Ratzinger požádal o odpuštění v kauze sexuálního zneužívání. Žádné provinění ale nepřiznal

Bývalý papež Benedikt XVI. požádal o odpuštění v souvislosti s kauzou sexuálního zneužívání duchovními v době, kdy stál v čele mnichovského arcibiskupství. Informovala o tom agentura AP, podle níž však nepřiznal žádné osobní nebo konkrétní provinění. Duchovní reagoval na nedávnou zprávu, podle níž ještě jako kardinál Joseph Ratzinger pochybil ve čtyřech případech sexuálního obtěžování.

„V katolické církvi jsem měl velkou zodpovědnost. O to větší je můj zármutek kvůli zneužívání a chybám, ke kterým došlo na těchto místech během mého mandátu,“ uvedl čtyřiadevadesátiletý emeritní papež v dopise, který zveřejnil Vatikán.

Zmínil přitom svá setkání s oběťmi sexuálního zneužívání v době, kdy zastával úřad papeže. „Stejně jako při těchto setkáních mohu znovu jedině vyjádřit před oběťmi sexuálního zneužívání své hluboké zahanbení, velkou bolest a upřímnou prosbu o odpuštění,“ napsal.

Německá katolická církev před časem pověřila tamní právní firmu, aby prověřila, jak se v mnichovské arcidiecézi v letech 1945 až 2019 postupovalo v případech obvinění ze sexuálního zneužívání. Ratzinger stál v čele arcidiecéze v letech 1977 až 1982.

Zpráva byla zveřejněna v lednu. Autoři v ní uvádějí, že Ratzinger v době svého působení ve funkci řešil čtyři případy zneužívání, a obviňují ho z pochybení, protože neomezil službu kněží ani poté, co byli odsouzeni za trestné činy. Zpráva rovněž nachází pochybení u jeho předchůdce a nástupce a odhaduje, že v průběhu několika desetiletí zažilo zneužívání nejméně 497 obětí a dopustilo se ho nejméně 235 podezřelých.

Ratzingerovi právníci: Kardinál zneužívání nekryl

Vatikán nyní rovněž zveřejnil odpověď právníků bývalého papeže, kteří podle agentury AP dospěli k rezolutnímu závěru: „Jako arcibiskup se kardinál Ratzinger nepodílel na žádném krytí případů zneužívání.“ Zároveň zkritizovali autory zprávy, že špatně interpretovali informace, které jim dříve poskytli.

Vatikán nedlouho po zveřejnění zprávy advokátní kanceláře hájil Benediktovu práci a připomněl, že byl prvním papežem, který se setkal s oběťmi zneužívání nebo mimo jiné vydal přísná pravidla pro potrestání kněží, kteří znásilňovali děti, podotkla AP.

Ratzinger se stal kardinálem v roce 1977. Od roku 1981 vedl vlivnou vatikánskou Kongregaci pro nauku víry. Od roku 2005 stál v čele katolické církve jako papež Benedikt XVI. V únoru roku 2013 na svůj post rezignoval, což byl bezprecedentní krok v historii katolické církve. Od té doby žije jako emeritní papež ve Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánií hýbe „revoluce plameňáků“ kvůli projektu Trumpova zetě

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.
08:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 2 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 14 hhodinami
Načítání...