Dohodu o vystoupení Velké Británie z EU se nepodařilo dojednat ani ve středu, ačkoli zástupci obou stran našli shodu na většině sporných bodů. Zástupci unijních zemí vidí optimisticky možnost, že by mohla být uzavřena v nejbližších dnech. Není však podle nich příliš pravděpodobné, že by ji schválil summit EU začínající ve čtvrtek. Pokud se Londýn s Unií na smlouvě nedohodne, premiér Boris Johnson podle ministra pro brexit Stephena Barclayho požádá o další odklad.
Země Evropské unie původně chtěly mít již ve středu hotovou dohodu v ruce, aby ji mohly připravit ke schválení na čtvrtečním unijním summitu.
V sobotu se má mimořádně sejít britský parlament; na schůzi by poslanci mohli schvalovat upravený text dohody, nebo hlasovat o nedůvěře vládě.
Sobotní termín ratifikace „rozvodové“ dohody s Bruselem stanovil britský parlament začátkem září, když schválil zákon vytvořený s cílem vyloučit variantu brexitu bez dohody na konci října. Pokud do 19. října brexitová dohoda nebude schválena, ukládá zákon Johnsonově vládě dojednat se zbytkem EU nový odklad britského odchodu z bloku.
Ministr pro brexit Stephen Barclay ve středu před výborem dolní komory britského parlamentu potvrdil, že vláda požádá o další odklad brexitu, pakliže se jí nepodaří podmínky odchodu z EU do soboty ratifikovat. Většina zemí EU se vyslovila pro možný další odklad brexitu.
Média: Hlavní spor se vede o DPH
Unijní vyjednavač Michel Barnier ve středu večer informoval velvyslance členských zemí o výsledcích mnohahodinových rozhovorů. Většinu dřívějších neshod okolo režimu na irské hranici či celního postavení Severního Irska se vyjednavačům podařilo překonat.
„Výsledek byl až nečekaně pozitivní a mezi zástupci členských zemí panuje optimismus,“ řekl zdroj seznámený s výsledky jednání. Neshody zatím přetrvaly pouze v budoucím systému výběru DPH u zboží pohybujícího se mezi EU a Británií, informovala některá média.
Barnier v úterý řekl, že stále čeká na právně závazné návrhy Londýna v několika klíčových otázkách. Brusel nebyl spokojen s tím, jak si britská strana představovala budoucí celní postavení Severního Irska a kontroly zboží proudícího mezi Británií a EU.
Podle Barnierova dřívějšího prohlášení měl Londýn splnit i další podmínky Unie. Brusel například chtěl, aby kontrola dodržování hraničního režimu spadala do pravomocí unijního soudu. Nelíbily se mu také četné celní výjimky pro malé a střední firmy, kterých je v Severním Irsku většina.
Průzkum: Británie je rozdělená
Agentura Comres během středy zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu s 26 tisíci respondenty, v němž zjišťovala názor Britů na opuštění Evropské unie. Odchod Británie z Evropské unie si přeje 50 procent dospělých Britů, zatímco 42 procent z nich chce pokračující členství své země v bloku.
Konkrétní variantou s největší podporou bylo nicméně setrvání Británie v Unii, neboť zastánci brexitu jsou rozděleni mezi ty, jejichž první volbou by byl odchod na základě „rozvodové“ dohody, a stoupence „neřízeného“ brexitu.
Odpor vůči vystoupení z EU je podle nového průzkumu nejsilnější v Londýně, Skotsku a Severním Irsku, kde je také nejvýraznější podpora pro nové brexitové referendum. Druhým významným faktorem je věk, přičemž mezi mladšími lidmi po 35 let je výrazně větší podíl odpůrců brexitu.
