Polská vláda podle premiéra Mateusze Morawieckého požádala prezidenta o vyhlášení nouzového stavu v oblasti sousedící s Běloruskem. Důvodem je příliv migrantů. Nouzový stav má podle premiéra trvat třicet dní a dát úřadům větší pravomoci při kontrole pohybu na hranici. Očekává se, že prezident Andrzej Duda žádost schválí.
„Situace na hranicích s Běloruskem je napjatá a kritická hlavně z důvodu, že režim (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka se rozhodl přepravit migranty z Iráku – hlavně jsou to utečenci – do Běloruska a vytlačit je do Polska, do Litvy a do Lotyšska, aby destabilizoval naše země,“ řekl Morawiecki na tiskové konferenci. Výjimečný stav má podle něj pomoci zajistit hranice a podobná opatření již zavedly Litva a Lotyšsko.
Ministr vnitra Mariusz Kamiński uvedl, že nouzový stav bude zaveden okamžitě poté, co prezident Andrzej Duda podepíše příslušné nařízení. Týkat by se měl jen úzkého pásma bezprostředně při hranicích s Běloruskem a neměl by se dotknout polských občanů.
U hranic však nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně, dodal v narážce na akce, které na podporu migrantů pořádaly nevládní organizace na ochranu lidských práv.
„Nemůžeme dělat ústupky“
Koalice Společenství svědomí složená z představitelů různých vyznání, včetně zástupců křesťanů, židů a muslimů, vyzvala polské úřady, aby dovolily poskytnout humanitární pomoc skupině migrantů, tábořících už déle než tři týdny mezi Polskem a Běloruskem, kde trpí „hladem, chladem a lhostejností“, uvedla agentura AP. Připomněla, že se premiér Morawiecki v souvislosti s tímto případem zapřísahal, že Varšava nepodlehne „vydírání“ z Minsku.
„Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ prohlásil ministr. Migranti, kteří v současnosti uvázli mezi běloruskými a polskými hranicemi, podle něj netrpí hlady, protože dostávají jídlo od běloruských služeb, a mohou svobodně odejít. „Nemůžeme dělat ústupky. Pokud je vpustíme, budeme je mít všude,“ prohlásil. „Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ varoval Kamiński.
„Není to snadné rozhodnutí. Pravděpodobně je to první výjimečný stav ve svobodném Polsku,“ připustil Kamiński v narážce na historickou okolnost, že v 80. letech minulého století komunistický režim vyhlásil výjimečný stav, aby potlačil nezávislé odbory Solidarity.
Migranti jako odveta za sankce
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na zfalšování běloruských prezidentských voleb z loňského srpna a porušování lidských práv při potlačování protestů, které měly přimět Lukašenka k odstoupení.
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympijských her v Tokiu do vlasti.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko během úterní schůzky s náčelníkem celníků podle státní agentury BelTA prohlásil, že Západ „věčně obviňuje“ Bělorusko z pašování, ať už cigaret, nebo z nelegální migrace, ale zamlčuje problém s šířením narkotik, zejména syntetických drog, z Evropy do Běloruska.
Lukašenko minulý měsíc na své tiskové konferenci fakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na západní sankce Minsk posílá nelegální migranty do Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu.
„Není třeba používat sankční ,sekery a vidle'. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví – události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl tenkrát Lukašenko podle agentury TASS. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňují opozice a Západ.
Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Současně ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. Pohrozil také, že migranty z Iráku by mohli nahradit „turisté z Afghánistánu“.
Polská pohraniční stráž uvedla, že jen v srpnu zaznamenala 3200 pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska.
