Proti Unii a imigrantům, vstříc Rusku: Evropu čeká volební rok, populisté slibují změnu

Klíčové volby letos čekají Nizozemsko, Francii, Německo a možná také Itálii. Ve všech těchto zemích to vypadá, že budou bodovat protiimigrační euroskeptické populistické formace, jež se netají sympatiemi k Rusku. „Spojuje je důraz na změnu, protest proti stávajícím elitám. Snaha v sobě zhmotnit a artikulovat nespokojenost, kterou v sobě v době nekončících krizí cítí voliči prakticky ve všech členských zemích Unie,“ říká politolog z FSV UK Matěj Trávníček.

Už rok 2016 byl rokem změn. Britové si nejprve v červnovém referendu odhlasovali odchod z Unie, což otřáslo evropským projektem poznamenaném hospodářskou a migrační krizí. „Obecně posilují nálady, které zpochybňují mantru o nezbytnosti stále užší a užší spolupráce na evropské úrovni a s ní spojené ztráty suverenity v dalších a dalších oblastech na straně národních států,“ upozornil politolog Trávníček.

Politická scéna se rozdrobuje

V listopadu navíc přišly klíčové americké prezidentské volby – i v nich lidé zvolili v první řadě změnu. „Trumpovo vítězství je velkou vzpruhou pro všechny nacionalisty, populisty a protiimigrační extremisty, neboť jim ukázal cestu k reálné politické moci. Na druhou stranu však Trumpovo zvolení definitivně politicky probudilo všechny ty, kteří nejsou extremisté a kterým Trump vadí. Lze tedy očekávat další polarizaci na evropské politické scéně,“ řekl nedávno webu ČT24 amerikanista Kryštof Kozák.

Jisté je, že Evropa se mění. „Stávající politické strany zleva doprava ztrácejí voliče ve prospěch nových uskupení, které těží ze vzrůstající nespokojenosti voličů s tradičními stranami. Ty se v jejich očích zkompromitovaly neschopností účinně řešit soudobé problémy nebo v mnoha případech i korupčními a jinými skandály. Výsledkem je rozpadání stranických systémů. Do parlamentů vstupují nové strany a hnutí, staré ale zůstávají a politická scéna se tak rozdrobuje,“ poznamenal Trávníček.

Evropa má obavy z vměšování Ruska do voleb

Oslabená Evropa a nejistota v USA ohledně dalších Trumpových kroků dělají radost Moskvě. Bývalý viceprezident Joe Biden v lednu varoval, že Kreml se bude snažit zasahovat do klíčových evropských voleb v tomto roce – stejně jako to učinil v případě hackerských útoků na ústředí americké Demokratické strany a dalších amerických institucí.

„Putinovo Rusko používá všechny dostupné nástroje k tomu, aby oslabilo evropský projekt, testuje západní národy a snaží se vrátit k politice definované sférami vlivu,“ prohlásil Biden v Davosu. Rusko ale vinu za hackerské útoky během prezidentské kampaně v USA odmítá a označuje to za „směšné tvrzení“.

Jednou ze strategií (Ruska) je šířit tolik zpráv, které si odporují, že lidé dojdou k závěru, že existuje tolik verzí příběhu, že je nemožné zjistit, co je pravda.
Unijní skupina bojující proti propagandě

Před tím, že se Moskva bude snažit využít nepravdivých zpráv, aby ovlivnila výsledek evropských voleb, před časem varovala i bruselská skupina pro boj s propagandou Stratcom East. „Existuje tu dalekosáhlá, alespoň částečně organizovaná dezinformační kampaň proti EU, jejím politikům a jejím principům,“ sdělil Spiegelu zdroj blízký pracovní skupině.

Německo: Populisté z AfD těží ze strachu z uprchlíků

Hlavním cílem ruské dezinformační kampaně, která je součástí ruské státní politiky, by se mohla stát německá kancléřka Angela Merkelová, o níž už nyní kolují na internetu falešné zprávy v souvislosti s její vstřícnou politikou vůči běžencům a tvrdému postoji v otázce protiruských sankcí.

Merkelová sice v přistěhovalecké politice přitvrzuje, nedávný průzkum ale ukázal, že v přímém souboji uchazečů by ji porazil bývalý předseda Evropského parlamentu a kandidát sociálnědemokratické strany (SPD) Martin Schulz. Očekává se, že v září se do Spolkového sněmu poprvé dostane i Alternativa pro Německo (AfD), která vznikla teprve před pár lety a ve svých začátcích volala hlavně po pádu eura.

„AfD je strana profesorů ekonomie, která vznikla v reakci na krizi eurozóny. Po nástupu migrační krize stranu profesorům ekonomie vyfoukli protiimigrační aktivisté a strana se ideově hodně posunula,“ podotkl Trávníček. Stalo se z ní pravicově populistické protiimigrační a islamofobní seskupení, jehož členové jsou pro příklon k Rusku. AfD tvrdí, že islám je v rozporu s německou ústavou, odmítá zahalování včetně šátků ve školách i budování mešit.

