Putin nečekaně navštívil Sýrii a nařídil stažení ruských vojáků ze země

Nahrávám video
Události: Putin navštívil Blízký východ. Vyzval k jednání mezi Izraelem a Palestinou
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení ruských sil ze Sýrie, kde dosud vojensky podporují režim syrské hlavy státu Bašára Asada. V souvislosti s nečekanou Putinovou návštěvou Sýrie o tom informovaly ruské agentury. Putin se během návštěvy setkal i s Asadem a mimo jiné prohlásil, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci Islámský stát. V Káhiře pak vyzval k jednání Izraele s Palestinci a Turecku se shodl s prezidentem Erdoganem, že Trumpovo uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele vede k destabilizaci Blízkého východu.

Putin přicestoval na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, kterou v boji proti radikálům využívají ruské ozbrojené síly. Spolu s Putinem základnu navštívil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Putin v projevu k ruským vojákům na základně řekl, že již nařídil podstatné snížení ruské vojenské přítomnosti v zemi. „Pokud teroristé opět pozvednou hlavu, uštědříme jim takovou ránu, jakou dosud nezažili,“ řekl Putin. Dodal, že ruské síly si i po odchodu udrží základnu Hmímím a také námořní komplex.

Při rozhovoru s Asadem Putin prohlásil, že chce ve spolupráci s Íránem a Tureckem zahájit mírový proces v Sýrii a že věří, že se podaří uspořádat celosyrský kongres národního dialogu. Řada opozičních skupin ale v předchozích týdnech účast na takovém sněmu odmítla.

Asad Putinovi za účast na boji proti terorismu poděkoval a prohlásil, že úsilí ruských vojáků nebude v Sýrii nikdy zapomenuto. „Děkuji milionkrát,“ citovala syrského prezidenta agentura TASS.

Agentura AP poznamenala, že Putin veřejně vykonal neohlášenou návštěvu v době, kdy syrská armáda s ruskou leteckou podporou ovládla většinu syrského území.

S ohledem na příznivý vývoj v tažení proti teroristům z IS v Sýrii se postupné stahování ruských vojáků ze země očekává. Na konci listopadu náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov řekl, že zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii se může odehrát ještě před koncem roku. Rusko má podle různých odhadů v Sýrii čtyři až deset tisíc vojáků.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Szántó: Putin stažení oznámil už v březnu, nic zásadního se ale nestalo
Zdroj: ČT24

V Káhiře vyzval k jednání o Jeruzalémě a dohodl se na elektrárně

Ze Sýrie Putin odletěl do Egypta, který navštívil u příležitosti podpisu dohody o ruské výstavbě jaderné elektrárny v této zemi. Společnost Rosatom, která zařízení vybuduje, oznámila, že komplex bude mít čtyři jaderné reaktory o 1200 megawattech a projekt bude stát až 21 miliard dolarů (456 miliard korun). Egyptský tisk podle agentury AFP hovoří až o zhruba 30 miliardách dolarů. Většinu částky si Káhira půjčí od Moskvy. Elektrárna by měla být vybudována do roku 2028 až 2029.

Egypt za vlády prezidenta Abdala Fattáha Sísího s Ruskem intenzivněji spolupracuje i ve vojenské oblasti. Existuje předběžná dohoda, podle níž Egypt ruským vojenským letadlům umožní používat egyptské vojenské základny.

V rámci Putinovy návštěvy se obě země dohodly také na obnově přímého leteckého spojení, které Rusko přerušilo v roce 2015 po teroristickém útoku na ruské letadlo. Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov řekl, že Rusko je připraveno podepsat příslušnou dohodu tento týden. Lety by mohly mezi Moskvou a Káhirou být obnoveny počátkem února.

Putin také v Káhiře vyzval k „okamžitému obnovení přímých izraelsko-palestinských rozhovorů o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma“, uvedla agentura AFP. Putin tak reagoval na deklarativní uznání města za metropoli Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin, který navštívil Egypt naposledy v únoru 2015, rovněž podle agentury Reuters řekl, že „všechny kroky, které předcházejí možnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, jsou kontraproduktivní a destabilizující“.

Trump destabilizuje Blízký východ, shodl se Putin s Erdoganem

Bleskovou cestu po Blízkém východě završil Putin v Turecku. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře, prohlásil že Rusko a Turecko se shodují v kritice rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele.

Podle Putina to vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Erdogan potvrdil, že v otázce Jeruzaléma a posledních kroků Spojených států sdílejí obě země stejný názor. Dodal, že oba prezidenti budou nadále v úzkém kontaktu ohledně vývoje situace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...