Případ Skripal: Předložte důkazy, nebo se omluvte, vzkazuje Moskva Londýnu

Mezi Velkou Británií a Ruskem pokračuje diplomatická přestřelka kvůli nedávné otravě někdejšího agenta ruské vojenské rozvědky a pozdějšího spolupracovníka britské tajné služby Sergeje Skripala. Kreml vzkázal Londýnu, že má předložit důkazy o zapojení Ruska do Skripalovy otravy, nebo se za obvinění omluvit. Ministři zahraničí EU naopak Moskvu vyzvali, aby co nejdřív odpověděla na otázky ohledně otravy agenta nervovým plynem, ke které došlo v anglickém Salisbury. Chování Moskvy označil za nepřijatelné i šéf NATO.

Útok na bývalého ruského agenta byl tématem pondělního jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ve společném prohlášení ujistili, že EU vnímá velmi vážně závěr britské vlády, že za útok na Skripala je odpovědná Ruská federace. Podle Unie byl útok nervovým plynem na někdejšího dvojitého agenta a jeho dceru „bezohledným a nezákonným činem“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni před dvěma týdny nervově paralytickou látkou a nyní jsou v nemocnici v kritickém stavu, podle expertů nemají šanci na uzdravení.

Evropská unie hodlá dění kolem případu nadále pečlivě sledovat. „Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Prohlášení ministrů se ale nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat.

Ministři zahraničí evropského bloku také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok (nováček), kterou měl být Skripal otráven.

Nahrávám video

Obvinění jsou ohavná, tvrdí Moskva

Moskva spojování s útokem nadále odmítá. Její měnící se argumentaci ale šéf britské diplomacie Boris označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že agenta otrávilo Rusko látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní žádá od Británie za „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná obvinění“ omluvu.

Za nesmyslná obvinění už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin, kterého z přímé odpovědnosti za otravu obvinil britský ministr zahraničí Johnson. Putin o víkendu řekl, že Rusko žádné podobné jedy nemá.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky Novičok. Naopak chemik Vil Mirzajanov, který v 90. letech emigroval z Ruska a nyní žije v USA, vývoj Novičoku v sovětských laboratořích v 80. letech potvrdil. Podle ruského listu Kommersant dokonce dostali ruští vědci za vývoj Novičoku Leninovu cenu.

Útok v Salisbury je část vzorce ruského chování, míní šéf NATO

Kauzu komentoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s Borisem Johnosnem. Podle něj dosavadní reakce Ruské federace ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. 

Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.

„Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel,“ zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.

Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 17 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...