Putin nečekaně navštívil Sýrii a nařídil stažení ruských vojáků ze země

3 minuty
Události: Putin navštívil Blízký východ. Vyzval k jednání mezi Izraelem a Palestinou
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení ruských sil ze Sýrie, kde dosud vojensky podporují režim syrské hlavy státu Bašára Asada. V souvislosti s nečekanou Putinovou návštěvou Sýrie o tom informovaly ruské agentury. Putin se během návštěvy setkal i s Asadem a mimo jiné prohlásil, že syrští a ruští vojáci dokázali za zhruba dva roky zničit mezinárodní teroristickou organizaci Islámský stát. V Káhiře pak vyzval k jednání Izraele s Palestinci a Turecku se shodl s prezidentem Erdoganem, že Trumpovo uznání Jeruzaléma jako metropole Izraele vede k destabilizaci Blízkého východu.

Putin přicestoval na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, kterou v boji proti radikálům využívají ruské ozbrojené síly. Spolu s Putinem základnu navštívil i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Putin v projevu k ruským vojákům na základně řekl, že již nařídil podstatné snížení ruské vojenské přítomnosti v zemi. „Pokud teroristé opět pozvednou hlavu, uštědříme jim takovou ránu, jakou dosud nezažili,“ řekl Putin. Dodal, že ruské síly si i po odchodu udrží základnu Hmímím a také námořní komplex.

Při rozhovoru s Asadem Putin prohlásil, že chce ve spolupráci s Íránem a Tureckem zahájit mírový proces v Sýrii a že věří, že se podaří uspořádat celosyrský kongres národního dialogu. Řada opozičních skupin ale v předchozích týdnech účast na takovém sněmu odmítla.

Asad Putinovi za účast na boji proti terorismu poděkoval a prohlásil, že úsilí ruských vojáků nebude v Sýrii nikdy zapomenuto. „Děkuji milionkrát,“ citovala syrského prezidenta agentura TASS.

Agentura AP poznamenala, že Putin veřejně vykonal neohlášenou návštěvu v době, kdy syrská armáda s ruskou leteckou podporou ovládla většinu syrského území.

S ohledem na příznivý vývoj v tažení proti teroristům z IS v Sýrii se postupné stahování ruských vojáků ze země očekává. Na konci listopadu náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov řekl, že zásadní snížení početního stavu ruských vojáků v Sýrii se může odehrát ještě před koncem roku. Rusko má podle různých odhadů v Sýrii čtyři až deset tisíc vojáků.

3 minuty
Zpravodaj ČT Szántó: Putin stažení oznámil už v březnu, nic zásadního se ale nestalo
Zdroj: ČT24

V Káhiře vyzval k jednání o Jeruzalémě a dohodl se na elektrárně

Ze Sýrie Putin odletěl do Egypta, který navštívil u příležitosti podpisu dohody o ruské výstavbě jaderné elektrárny v této zemi. Společnost Rosatom, která zařízení vybuduje, oznámila, že komplex bude mít čtyři jaderné reaktory o 1200 megawattech a projekt bude stát až 21 miliard dolarů (456 miliard korun). Egyptský tisk podle agentury AFP hovoří až o zhruba 30 miliardách dolarů. Většinu částky si Káhira půjčí od Moskvy. Elektrárna by měla být vybudována do roku 2028 až 2029.

Egypt za vlády prezidenta Abdala Fattáha Sísího s Ruskem intenzivněji spolupracuje i ve vojenské oblasti. Existuje předběžná dohoda, podle níž Egypt ruským vojenským letadlům umožní používat egyptské vojenské základny.

V rámci Putinovy návštěvy se obě země dohodly také na obnově přímého leteckého spojení, které Rusko přerušilo v roce 2015 po teroristickém útoku na ruské letadlo. Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov řekl, že Rusko je připraveno podepsat příslušnou dohodu tento týden. Lety by mohly mezi Moskvou a Káhirou být obnoveny počátkem února.

Putin také v Káhiře vyzval k „okamžitému obnovení přímých izraelsko-palestinských rozhovorů o všech sporných otázkách, včetně statusu Jeruzaléma“, uvedla agentura AFP. Putin tak reagoval na deklarativní uznání města za metropoli Izraele ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Putin, který navštívil Egypt naposledy v únoru 2015, rovněž podle agentury Reuters řekl, že „všechny kroky, které předcházejí možnou dohodu mezi Izraelem a Palestinci, jsou kontraproduktivní a destabilizující“.

Trump destabilizuje Blízký východ, shodl se Putin s Erdoganem

Bleskovou cestu po Blízkém východě završil Putin v Turecku. Na tiskové konferenci, kterou uspořádal společně se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře, prohlásil že Rusko a Turecko se shodují v kritice rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako metropoli Izraele.

Podle Putina to vede k destabilizaci situace na Blízkém východě. Erdogan potvrdil, že v otázce Jeruzaléma a posledních kroků Spojených států sdílejí obě země stejný názor. Dodal, že oba prezidenti budou nadále v úzkém kontaktu ohledně vývoje situace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 13 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 3 hhodinami
Načítání...