační krize. Může také uvolnit humanitární pomoc ze zásob hasičů, uvedl ministr Jan Hamáček.

Dodal také, že Řecko o policejní pomoc nepožádalo. Pokud by taková žádost přišla, Česko by podle něj mohlo policejní kontingent vyslat.

Unijní ministři chystají mimořádné schůze

Chorvatské předsednictví Evropské unie kvůli turecko-řeckým problémům s migrací naplánovalo trojici mimořádných ministerských schůzek. Ve středu se kvůli novému náporu uprchlíků sejdou ministři vnitra a v pátek budou o situaci debatovat ministři zahraničí.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell již v úterý vyráží do Turecka, aby s vedením země jednal o situaci běženců, informoval jeho úřad. O svolání schůzky ministrů vnitra požádal místopředseda Evropské komise odpovědný za migraci Margaritis Schinas.

Ministři by se podle něho měli pokusit pomoci balkánským státům, které se obávají nového nezvladatelného přílivu běženců. Ten zvláště Řecko zažilo před rokem 2016, než EU uzavřela s Tureckem dohodu, na jejímž základě výměnou za finanční pomoc nechávalo migranty na svém území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 28 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 37 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...