Varšavská radnice ovládaná opozicí se znovu pře s konzervativní polskou vládou o obnovu Saského paláce v centru města. Nákladnou investici považuje momentálně za druhořadou. Kabinet naopak mluví o symbolickém významu stavby, kterou zničili za druhé světové války nacisti.
Jediným dochovaným fragmentem kdysi největšího paláce ve Varšavě ze 17. století je hrob neznámého vojína. Politici z vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s prezidentem Andrzejem Dudou si přejí, aby monumentální budova znovu stála a vypadala jako přesná kopie Saského paláce.
Náklady se odhadují na v přepočtu tři miliardy korun. Sdružení Saski 2018, kterému předsedá Jerzy Bobczyński, se o obnovu paláce snaží už přes 15 let. Bobczyński stále věří, že se mu jeho sen brzo splní. „Bylo to velmi důležité místo pro druhou polskou republiku, odehrávaly se tu všechny důležité slavnosti, bylo to srdce nezávislého Polska,“ prohlásil.
Lidé mají jiné priority, tvrdí radnice
Vedení země začalo plán prosazovat loni při oslavách 100. výročí polské nezávislosti. Varšavská radnice, kterou řídí opozice, je ale skeptická. Peníze by raději dala na dopravu nebo boj proti smogu. „V tuto chvíli to není pro Varšavu nejdůležitější investice, pro obyvatele to není priorita,“ míní mluvčí radnice Varšavy Kamil Dabrowa.
Saský palác vyhodili do povětří nacisté po Varšavském povstání v roce 1944. Se zemí tehdy srovnali víc než tři čtvrtiny města včetně historického jádra metropole.
Poláci po válce znovu postavili přesnou kopii historického centra. „Domnívali se, že to musí vypadat tak jako před válkou. Aby se ukázalo, že jsme byli zničení, ale přežili jsme,“ uvedla kunsthistorička Joanna Jamesová z Muzea dějin Varšavy.
V 70. letech pak z trosek znovu povstal i jeden ze symbolů města – královský zámek. Slavnému Paláci kultury a vědy naopak nedávno hrozilo, že půjde k zemi. Kritikům vadilo, že ho Polsku daroval sovětský diktátor Josif Stalin.
