Washington – Zatím poslední stopy v měsíčním prachu zanechala lidská noha 11. prosince 1972, kdy zde úspěšně přistála mise Apolla 17 pod vedením astronauta s českými předky Eugena Cernana. Plány na další cesty na jedinou přirozenou družici Země ale velmoci neopustily. V hledáčku má vesmírné expedice na Měsíc kromě Spojených států i Čína.
Poslední člověk na Měsíci měl české předky
Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga s českými kořeny. Ten vzal na Měsíc coby poctu svým československým předkům i naši vlajku. „Předci se narodili v tehdejším Rakousku-Uhersku, pak to bylo Československo a já jsem pyšný, že jsem mohl vzít trochu z toho odkazu na Měsíc,“ uvedl astronaut.
Po návratu se ji neúspěšně snažil věnovat československým oficiálním místům, ale doba tomuto kroku příliš nepřála. V roce 1974 se nakonec Cernan na novinářské vízum do Československa podíval a měsíční suvenýr nakonec od něj převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu Luboš Perek, který ho umístil v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.
GALERIE
Ilustrační foto autor: NASA, zdroj: history.nasa.gov
S Cernanem vystoupil na povrch Měsíce pilot modulu Harrison Schmitt a oba tam strávili 75 hodin, z toho mimo modul rekordních 22 hodin a čtyři minuty. Posledním z posádky Apolla 17, jež se na Zemi vrátila 19. prosince 1972, byl Ronald Evans.
V cestách do vesmíru triumfovala nejprve Moskva
Závody v dobývání vesmíru hrály důležitou roli ve studené válce. Zpočátku měla navrch Moskva, která díky svému koordinovanějšímu řízení nejen uskutečnila první vzlet člověka do vesmíru, ale s družicí Luna 3 pořídila i fotografie odvrácené strany Měsíce. Až v roce 1958 začal v USA fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který zprvu musel dohánět náskok Moskvy, než se Spojeným státům podařilo převzít otěže.
Astronaut s českými kořeny Eugen Cernan
První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, se do vesmíru dostala 11. října 1968. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v prosinci 1968 jako první dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.
Collins a Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do „Moře klidu“ vystoupil jako první ve 3:56 SEČ 21. července Armstrong. Po této světové události následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná.
GALERIE
Mike Collins, Neil Armstrong a Edwin 'Buzz' Aldrin
Teď by ve stopách Cernana a 11 dalších astronautů mohli jít další. Na Měsíc je chce dopravovat americká společnost Golden Spike, která si pro oznámení svých plánů vybrala právě aktuální výročí. „Naší vizí je vytvořit spolehlivý, dostupný, americký, komerční systém dopravy lidí na Měsíc, který dovolí jeho průzkum jakémukoli národu, korporaci nebo jednotlivci,“ uvedl Gerry Griffins, předseda společnosti Golden Spike. Za dva dny na Měsíci by tak kolem roku 2020 mohli lidé zaplatit okolo půldruhé miliardy dolarů.
Před čtyřiceti lety byl člověk naposledy na Měsíci (zdroj: ČT24)