Britský premiér Boris Johnson uzavřel nové dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska. Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá německý kancléř Olaf Scholz.
Součástí dohod, které uzavřela Velká Británie se Švédskem a Finskem, je slib, že Londýn poskytne armádám obou zemí podporu, pokud by se staly terčem útoku. „Pevně a jednoznačně podporujeme Švédsko a Finsko a podpis těchto bezpečnostních prohlášení je symbolem trvalých záruk mezi našimi národy,“ uvedl v komuniké Johnson už před podpisem dokumentu se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou.
„Ať už v případě katastrofy, nebo vojenského útoku, dnes říkáme, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl pak na společné tiskové konferenci. „(Ruský prezident Vladimir) Putin si myslel, že nás může rozdělit, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy,“ podotkla zase Anderssonová.
Švédsko a Finsko zvažují vstup do NATO
Švédsko a Finsko po ruské invazi na Ukrajinu přehodnocují svou dosavadní neutralitu a měly by v brzké době rozhodnout, zda požádají o vstup do NATO. Podpora tohoto členství v obou zemích od začátku konfliktu na Ukrajině výrazně vzrostla.
Vládnoucí strany ve Finsku a Švédsku o víkendu rozhodnou, zda podpoří vstup svých zemí do Severoatlantické aliance.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do Aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé.
Maďarsko chce, aby se ropné embargo EU nevztahovalo na přepravu ropovody
Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Prohlásil to ve středu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož se stále nerýsuje dohoda mezi Budapeští a Evropskou komisí. Brusel se pokouší vládu premiéra Viktora Orbána přesvědčit pomocí ústupků včetně příslibů investic do infrastruktury, její souhlas však ani týden od zveřejnění návrhu šestého balíku protiruských sankcí obsahujících ropné embargo nemá.
Komise minulou středu v rámci sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce tohoto roku zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů k financování vojenské agrese, však Budapešť nechce podpořit kvůli očekávanému ekonomickému dopadu na Maďarsko.
Orbánovu vládu nepřesvědčilo ani to, že Brusel navrhl pro země nejvíce závislé na ruské ropě výjimky, které mají vedle Maďarska získat i Slovensko a Česko. Budapešť a Bratislava mají dostat odklad do konce roku 2024, Praha do poloviny téhož roku. Maďarsko by podpořilo pouze embargo na dovoz ruské ropy po moři, a nikoli potrubím. Maďarsko, které nemá přístup k moři, ropovodem Družba zajišťuje v současnosti zhruba dvě třetiny své spotřeby ropy.
O sankcích ve středu jednají velvyslanci unijních zemí, kteří však podle diplomatických zdrojů s největší pravděpodobností nedospějí k výraznému posunu.
Čaputová vyjádřila zklamání nad postojem Maďarska
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Čaputová to řekla novinářům po schůzce s polským kolegou Andrzejem Dudou. Oba prezidenti se shodli na potřebě dále podporovat Ukrajinu, která od února čelí vojenské invazi Ruska, včetně její snahy o získání statusu kandidátské země pro vstup do EU.
„Slovensko stojí za jednotnou pozicí EU, to se týká i ropného embarga. Je důležitá jednota zemí Evropské unie a celého demokratického světa. Postoj Maďarska je odlišný a je to pro nás zklamáním,“ uvedla Čaputová. Dodala, že Slovensko potřebuje při zákazu dovozu ruské ropy přechodné období na potřebné dobudování infrastruktury a změny technologií.
Přístup vlády maďarského premiéra Viktora Orbána ve zmíněné záležitosti podle Čaputové zpochybňuje i základní princip fungování středoevropského uskupení visegrádská čtyřka (V4), kterým je jednota. Do V4 kromě Maďarska patří také Polsko, Slovensko a Česko.
Duda řekl, že jeho země by už letos mohla být nezávislá na dodávkách ruské ropy a zemního plynu. „Rusko využívá své energetické suroviny jako zbraň,“ uvedl. Energetická nezávislost na Rusku je podle něj předpokladem k tomu, aby bylo možné uvalovat na Moskvu další sankce.
Guterres: Okamžik pro mírové rozhovory nenastane v nejbližší době
Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ve Vídni to ve středu po setkání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem uvedl generální tajemník organizace António Guterres, informovala agentura DPA. Podle Guterrese okamžik pro mírové rozhovory přijde, nebude to však v nejbližší době.
OSN se v současné době zaměřuje na zajištění celosvětových dodávek potravin, uvedl Guterres. To se však podle něj může podařit pouze tehdy, pokud se navzdory válce podaří na světové trhy umístit ukrajinské zemědělské produkty i ruské potraviny a hnojiva.
„Aby se tak stalo, aktivně pracuji na podpoře příslušných rozhovorů,“ řekl dnes generální tajemník. Kromě toho se OSN se rozhodla zaměřit na jednání o evakuacích civilistů a dodávkách humanitární pomoci na Ukrajinu, dodal Guterres. Šéf OSN dále uvedl, že válka na Ukrajině podkopává boj proti změně klimatu a odsouvá tuto otázku do pozadí. „Existuje vážné riziko, že změnu klimatu přestaneme brát dostatečně vážně,“ varoval Guterres, který se ve Vídni tento týden zúčastní zasedání šéfů agentur spadajících pod OSN.
Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá Scholz
Ukrajina bude sto let bojovat s následky nynější války, podobně jako se Německo dosud potýká s následky druhé světové války. Upozornil na to ve středu německý kancléř Olaf Scholz. Důsledky války na Ukrajině ovšem podle něj pociťuje celý svět.
„Lidé, kteří žijí v Německu, vědí, že bomby svržené za 2. světové války se objevují ještě dnes a že pokračují bombové poplachy,“ řekl Scholz na tiskové konferenci po setkání s argentinským prezidentem Albertem Fernándezem. „Ukrajina se tak musí připravit na to, že od nynějška bude 100 let bojovat s následky války,“ dodal německý kancléř a zdůraznil, že války mají dlouhodobé následky. Západní země by podle něj měly „spolupracovat na obnově“ Ukrajiny.
Podle agentury DPA Scholz a Fernández varovali před důsledky války na Ukrajině daleko mimo Evropu a požadovali ukončení ruského útoku. „Je to válka, která má důsledky i pro celý svět,“ varoval Scholz a poukázal na rostoucí ceny energií a potravin. Je třeba se obávat, že země jako Ukrajina, které jsou důležité pro potravinovou bezpečnost světa, už nebudou schopny dodávat potraviny. „A to s sebou ponese nebezpečí, že nastane hlad,“ varoval dále Scholz. Fernández potvrdil, že s následky války se potýká i Latinská Amerika. „Sankce proti Rusku mají následky nejen v Rusku, ale i na celém světě,“ řekla argentinská hlava státu.