Nahrávám video
AfD ukazuje už tam, kde je v parlamentech, přesně to, co se stávalo všem dalším protestním stranám - že totiž nemá administrativní schopnosti a nemůže politicky obsloužit svoji klientelu. Ona ji může jenom nadchnout a nechat se zvolit.
Jaroslav Šonka
publicista, odborník na Německo

Ostrou rétorikou si už partaj získala řadu německých voličů nespokojených s uprchlickou politikou Merkelové. Nyní je zastoupena v deseti ze šestnácti zemských sněmů. Ve východoněmeckých zemích Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku je dokonce druhou nejsilnější stranou.

Nahrávám video

„AfD není moc konstruktivní, nechce s nikým uzavírat koalice – a nikdo s ní. To znamená, že v zemských volbách sice hlasy má, ale co se týče spolkových voleb, tak tam se očekává, že by mohla získat dvanáct, maximálně třináct procent. Rozhodně nehrozí, že by byla součástí německé vlády,“ poznamenala novinářka Bára Procházková.

Francie: Le Penová zřejmě kvůli volebnímu systému nevyhraje

V dubnu a v květnu čekají stěžejní volby také Francii. Podle posledních průzkumů zaboduje v prvním kole Marine Le Penová – vůdkyně nacionalistické a euroskeptické Národní fronty. Ta nedávno odstartovala svou kampaň, zveřejnila proto své priority – patří mezi ně referendum o členství v EU, opuštění eurozóny i NATO, zvýšení výdajů na bezpečnost nebo zavedení povinné vojny.

„Le Penová v sobě zosobňuje tradiční, možná do jisté míry až bonapartistický, francouzský nacionalismus. V ekonomické oblasti vzývá spíše protekcionismus a silnou úlohu vlády v protikladu k volnému obchodu,“ podotkl politolog Trávníček.

Stejně jako AfD i Le Penová brojí proti imigraci a islámu. Zakázala by muslimské závoje a nejraději i mešity. Po útoku mačetou v Louvru varovala před hrozbou radikálního islámu. Vykreslila temný obraz Francie pod „jhem islámského fundamentalismu“, kde ženám bude zakázáno chodit do kaváren nebo nosit sukně.

V těchto volbách je v sázce svoboda francouzského národa, naše existence jako lidu. Francouzům bylo odňato jejich vlastenectví. V tichosti trpí, protože jim není dovoleno milovat svou vlast. Už nejde o dělení na levici a pravici, ale o dělení mezi vlastence a globalisty.
Marine Le Penová

Pokud jde o Rusko, Le Penová Putina chválí a nechala se slyšet, že by Francie měla uznat Krym jako součást Ruské federace. Národní fronta pak dostala půjčku devět milionů eur (249 milionů korun) od První česko-ruské banky, což vyvolalo v Evropě pozdvižení.

Nahrávám video

Ve prospěch Le Penové ale nehraje dvoukolový systém. Ve druhém kole se totiž Francouzi tradičně přiklánějí na stranu umírněnějších kandidátů. Podle posledních sondáží by ho s přehledem vyhrál kandidát levého středu Emmanuel Macron.

Tajemník jeho hnutí tvrdí, že Macron je terčem falešných zpráv ze strany ruských médií a že jeho kampaň čelí tisícům počítačových útoků z Ruska, Moskva to ale odmítá.

Macron byl kdysi ve vládní Socialistické straně a loni založil vlastní hnutí Vpřed.

„Bude to protestní volba. Důležité je, že to nebudou jen prezidentské volby. Ani Le Penová ani Macron nemají stranu, která by měla velké zkušenosti s vládnutím. V případě Le Penistů je to několik starostů, v případě Macrona politické hnutí, které má za sebou ani ne rok,“ říká novinář Adam Černý.

Nizozemsko: Šanci má známý euroskeptik Wilders

Za zkoušku síly evropských populistů jsou považovány i březnové nizozemské parlamentní volby, v nichž má kromě vládní Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) šanci také krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Ten byl nedávno uznán vinným v případu podněcování k diskriminaci Maročanů.

Současná Rutteho vláda složená z lidovců a labouristů uskutečnila důležité reformy a ekonomika země je na vzestupu. Lidé se těší kvalitní zdravotní péči a pobírají velkorysé důchody, přesto je nálada v zemi trpká, píše Economist. Lidovci se budou snažit voliče přesvědčit sliby, že uchrání sociální benefity a moderní nizozemské hodnoty, otázka je, zda se jim to podaří – podle některých sondáží vede PVV.

Nahrávám video

„Wilders je původně pravostředový liberál a jeho strana ve svém programu volá mimo jiné i po tvrdších trestech za násilné akce proti židovské nebo i LGBT komunitě, které jsou podle nich ohrožovány muslimy,“ konstatoval politolog Trávníček. Podle expertky na extremismus Petry Vejvodové je přitom zařazení PVV ke krajní pravici dáno spíše její rétorikou a konkrétními návrhy než obecným programem.

