Případ Skripal: Předložte důkazy, nebo se omluvte, vzkazuje Moskva Londýnu

Mezi Velkou Británií a Ruskem pokračuje diplomatická přestřelka kvůli nedávné otravě někdejšího agenta ruské vojenské rozvědky a pozdějšího spolupracovníka britské tajné služby Sergeje Skripala. Kreml vzkázal Londýnu, že má předložit důkazy o zapojení Ruska do Skripalovy otravy, nebo se za obvinění omluvit. Ministři zahraničí EU naopak Moskvu vyzvali, aby co nejdřív odpověděla na otázky ohledně otravy agenta nervovým plynem, ke které došlo v anglickém Salisbury. Chování Moskvy označil za nepřijatelné i šéf NATO.

Útok na bývalého ruského agenta byl tématem pondělního jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ve společném prohlášení ujistili, že EU vnímá velmi vážně závěr britské vlády, že za útok na Skripala je odpovědná Ruská federace. Podle Unie byl útok nervovým plynem na někdejšího dvojitého agenta a jeho dceru „bezohledným a nezákonným činem“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni před dvěma týdny nervově paralytickou látkou a nyní jsou v nemocnici v kritickém stavu, podle expertů nemají šanci na uzdravení.

Evropská unie hodlá dění kolem případu nadále pečlivě sledovat. „Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Prohlášení ministrů se ale nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat.

Ministři zahraničí evropského bloku také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok (nováček), kterou měl být Skripal otráven.

Nahrávám video

Obvinění jsou ohavná, tvrdí Moskva

Moskva spojování s útokem nadále odmítá. Její měnící se argumentaci ale šéf britské diplomacie Boris označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že agenta otrávilo Rusko látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní žádá od Británie za „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná obvinění“ omluvu.

Za nesmyslná obvinění už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin, kterého z přímé odpovědnosti za otravu obvinil britský ministr zahraničí Johnson. Putin o víkendu řekl, že Rusko žádné podobné jedy nemá.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky Novičok. Naopak chemik Vil Mirzajanov, který v 90. letech emigroval z Ruska a nyní žije v USA, vývoj Novičoku v sovětských laboratořích v 80. letech potvrdil. Podle ruského listu Kommersant dokonce dostali ruští vědci za vývoj Novičoku Leninovu cenu.

Útok v Salisbury je část vzorce ruského chování, míní šéf NATO

Kauzu komentoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s Borisem Johnosnem. Podle něj dosavadní reakce Ruské federace ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. 

Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.

„Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel,“ zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.

Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.