Ratzinger požádal o odpuštění v kauze sexuálního zneužívání. Žádné provinění ale nepřiznal

Bývalý papež Benedikt XVI. požádal o odpuštění v souvislosti s kauzou sexuálního zneužívání duchovními v době, kdy stál v čele mnichovského arcibiskupství. Informovala o tom agentura AP, podle níž však nepřiznal žádné osobní nebo konkrétní provinění. Duchovní reagoval na nedávnou zprávu, podle níž ještě jako kardinál Joseph Ratzinger pochybil ve čtyřech případech sexuálního obtěžování.

„V katolické církvi jsem měl velkou zodpovědnost. O to větší je můj zármutek kvůli zneužívání a chybám, ke kterým došlo na těchto místech během mého mandátu,“ uvedl čtyřiadevadesátiletý emeritní papež v dopise, který zveřejnil Vatikán.

Zmínil přitom svá setkání s oběťmi sexuálního zneužívání v době, kdy zastával úřad papeže. „Stejně jako při těchto setkáních mohu znovu jedině vyjádřit před oběťmi sexuálního zneužívání své hluboké zahanbení, velkou bolest a upřímnou prosbu o odpuštění,“ napsal.

Německá katolická církev před časem pověřila tamní právní firmu, aby prověřila, jak se v mnichovské arcidiecézi v letech 1945 až 2019 postupovalo v případech obvinění ze sexuálního zneužívání. Ratzinger stál v čele arcidiecéze v letech 1977 až 1982.

Zpráva byla zveřejněna v lednu. Autoři v ní uvádějí, že Ratzinger v době svého působení ve funkci řešil čtyři případy zneužívání, a obviňují ho z pochybení, protože neomezil službu kněží ani poté, co byli odsouzeni za trestné činy. Zpráva rovněž nachází pochybení u jeho předchůdce a nástupce a odhaduje, že v průběhu několika desetiletí zažilo zneužívání nejméně 497 obětí a dopustilo se ho nejméně 235 podezřelých.

Ratzingerovi právníci: Kardinál zneužívání nekryl

Vatikán nyní rovněž zveřejnil odpověď právníků bývalého papeže, kteří podle agentury AP dospěli k rezolutnímu závěru: „Jako arcibiskup se kardinál Ratzinger nepodílel na žádném krytí případů zneužívání.“ Zároveň zkritizovali autory zprávy, že špatně interpretovali informace, které jim dříve poskytli.

Vatikán nedlouho po zveřejnění zprávy advokátní kanceláře hájil Benediktovu práci a připomněl, že byl prvním papežem, který se setkal s oběťmi zneužívání nebo mimo jiné vydal přísná pravidla pro potrestání kněží, kteří znásilňovali děti, podotkla AP.

Ratzinger se stal kardinálem v roce 1977. Od roku 1981 vedl vlivnou vatikánskou Kongregaci pro nauku víry. Od roku 2005 stál v čele katolické církve jako papež Benedikt XVI. V únoru roku 2013 na svůj post rezignoval, což byl bezprecedentní krok v historii katolické církve. Od té doby žije jako emeritní papež ve Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 4 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Izrael výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 4 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 4 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...