Putin nečekaně navštívil Sýrii a nařídil stažení ruských vojáků ze země

3 minuty
Události: Putin navštívil Blízký východ. Vyzval k jednání mezi Izraelem a Palestinou
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení ruských sil ze Sýrie, kde dosud vojensky podporují režim syrské hlavy státu Bašára Asada. V souvislosti s nečekanou Putinovou návštěvou Sýrie o tom informovaly ruské agentury. Putin se během návštěvy setkal i s Asadem a mimo jiné prohlásil, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci Islámský stát. V Káhiře pak vyzval k jednání Izraele s Palestinci a Turecku se shodl s prezidentem Erdoganem, že Trumpovo uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele vede k destabilizaci Blízkého východu.

Putin přicestoval na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, kterou v boji proti radikálům využívají ruské ozbrojené síly. Spolu s Putinem základnu navštívil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Putin v projevu k ruským vojákům na základně řekl, že již nařídil podstatné snížení ruské vojenské přítomnosti v zemi. „Pokud teroristé opět pozvednou hlavu, uštědříme jim takovou ránu, jakou dosud nezažili,“ řekl Putin. Dodal, že ruské síly si i po odchodu udrží základnu Hmímím a také námořní komplex.

Při rozhovoru s Asadem Putin prohlásil, že chce ve spolupráci s Íránem a Tureckem zahájit mírový proces v Sýrii a že věří, že se podaří uspořádat celosyrský kongres národního dialogu. Řada opozičních skupin ale v předchozích týdnech účast na takovém sněmu odmítla.

Asad Putinovi za účast na boji proti terorismu poděkoval a prohlásil, že úsilí ruských vojáků nebude v Sýrii nikdy zapomenuto. „Děkuji milionkrát,“ citovala syrského prezidenta agentura TASS.

Agentura AP poznamenala, že Putin veřejně vykonal neohlášenou návštěvu v době, kdy syrská armáda s ruskou leteckou podporou ovládla většinu syrského území.

S ohledem na příznivý vývoj v tažení proti teroristům z IS v Sýrii se postupné stahování ruských vojáků ze země očekává. Na konci listopadu náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov řekl, že zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii se může odehrát ještě před koncem roku. Rusko má podle různých odhadů v Sýrii čtyři až deset tisíc vojáků.

3 minuty
Zpravodaj ČT Szántó: Putin stažení oznámil už v březnu, nic zásadního se ale nestalo
Zdroj: ČT24

V Káhiře vyzval k jednání o Jeruzalémě a dohodl se na elektrárně

Ze Sýrie Putin odletěl do Egypta, který navštívil u příležitosti podpisu dohody o ruské výstavbě jaderné elektrárny v této zemi. Společnost Rosatom, která zařízení vybuduje, oznámila, že komplex bude mít čtyři jaderné reaktory o 1200 megawattech a projekt bude stát až 21 miliard dolarů (456 miliard korun). Egyptský tisk podle agentury AFP hovoří až o zhruba 30 miliardách dolarů. Většinu částky si Káhira půjčí od Moskvy. Elektrárna by měla být vybudována do roku 2028 až 2029.

Egypt za vlády prezidenta Abdala Fattáha Sísího s Ruskem intenzivněji spolupracuje i ve vojenské oblasti. Existuje předběžná dohoda, podle níž Egypt ruským vojenským letadlům umožní používat egyptské vojenské základny.

V rámci Putinovy návštěvy se obě země dohodly také na obnově přímého leteckého spojení, které Rusko přerušilo v roce 2015 po teroristickém útoku na ruské letadlo. Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov řekl, že Rusko je připraveno podepsat příslušnou dohodu tento týden. Lety by mohly mezi Moskvou a Káhirou být obnoveny počátkem února.

Putin také v Káhiře vyzval k „okamžitému obnovení přímých izraelsko-palestinských rozhovorů o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma“, uvedla agentura AFP. Putin tak reagoval na deklarativní uznání města za metropoli Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin, který navštívil Egypt naposledy v únoru 2015, rovněž podle agentury Reuters řekl, že „všechny kroky, které předcházejí možnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, jsou kontraproduktivní a destabilizující“.

Trump destabilizuje Blízký východ, shodl se Putin s Erdoganem

Bleskovou cestu po Blízkém východě završil Putin v Turecku. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře, prohlásil že Rusko a Turecko se shodují v kritice rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele.

Podle Putina to vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Erdogan potvrdil, že v otázce Jeruzaléma a posledních kroků Spojených států sdílejí obě země stejný názor. Dodal, že oba prezidenti budou nadále v úzkém kontaktu ohledně vývoje situace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...