Slovenský soud v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové patrně rozdělí proces na dvě části. Podle předsedkyně senátu Ruženy Sabové se plánuje samostatné líčení s jedním ze čtyř obžalovaných Miroslavem Marčekem, který se přiznal, že pár zastřelil. Ve středu u soudu v Pezinku pokračoval výslech obžalovaných.
Proces ohledně vraždy Kuciaka se zřejmě rozdělí
2 minuty
Události: Proces v kauze Kuciak se zřejmě rozdělí
Bývalý voják Marček je v nejsledovanějším procesu v novodobých dějinách Slovenska jediným ze čtveřice obžalovaných, který vinu přiznal. Kromě toho Marček řekl, že před čtyřmi lety zastřelil podnikatele Petera Molnára; tato vražda je součástí procesu v Kuciakově případu. „Soud zamýšlí vyloučit k samostatnému řízení obžalovaného Marčeka,“ uvedla Sabová.
Ještě loni uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu zprostředkovatel Kuciakovy vraždy Zoltán Andruskó, který přistoupil na trest vězení 15 let. Andruskó ve stávajícím procesu vypovídal jako svědek.
Kuciakovu vraždu si podle obžaloby objednal podnikatel Marian Kočner jako pomstu za to, že investigativní reportér poukazoval na jeho rozsáhlou ekonomickou trestnou činnost.
Objednávku reportérovy vraždy podle prokuratury Kočnerova známá a další obžalovaná Alena Zsuzsová předala Andruskóovi, který najal bývalého policejního vyšetřovatele Tomáše Szabóa, jenž spolupracoval se svým bratrancem Marčekem. Kočner, Zsuzsová i Szabó svou vinu za vraždu před soudem odmítli.
Dopoledne soud přistoupil k opětovným výslechům obžalovaných. Szabó vypovídat odmítl a soud proto přečetl jeho výpověď během policejního vyšetřování. Szabó dříve například tvrdil, že objednávka nebyla na vraždu, ale na zbití novináře. Marček v reakci označil verzi svého bratrance za lež a ještě minulý týden také řekl, že Szabó byl při vraždě Kuciaka a Kušnírové jeho řidičem.
Zsuzsová zase nařkla ze lži Andruskóa, který dříve u soudu řekl, že Kuciakovu vraždu zprostředkoval mezi Zsuzsovou a Szabóem na Kočnerův pokyn. Obžalovaná pak využila právo neodpovídat na dotazy soudu či prokurátora. Vinu popřela již během výslechu u policie, kdy podle přečteného zápisu také přiznala kontakty na vlivné lidi.
Kvůli komunikaci se Zsuzsovou přišel před rokem o funkci jeden z náměstků slovenského generálního prokurátora. Zsuzsová byla v kontaktu také s někdejším místopředsedou slovenské sněmovny za vládní sociální demokraty (Smer-SD) Martinem Glváčem, který loni v listopadu rezignoval z funkce ve vedení parlamentu po zveřejnění informací o své komunikaci s Kočnerem.
Zsuzsová je v jiném případu spolu s dalšími podezřelá v případu vraždy někdejšího primátora jihoslovenského města Hurbanovo Lászlóa Basternáka před deseti lety.
Odpoledne před soudem odmítl vypovídat také Kočner, který podle prokurátora v případu Kuciakovy vraždy v zásadě nevypovídal ani před policejním vyšetřovatelem.
K soudu přišli i dva svědkové, kteří jsou spojováni se sledováním Kuciaka a dalších novinářů. Jeden z nich u soudu tvrdil, že byl přesvědčen o tom, že pracuje ve prospěch státu. Na práci ho najal bývalý šéf kontrarozvědky slovenské civilní tajné služby SIS Peter Tóth, který dříve u soudu přiznal, že sledování novinářů zorganizoval na objednávku Kočnera. Fotografie ze sledování Kuciaka byly podle prokuratury použity při zadání objednávky jeho vraždy.
Zjištění z telefonu jako důkaz
Předsedkyně senátu rovněž oznámila, že soud považuje za zákonný důkaz zajištěnou komunikaci z Kočnerova mobilního telefonu.
Podle uniklých přepisů, které dříve zveřejnila slovenská média, Kočner často komunikoval se Zsuzsovou a krátce před Kuciakovou vraždou jí poslal zprávu, ve které byla číslice 50, dále symbol smrtky a anglické slovo „soon“ (brzy). Podle médií Kočner den po Kuciakově vraždě vybral ze svého účtu v bance 50 tisíc eur (1,25 milionu korun), což byla součást odměny za vraždu.
Kočnerovu komunikaci již dříve jiný senát Specializovaného trestního soudu připustil jako důkaz v líčení, ve kterém podnikatel čelí spolu s exministrem hospodářství Pavolem Ruskem obžalobě z padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,7 miliardy korun).
Z komunikace vyplynula podezření na korupci ve slovenské justici a po jejím zveřejnění bylo mimo službu postaveno několik soudců.
