Vzestup populistických vůdců ve Spojených státech a v Evropě představuje nebezpečí pro snahy chránit základní lidská práva, čehož využívají autoritářští vůdci zemí jako Rusko či Turecko. Ve své zprávě varuje před těmito trendy lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Zvolení Trumpa prezidentem po jeho kampani podněcující nesnášenlivost spolu s rostoucím vlivem stran, jež odmítají univerzální práva, může podle HRW ohrozit poválečný systém ochrany lidských práv.
HRW: Vzestup demagogů v čele s Trumpem ohrožuje lidská práva
„Trump a někteří politici v Evropě se snaží dostat k moci výzvami k rasismu, xenofobii, misogynii a nativismu. Všichni (tito politici) požadují, aby veřejnost připustila porušování lidských práv jako nutný předpoklad zajištění pracovních míst, odvrácení kulturních změn či prevence teroristických útoků. Ve skutečnosti je ignorování lidských práv nejpřímější cestou k tyranii,“ uvedl v úvodu ke zprávě výkonný ředitel HRW Kenneth Roth.
Trump ve volební kampani mluvil o zákazu vstupu muslimů na území USA či deportacích ilegálních imigrantů. Mnozí příslušníci obou těchto skupin jsou přitom ve svých zemích ohrožováni válkami, hladem či pronásledováni režimem.
Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle Rotha vítězství zastánců brexitu v Británii, jejichž ústředním argumentem byla potřeba zastavit migraci v zájmu zaměstnanosti a bezpečí Britů.
Populisté podle něho rovněž přispívají k tomu, že veřejnost přehlíží rizika, která představuje vláda silné ruky. Jako současné příklady mohou sloužit Rusko, Turecko či Filipíny, jejichž vůdci nahrazují vládu práva svou vlastní autoritou, která má zaručovat bezpečnost a prosperitu.
Populisty a demagogy by měli podle Rotha zastavit voliči, kteří musejí rozlišit laciné sliby jednoduchých řešení od politiky založené na pravdě a hodnotách spjatých s demokracií.
V Rusku prezident Vladimir Putin reagoval na nespokojenost veřejnosti v roce 2011 represemi, včetně drakonických omezení svobodného projevu a shromažďování, zavedl bezprecedentní sankce kvůli snahám disentu o projevy na internetu, činnost nezávislých skupin je omezována, připomíná HRW.
Čínský vůdce Si Ťin-pching zase kvůli obavám ze zpomalení ekonomického růstu přistoupil k nejrozsáhlejším zásahům proti opozičním silám od dob Náměstí nebeského klidu, dodává organizace.
- Téměř sedmisetstránková zpráva, která je již 27. vydáním výročního textu organizace, mimo jiné podrobně hodnotí i situaci v řadě problematických zemí jako je Sýrie, Irák, Severní Korea či mnohé africké státy.
Syrský prezident Bašár Asad, který se opírá o Rusko, Írán a Hizballáh, spáchal válečné zločiny, když nechal své síly útočit na civilisty. HRW také připomíná útoky Islámského státu (IS) vůči nevinným civilistům po celém světě.
Více než pět milionů Syřanů prchajících před konfliktem čelí nástrahám, když se snaží dostat do bezpečí. Jordánsko, Turecko a Libanon jich ubytovaly miliony, ale nyní v podstatě uzavírají hranice, kritizuje státy HRW, jež se opřela i do Evropské unie. Ta se nedokázala dohodnout na spravedlivém přerozdělení běženců a zajištění bezpečné cesty do Evropy pro tyto osoby.
USA si loni přebraly jen 12 tisíc syrských uprchlíků a Trump navíc pohrozil ukončením programu, konstatuje organizace.
Tu znepokojila i situace v řadě afrických zemích, kde jejich lídři zcela odstranili limity nebo prodloužili své mandáty, případně využili násilí k potlačení protestů proti nekalým volbám či porušení pravidel.