Polsko má za sebou další zimu s katastrofálním stavem ovzduší. Hodnoty na mnoha místech mnohonásobně překračovaly povolené normy. Smog způsobují i uhelné elektrárny, na surovině je země dál závislá. Proti rychlému tlumení těžby dlouhodobě bojují horníci. Po mnoha měsících tvrdých vyjednávání se vládě podařilo s jejich zástupci dojít k dohodě, která podmínky uzavírání dolů definuje.
Slezský Rybnik patří k městům s nejhorší kvalitou ovzduší v Evropě. Stojí tu uhelná elektrárna, která zajišťuje energii až pětině Polska. Obyvatel Rybniku Emil Nagalewski si jako řada místních pořídil ventilační systém s filtry, které mají alespoň uvnitř nečistoty zachytit. „Cítíme se jako vězni ve vlastních domech. V aplikacích kontrolujeme kvalitu ovzduší, víme, že nemůžeme ven,“ sděluje.
Smog Slezsko dusí, zároveň ale region na černém uhlí hospodářsky závisí. Doly živí desetitisíce lidí. Když vláda ohlásila svižný plán tlumení těžby, tradičně silné odbory ho odmítly. Shodu našly až tento týden.
Jednání mezi vládou a předáky hornických odborů trvalo sedm měsíců. Dohodu, která transformaci regionu řeší, se jim nakonec podařilo přijmout jen díky velkým ústupkům obou stran.
Přechod na obnovitelné zdroje jde pomalu
Doly se budou zavírat postupně, poslední za 28 let. Horníkům smlouva garantuje práci až do důchodu, nebo nabízí odškodné v přepočtu skoro třičtvrtě milionu korun, když branži opustí dřív.
„Na těch pár papírech je napsaná budoucnost tohoto regionu, a nejen tohoto regionu. Horníci ještě budou v této zemi pracovat,“ sdělil odborový předák Jerzy Debski.
Podle kritiků šli vládní politici horníkům až moc na ruku z obav před protesty, stávkami a ztrátou voličů. Nejistota obyvatel Slezska, regionu se zakořeněnou havířskou identitou, přitom se smlouvou nezmizela.
„Experti teď tvrdí, že to hraniční datum – rok 2049 – je termínem nepřesným a že likvidace dolů přijde dřív,“ míní novinář Bartosz Wojsa. Polsko navíc dál řeší, čím uhlí nahradí. Přechod na obnovitelné zdroje jde pomalu a reálná debata o jaderné energetice teprve začíná.
