Evropské země zkoušejí nové technologie, které mají zabránit běžencům v ilegálním překračování hranic. Řecko kromě plotu k odrazení migrantů nasadilo i kontroverzní zvukové dělo. Evropská komise přitom řeší dilema: na podobné prostředky dává peníze, současně však používání takových systémů kritizuje.
Řecká pozemní hranice s Tureckem je podle kritiků další část pevnosti jménem Evropa. Podle zastánců jde naopak o nutnou pojistku proti nevyzpytatelnému sousedovi.
„Hlavní cíl je bránit nelegální migraci. K tomu používáme moderní vybavení. Díky novým systémům máme jasný obrázek o dění před hranicí,“ uvádí velitel řecké pohraniční stráže Dimostenis Kamargios.
Na dvou stech kilometrech podél hraniční řeky Evros buduje Řecko kombinaci fyzické a digitální bariéry. Nejviditelnější je vysoký kovový plot, nejméně nápadné pak senzory a kamery s nočním viděním.
Nejhlasitější je takzvané zvukové dělo. Systém dokáže vyslat zvukovou vlnu o síle tryskového letadla a na blízkou vzdálenost působit fyzickou bolest a trvale poškodit sluch.
EK odkazuje na Listinu základních práv EU
Řecko zrychlilo tempo opevňování své hranice po událostech z loňského února, kdy turecká vláda na měsíc přestala běžencům bránit v cestě na západ. Evropská komise tehdy Aténám na ochranu hranic slíbila sedm set milionů eur.
Nasazení zvukového děla ale podle svých slov sleduje se znepokojením. „Správa vnější hranice EU je v gesci členských států, musí to ale být v souladu s Listinou základních práv EU včetně práva na lidskou důstojnost,“ podotkl mluvčí Evropské komise pro migraci Adalbert Jahnz.
Nový migrační pakt z dílny Komise mluví o respektu k lidské důstojnosti. Zároveň klade důraz na využití bezpečnostních a sledovacích technologií, do jejichž vývoje Unie po migrační krizi v letech 2015 a 16 investovala miliardy eur. Nové projekty se testují právě na vnější hranici Unie. V Řecku jich veřejné i soukromé instituce vyzkoušely více než desítku.
