Ministři zahraničí členských zemí Rady Evropy (RE) v pátek na schůzce v Helsinkách otevřeli Rusku cestu k obnovení jeho hlasovacích práv. Rusko o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Moskva kvůli tomu přestala platit členské příspěvky a hrozila, že z Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv, odejde.
Agentura AP informovala, že ministři velkou většinou podpořili deklaraci, v níž se uvádí, že všichni členové Rady Evropy „mají mít právo účastnit se“ práce ve dvou hlavních orgánech Rady „na rovném základě“.
Šéf finské diplomacie Timo Soini na tiskové konferenci v Helsinkách upozornil, že deklarace sama o sobě ruské členství v Parlamentním shromáždění neobnovuje, neboť tento orgán musí přijmout o Rusku své vlastní rozhodnutí.
Velká většina zemí byla pro
Podle mluvčího české diplomacie Michala Bucháčka bylo stanovisko ministrů přijato konsenzuálně na úvod jednání. Agentura AP napsala, že ministři deklaraci podpořili velkou většinou. Podle agentury TASS ministr Soini uvedl, že „více než jedna země byla proti“. Řekl, že „nelze popřít, že některé státy na takové rozhodnutí pohlížejí jinak, většina ho ale podpořila“. Parlamentní shromáždění by podle Bucháčka mělo obnovení ruských hlasovacích práv potvrdit na zasedání v červnu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek uvedl, že Moskva hodlá v Radě Evropy plnit všechny závazky, včetně těch finančních. „Nemáme v úmyslu Radu Evropy opustit, jak se někteří lidé snaží naznačit šířením nepravdivých fám,“ uvedl. Ruské příspěvky tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, která kvůli jejich neplacení v posledních letech podle agentury Reuters přišla o 90 milionů eur (2,3 miliardy korun).
Ve čtvrtek na jednání ministrů nečekaně nepřišel šéf ukrajinské diplomacie Pavel Klimkin, což si pozorovatelé vykládali tak, že Kyjev očekává, že Rusko plná hlasovací práva znovu získá. Přijetí deklarace se podle Reuters snažila zabránit Ukrajina a na její stranu se postavilo dalších šest zemí – Británie, Polsko, Gruzie, Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Ukrajinský list přirovnal rozhodnutí k mnichovské dohodě
Stálý ukrajinský zástupce v Radě Evropy Volodymyr Arjev kyjevskému serveru Ukrajinska pravda řekl, že o obnovení ruských práv nemá právo rozhodovat výbor ministrů, ale Parlamentní shromáždění. Připustil ovšem, že pátečním rozhodnutím dostalo Parlamentní shromáždění příslušný signál. „Riziko návratu Ruska do Rady Evropy je velmi velké,“ řekl Arjev.
Ukrajinska pravda situaci v komentáři přirovnává k událostem roku 1938, tedy k mnichovské dohodě o odstoupení československého pohraničí. Podle ukrajinského serveru stojí o obnovení ruských práv hlavně Německo a Francie.
Česko na schůzce zastupoval ministr zahraničí Tomáš Petříček, který podle mluvčího Černínského paláce vyjádřil znepokojení nad situací na Krymu, který z hlediska ochrany lidských práv nadále představuje šedou zónu. „Potvrzujeme naši podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a Gruzie a opakovaně vyzýváme Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo a naplnilo své závazky z minských dohod,“ citoval mluvčí Bucháček z Petříčkova vystoupení na ministerské schůzce.
Vysoce postavená finská diplomatka Nina Nordströmová uznává, že požadavky Ukrajiny na navrácení Krymu jsou oprávněné. „Nicméně záležitosti míru a války mezi jednotlivými zeměmi se v rámci této organizace (Rady Evropy – pozn. red.) neřeší,“ vzkázala Kyjevu.
Zastánci členství Ruska v RE jsou Německo a Francie, které jinak sankce uvalené na Moskvu za její postup na Ukrajině podporují. „Rusko do Rady Evropy patří – se všemi právy a povinnostmi, které k tomu náleží,“ řekl šéf německé diplomacie Heiko Maas, který se v pátek sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí tamní justice.
Agentura AP připomíná, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro Rusy, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli notorické korupci a vlivu vlády na tamní soudní systém. Podle výroční zprávy soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.