„V případě Strany pro svobodu se bavíme o takových věcech, jako je vyloučení muslimů ze společenského života, za hranice Nizozemska. Wilders je schopen říct, že nějaký národ je horší než jiný a nemá právo na existenci v nizozemské společnosti,“ upozornila Vejvodová.

Wildersova politika se navíc zamlouvá Rusku – euroskeptik totiž volá po referendu o odchodu země z EU a postavil se i proti asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou, kterou odmítli Nizozemci v referendu. Nizozemský ministr vnitra Ronald Plasterk nedávno rozhodl, že odevzdané hlasy v parlamentních volbách se budou počítat ručně, aby se tak předešlo možnému útoku hackerů na „zranitelný“ sčítací počítačový systém.

I kdyby ale Wilders zvítězil, bude pro něj prakticky nemožné, aby zemi vládl, protože ostatní strany s ním do koalice nechtějí. „Wilders samozřejmě nechce být premiérem, poškodilo by to jeho image outsidera,“ míní politický analytik Meindert Fennema. Economist ale podotýká, že držet Wilderse mimo vládu na druhou stranu jen posílí jeho tvrzení, že zavedené elity nerespektují vůli lidu.

Itálie: Na předčasné volby číhá populistické Hnutí pěti hvězd

V Itálii se uskuteční regulérní parlamentní volby sice až v roce 2018, ústavní soud ale nedávno s pár úpravami odsouhlasil nový volební zákon, což by mohlo otevřít cestu k předčasným volbám. Zemi vede přechodná vláda poté, co premiér Matteo Renzi z Demokratické strany rezignoval, když se mu nepodařilo prosadit v referendu klíčové ústavní změny.

Proti reformě se tehdy postavil i šéf populistického Hnutí pěti hvězd. „Beppe Grillo je představil spíše klasické levicové strany protestu. Ostatně je to původním povoláním komik, což se dost možná odráží i v nejednoznačných postojích strany na celou řadu otázek,“ konstatoval Trávníček.

Hnutí prosazuje trvale udržitelný rozvoj, právo na přístup k internetu a environmentalismus, ale i přímou demokracii. V zahraniční politice odsoudilo vojenské intervence Západu na Středním východě, ať už jde o Afghánistán, Irák, či Libyi. Odmítá i jakýkoli zásah v Sýrii proti režimu prezidenta Bašára Asada.

Je to protiimigrační strana, která volá po referendu o vystoupení Itálie z eurozóny. S oblibou také vypouští do světa konspirační teorie a dezinformace, často přebrané z proruských webů.

Průzkumy ale naznačují, že žádná z politických stran v zemi se v současné době zdaleka neblíží ke čtyřicetiprocentní podpoře nutné k získání parlamentní většiny. To znamená, že příští vláda bude nutně koaliční, což je výhoda pro tradiční strany, protože Hnutí pěti hvězd sice v sondážích vede, účast v jakékoli koalici ale odmítá.

Politolog: Otázkou je, zda recepty protestních stran zafungují

Jaké politické klima zavládne v Evropě, pokud současné krize pominou, zůstává otázkou. „Mohou v zásadě nastat dva scénáře. Buď se vše vrátí do starých kolejí, nebo se stranám, které se dnes profilují na vlně protestu proti establishmentu, podaří nalézt nová témata a dokáží tak existovat ve stranickém systému i za změněných podmínek,“ podotkl Trávníček.

Stejně tak je ale podle něj možné, že protestní strany a hnutí dobydou moc a pak bude záležet na nich, jestli jejich recepty budou fungovat. „Pokud ne, můžeme se dočkat nového protestu taženého tradičními stranami nebo naopak jakousi druhou generací nových stran, což s sebou ponese další rozvrat stranického systému a obecně rozdrobování politiky,“ uzavírá politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva zasáhla hranici Ukrajiny s Moldavskem, Kyjev námořní základnu v Novorossijsku

Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů se tyto útoky zřejmě obešly bez obětí. Ukrajinská armáda v noci udeřila na ruské území, útočila na námořní základnu v přístavu Novorossijsk. Místní úřady uvádějí mrtvé a zraněné.
Právě teď

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zablokoval nové volební obvody v Missouri, jiný soudce pak zakázal ty staré

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Republikáni si od nové mapy slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů. Federální soudce ale pak zakázal použít starší rozdělení obvodů.
před 2 hhodinami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
02:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nová syrská armáda „vsákla“ Kurdy, chybí ale tisíce důstojníků

Syrský lídr Ahmad Šará buduje už druhým rokem od nuly novou národní armádu, která má nahradit předchozí státní síly, jejichž jádro tvořila alavitská menšina. I když armáda prochází do značné míry úspěšným procesem sjednocování a profesionalizace, stále nese stopy frakcí vytvořených během občanské války. Naráží také na nedostatek důstojníků, jež dříve tvořili právě alavité. S vyzbrojováním a výcvikem vojáků Damašek spoléhá hlavně na Turecko.
před 3 hhodinami

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 4 hhodinami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.