Případ Skripal: Předložte důkazy, nebo se omluvte, vzkazuje Moskva Londýnu

Mezi Velkou Británií a Ruskem pokračuje diplomatická přestřelka kvůli nedávné otravě někdejšího agenta ruské vojenské rozvědky a pozdějšího spolupracovníka britské tajné služby Sergeje Skripala. Kreml vzkázal Londýnu, že má předložit důkazy o zapojení Ruska do Skripalovy otravy, nebo se za obvinění omluvit. Ministři zahraničí EU naopak Moskvu vyzvali, aby co nejdřív odpověděla na otázky ohledně otravy agenta nervovým plynem, ke které došlo v anglickém Salisbury. Chování Moskvy označil za nepřijatelné i šéf NATO.

Útok na bývalého ruského agenta byl tématem pondělního jednání ministrů zahraničí členských států EU. Ve společném prohlášení ujistili, že EU vnímá velmi vážně závěr britské vlády, že za útok na Skripala je odpovědná Ruská federace. Podle Unie byl útok nervovým plynem na někdejšího dvojitého agenta a jeho dceru „bezohledným a nezákonným činem“, který ohrozil životy mnoha civilních občanů.

Sergej Skripal a jeho dcera byli otráveni před dvěma týdny nervově paralytickou látkou a nyní jsou v nemocnici v kritickém stavu, podle expertů nemají šanci na uzdravení.

Evropská unie hodlá dění kolem případu nadále pečlivě sledovat. „Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí. Libovolné použití chemické zbraně kýmkoliv je podle nich zcela nepřijatelné a představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny.

Prohlášení ministrů se ale nezmiňuje o možných sankcích vůči Rusku v případě, že Moskva odmítne spolupracovat.

Ministři zahraničí evropského bloku také vyzvali Moskvu, aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky Novičok (nováček), kterou měl být Skripal otráven.

3 minuty
Události: EU chce od Ruska odpovědi v kauze agenta Skripala
Zdroj: ČT24

Obvinění jsou ohavná, tvrdí Moskva

Moskva spojování s útokem nadále odmítá. Její měnící se argumentaci ale šéf britské diplomacie Boris označil za „stále absurdnější“. Jedná se podle něj o už známou strategii, která dvanáct let po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně už nemůže nikoho zmást.

Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Theresa Mayová, že agenta otrávilo Rusko látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nyní žádá od Británie za „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná obvinění“ omluvu.

Za nesmyslná obvinění už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin, kterého z přímé odpovědnosti za otravu obvinil britský ministr zahraničí Johnson. Putin o víkendu řekl, že Rusko žádné podobné jedy nemá.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov minulý týden prohlásil, že Sovětský svaz ani Rusko nikdy neměly program na vývoj nervové látky Novičok. Naopak chemik Vil Mirzajanov, který v 90. letech emigroval z Ruska a nyní žije v USA, vývoj Novičoku v sovětských laboratořích v 80. letech potvrdil. Podle ruského listu Kommersant dokonce dostali ruští vědci za vývoj Novičoku Leninovu cenu.

Útok v Salisbury je část vzorce ruského chování, míní šéf NATO

Kauzu komentoval také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s Borisem Johnosnem. Podle něj dosavadní reakce Ruské federace ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. 

Oba se shodli, že útok nebyl izolovanou věcí, ale jen dalším výrazem bezohledného chování ruského státu z posledních let. Jasnou solidaritu a podporu Londýna už vyjádřili také ministři zahraničí Evropské unie. Moskva, která žádá od Londýna důkazy, odmítá být s věcí spojována.

„Útok byl nepřijatelným porušením mezinárodních norem a pravidel,“ zdůraznil Stoltenberg. Připomněl, že spojenci už první použití chemické zbraně na území členské země za 70 let existence NATO odsoudili a nabídli Británii veškerou pomoc při vyšetřování.

Země Severoatlantické aliance i Evropské unie žádají Moskvu, aby zodpověděla britské otázky a aby Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) okamžitě a zcela zpřístupnila program nervové látky známé jako Novičok (nováček).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 28 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 39 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...