Téměř 200 polských nevládních organizací požádalo prezidenta Andrzeje Dudu, aby vetoval nový zákon o veřejných shromážděních. Zákon přijatý parlamentem podle kritiků omezí svobodu shromažďování a rovnost občanů před zákonem, přestože z něj byly vypuštěny nejspornější pasáže upřednostňující úřady a církev před občanskými iniciativami při pořádání veřejných akcí. Politickou situaci v Polsku řešili i europoslanci.
„Boj o svobodu shromažďovací byl kromě boje o svobodu slova, vyznání a sdružování jedním ze základů hnutí Solidarita, které způsobilo pád komunismu v Polsku. Věříme, že 35 let po vyhlášení výjimečného stavu, který měl potlačit svobodu a tužby polské společnosti po demokracii, polský prezident nepřiloží ruku k omezení občanských svobod, vybojovaných Solidaritou,“ apelují nevládní organizace podle listu Gazeta Wyborcza.
Připomněly také Dudovi, že v roce 2012 byl rozhodně proti návrhu svého předchůdce Bronislawa Komorowského zakázat pořádání dvou demonstrací na stejném místě současně.
Zákon již schválil Sejm a Senát, tedy obě komory parlamentu, v nichž má většinu vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Té byl původně členem i prezident Duda.
Pokud zákon podepíše, přednost dostanou pravidelně pořádané akce před jednorázovými. Zákon zavede také minimální vzdálenost sto metrů mezi dvěma demonstracemi. Podle kritiků tím zákon zavede nerovnost občanů před zákonem a omezí základní občanské právo svobodně vyjadřovat názory při veřejných shromážděních.
Tato ustanovení nicméně zajistí, že PiS bude moci nerušeně pořádat každý měsíc před prezidentským palácem svá shromáždění připomínající oběti katastrofy polského letadla u Smolenska, v jehož troskách zahynul i tehdejší prezident Lech Kaczyński, bratr předsedy PiS Jaroslawa.
V úterý několik desítek tisíc Poláků u příležitosti 35. výročí vyhlášení výjimečného stavu tehdejším komunistickým režimem demonstrovalo svůj nesouhlas s politikou PiS a její vládou, kterou obviňují z omezování demokratických svobod.
Situaci v Polsku bouřlivě projednávali europoslanci
Politickou situací v Polsku se zabývali i poslanci Evropského parlamentu. Podle Evropské komise se vláda zákona v zemi dostává do čím dál hlubší krize, protože kabinet nerespektuje Ústavní soud. Spor mezi Bruselem a Varšavou se táhne bezmála rok. Týká se hlavně toho, zda mají do funkce nastoupit tři ústavní soudci jmenovaní ještě minulým Sejmem.
„Je to spor, který má Evropská komise s vládou Polska, nikoliv s Polskou republikou a jistě ne s polským lidem,“ ujišťoval místopředseda EK Frans Timmermans. „Rozprava o Polsku je nesmyslná, nespravedlivá,“ oponoval polský europoslanec Ryszard Legutko (PiS).
Vláda ve Varšavě odmítá ustoupit. Tvrdí, že Evropská komise to vnímá politicky. Vláda to zlehčuje, nevidí důvod k diskusi a vysmívá se tomu.
Projednávání polské ústavní krize sledovali ve Štrasburku zvlášť čeští europoslanci. Praha je totiž spolu s Varšavou členem Visegrádské skupiny. „Já myslím, že bychom neměli strkat hlavu do písku, protože je to opravdu otázka právního systému, demokracie a mohlo by se nám to vrátit jako bumerang,“ domnívá se europoslankyně Martina Dlabajová (nestr. za ANO).
Evropská komise má takzvanou jadernou variantu, pokud by se Varšava jejím výtkám odmítla podřídit. Může navrhnout, aby Polsko přišlo o hlasovací práva na zasedání unijních ministrů v Bruselu. Dopředu se už ozvali Maďaři, že by takový návrh vetovali.
„Dneska to ještě není žádný pěstní souboj,“ komentoval to europoslanec Jaromír Štětina (nestr. za TOP 09). „Musíme se pokusit to narovnat vyjednáváním, a ne nějakými sankcemi,“ dodal europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
Ke kritice od Evropské komise se přidaly i některé europoslankyně. A to kvůli prohlášení polské vlády, že zvažuje odstoupit od istanbulské úmluvy o boji s násilím na ženách. Čeká se, že hádka mezi Varšavou a Bruselem tak bude v příštích měsících jen eskalovat.
