Ztráta přístupu k databázím či ruská špionáž. Britská policie a tajné služby varují před riziky brexitu

3 minuty
Události ČT: Brexit bezpečnostní hrozbou
Zdroj: ČT24

Velitelka londýnské policie varuje před bezpečnostními hrozbami pro veřejnost, pokud Velká Británie odejde z Evropské unie bez dohody. Bojí se, že bezpečnostní složky přijdou o přístup do evropských databází. Šéfové britských tajných služeb zase upozorňují na ruské rozvědky, které považují za ještě větší nebezpečí než terorismus.

I v roce 2019 bude pro Velkou Británii největší bezpečnostní hrozbou Putinovo Rusko. Hlavně kvůli březnovému pokusu o zabití bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala s dcerou.

„Neodpověděli jsme na tento do očí bijící nepřátelský čin tím, že bychom napodobili ruskou taktiku. Demaskovali jsme ale pachatele a koordinovali největší kolektivní vyhoštění pracovníků ruských tajných služeb,“ uvedl Alex Younger, šéf britské tajné služby MI6.

MI6 vzkazuje Moskvě, aby nepodceňovala její schopnosti. S tím, že proti svým oponentům může zasáhnout kdykoliv a kdekoliv. Přidal se i nový náčelník britského generálního štábu Mark Carleton-Smith, podle kterého se Rusové snaží zneužít zranitelnosti a slabosti, kdekoliv ji vycítí. Otázka bezpečnosti po brexitu je v Británii důležitým tématem.

„To, co Vladimir Putin opravdu nenávidí, jsou sankce. EU je mocné mnohonárodnostní těleso, které tím může tlačit proti Moskvě a jejím výpadům. Tím, že se Británie odtrhává, se ale stává slabší. Pro Vladimira Putina je jednodušší rozdělovat členské státy mezi sebou,“ domnívá se Luke Harding, reportér listu Guardian.

Diplomatický zpravodaj BBC Mark Urban, s kterým Sergej Skripal ještě před otravou mluvil, přitom upozorňuje, že aféra novičok je to poslední, co Londýn v době brexitu potřebuje. „V kontextu brexitu můžete argumentovat tím, že zlepšení vztahů s Ruskem, kdy bychom podepisovali nové obchodní smlouvy, by bylo výhodnější,“ říká Urban.

Brexit bez dohody znamená ztížený přístup k databázím

Británie, která je evropskou jadernou velmocí, se kvůli hádkám britských politiků o podobu brexitu pouhé tři měsíce před vystoupením z EU dál chystá na krizový scénář, tedy odchod bez dohody, který by měl vliv i na její bezpečnost.

„Nemohli bychom sdílet dostatečně rychle jako doposud vzorky DNA. Nemohli bychom dohledat poznávací značky na autech nebo pasažérská data, což je opravdu důležité,“ upozorňuje ministr pro bezpečnost Ben Wallace.

Britská tajná služba MI6 uklidňuje, že ani brexit nepřeruší její důležitou spolupráci s ostatními evropskými zpravodajskými službami. Aféra novičok, tedy první použití bojového nervového plynu v Evropě od konce 2. světové války, připomněla, že otázka bezpečnosti na západě není úkolem pro jednoho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...