Polský expremiér Donald Tusk opět vypovídal ve Varšavě jako svědek ohledně tragédie u Smolenska, kde v dubnu 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. „Má se čeho bát,“ prohlásil na adresu současného šéfa Evropské rady lídr polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Výslech se týkal záměny těl v rakvích a trval 8 hodin.
Polské zákony se na Tuska vztahují jako na každého občana, zdůraznil bratr zesnulé hlavy státu. Někdejší lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk stál v čele polských vlád v letech 2007 až 2014.
„Loajálně jsem řekl (německé kancléřce Angele) Merkelové, že s Donaldem Tuskem to může dopadnout různě – aby na to brala zřetel, pokud ho podporuje (jako kandidáta) na předsedu Evropské rady. Nevzala to na vědomí,“ prohlásil Kaczyński.
Nebojím se, vzkázal Tusk do Varšavy
Tuskův příjezd sledovali jeho odpůrci i příznivci. Jedni ho vítali jako evropského prezidenta, druzí jako nepřítele Polska. „Je to to zrádce Polska a pohůnek Merkelové,“ prohlásil jeden z obyvatel Varšavy Wojciech.
Při odchodu ze sídla prokuratury čekal na Tuska podle televize TVN 24 dav, který skandoval „Donald Tusk!“ a přál politikovi „Sto let!“. Tusk poděkoval za podporu a ujistil, že má čisté svědomí: „Nemám se čeho bát a Kaczyński mě nezastraší.“
Prokurátorům podle svých slov nic nevyčítá, ale nepochybuje, že justice má nynějším polským vládcům posloužit „jako nástroj proti soupeřům, opozici či lidem, které nemají rádi, – a obávám se, že do této skupiny patřím“.
Jiná těla v rakvích
Tentokrát se výslech týkal pochybení při pitvách obětí smolenské katastrofy. Tusk měl vysvětlit, proč nebyli polští experti při ukládání ostatků těl do rakví v Moskvě. Celkem 33 exhumací, které dosud proběhly, odhalilo, že ve třinácti rakvích byly ostatky jiných osob, v jedné z nich dokonce z pěti různých těl.
„Rodinám zakázali otvírat rakve a k tomu musely být nějaké důvody. A důvodem bylo, že se báli skandálu, protože by zatížil polsko-ruské vztahy. Udržování dobrých vztahů za každou cenu – navzdory tak strašlivé události – mělo posloužit k tomu, aby se Donald Tusk stal někým velmi důležitým v EU,“ tvrdí Kaczyński.
Případný konflikt s Ruskem by Tuskovi zmařil šance na získání nejdůležitějšího křesla v Unii, ze kterého ovšem „Polsko naprosto nic nemá“, a tak jde jen o „projev úplné privatizace politiky“, uvedl lídr PiS.
Bratr zesnulého prezidenta Tuskově vládě připisuje část viny za katastrofu. „Pokud tento člověk říká o Občanské platformě, Donaldu Tuskovi a nás všech, že jsme vrazi, znamená to , že má jistý úmysl. Proto musíme bojovat za nezávislé soudy v Polsku,“ řekl k tomu poslanec Občanské platformy Cezary Tomczyk.
Kaczyńského blízký spojenec, ministr vnitra Antoni Macierewicz, podal na expremiéra v březnu trestní oznámení kvůli „diplomatické zradě“, neboť údajně uzavřel v souvislosti s tragédií s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tajnou dohodu v neprospěch Polska.
Podle Tuska je kauza zpolitizovaná
Značná část polské společnosti ale označuje tato tvrzení za konspirační teorie motivované odvěkou rivalitou mezi Tuskem a Kaczyńským. Expremiér podstoupil osmihodinový výslech již 19. dubna, kdy zdůraznil, že „celá záležitost má mimořádně politický charakter“.
Tehdy byl předvolán jako svědek v kauze údajné neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s ruskou tajnou službou FSB, k níž mělo údajně dojít v roce 2010 krátce po nehodě polského vládního letadla u Smolensku a Tusk o ní dle prokuratury věděl.
Rozkol mezi Varšavou a Bruselem se prohlubuje
Mnozí jeho dubnové předvolání považovali za součást očividné snahy polské vlády zdiskreditovat Tuska jako politického soupeře spojováním s různými skandály. Prokuratura je v Polsku podřízena ministru spravedlnosti, který plní i roli generálního prokurátora.
Předvolání k výslechu přišlo záhy po zvolení Tuska šéfem Evropské rady, kterému se Kaczyński prostřednictvím premiérky Beaty Szydlowé snažil marně zabránit.
Chystané Tuskovo potupení předvoláním k výslechu se ale podle opozičních médií zvrtlo v demonstraci, když na varšavském nádraží Tuska vítaly stovky stoupenců mávající vlajkami EU.
„Jsem velmi kritický k tomu, co se dnes děje v naší zemi, ale všechno je v rukou lidí,“ řekl šéf Evropské rady krátce po příjezdu ve zjevné narážce na kroky konzervativní vlády PiS, která se snaží o silnější kontrolu některých demokratických institucí včetně médií a soudů.
Unie už dříve zahájila s Polskem řízení, jež může skončit i odebráním jeho hlasovacích práv, Varšava ale kritiku odmítá s tím, že jde o vměšování do záležitostí suverénní země. Unii se nelíbila již rošáda na ústavním soudu, v poslední době vzrostlo napětí kvůli snahám polské vlády dostat pod větší kontrolu nejvyšší soud.
