Pohádka o Diamantové princezně se rozplynula v karanténě. „Pracovat na lodi byl sen, pak noční můra“

Ve středu končí karanténa na obří výletní lodi Diamond Princess kotvící v japonské Jokohamě. Její palubu postupně opustí tři tisíce lidí, kteří strávili poslední týdny uzavřeni ve svých kajutách. Někteří na vzduch mohli jen jednou denně. Ne všichni mohou odjet rovnou domů – na mnoho pasažérů čeká další karanténa v jejich domovinách. Diamond Princess nezažila epidemii poprvé, v roce 2016 se musela vypořádat se střevní chřipkou.

Na vlny převážně asijských moří vyplula Diamantová princezna v březnu 2004. Jako výletní loď střídala severní a jižní polokouli, plavila se kromě okolí Japonska, Vietnamu či Singapuru také u Austrálie a Nového Zélandu.

Na rutinní zastávce v japonské Jokohamě 20. ledna 2020 na palubu nastoupil mezi mnoha jinými cestujícími také osmdesátiletý občan Hongkongu a strávil na lodi pět dní, než právě v Hongkongu zase vystoupil. O šest dní později skončil v nemocnici s pozitivním testem na nemoc Covid-19, kterou způsobuje nový koronavirus.

Japonské úřady pojaly podezření a prvních deset případů nákazy na lodi potvrdily 5. února. Ještě dva dny předtím ale na plavidlo zakotvené v té době v Jokohamě uvalily karanténu, aby zabránily šíření nemoci. Ačkoliv tím omezily možnost, že pasažéři výletní plavby nakazí někoho zvenčí, z uzavřeného prostoru se stalo největší ohnisko nákazy mimo Čínu.

Na Diamond Princess cestovalo 2666 výletníků, posádku tvořilo 1045 lidí – celkově tedy riziku nákazy bylo vystaveno 3711 lidí z více než padesáti různých zemí. Nejvíce občanů mělo v karanténě Japonsko, skončily v ní i stovky Filipínců, kteří na lodi pracují. Mezi pasažéry se dále plavili například občané Británie, Irska, Itálie, Jižní Koreje, Austrálie, Kanady či Spojených států.

Nahrávám video
Události ČT: Konec karantény na Diamond Princess a tvrdé pracovní podmínky zdravotníků
Zdroj: ČT24

Zabavte se telefonem

Koronavirus se v uzavřeném prostředí obřího plavidla začal poměrně rychle šířit a postupně onemocnělo 545 lidí, tedy každý sedmý člověk na palubě. „Situace je poměrně znepokojivá. Japonští epidemiologové, kteří měli možnost loď navštívit, karanténu kritizují, říkají, že situace tam není zvládnutá. Virus není pod kontrolou a není jasné, odkud a jak se šíří, a nemocných pořád přibývá,“ vysvětluje Šámalová.

Ve stísněných prostorách výletního kolosu zůstali pasažéři kvůli karanténě „uvězněni“ ve svých kajutách. „Třikrát až čtyřikrát denně dostávají jídlo. Pouze lidé, kteří mají kabiny bez oken, mohou jednou denně vyjít na čerstvý vzduch na palubu,“ líčila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Zatímco pro cestující v luxusních kajutách karanténa nepředstavovala tak dramatické příkoří, pro lidi v malých kabinách pro více cestujících bez oken znamenala výzvu. Čas si mohli krátit například hraním her, sledováním filmů či poslechem hudby. Japonské úřady cestujícím kvůli tomu věnovaly mobilní telefony.

O nic jednodušší situace nebyla pro palubní personál. Podle The Washington Post měla posádka strach z nákazy, jelikož se nemůže izolovat stejně jako cestující, o které se musí starat. „Pracovat na Diamond Princess byl můj sen, ale ten se proměnil v noční můru,“ posteskl si nejmenovaný indický kuchař, který pro společnost, jíž loď patří, pracuje tři roky.

Počínání japonských úřadů kritizuje například americké Centrum pro kontrolu nemocí, podle nějž „zřejmě nestačila k tomu, aby zabránila přenosu viru mezi jedinci na lodi“. Podle některých odborníků je rozšíření koronaviru horší, než Japonci přiznávají. Situaci dokonce přirovnávají k reakci Tokia po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Tehdy vláda čelila kritice, protože se podle mnohých nejdříve snažila dopady nehody podceňovat.

Evakuované čeká další karanténa

Zatímco nakažení se léčí v japonských nemocnicích, zdravé pasažéry se některé země snaží evakuovat. Po odvezení z karantény volal například americký novomanželský pár Milena Bassová a Gaetano Cerullo: „Necítíme se tu bezpečně. Měli bychom být v karanténě ve zdravotnickém zařízení, a ne na lodi, která už je infikovaná,“ řekli pro CNN a vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pro ně poslal letadlo.

Spojené státy volání vyslyšely a letouny vyslaly dva – v neděli 16. února začala evakuace, při níž plavidlo opustilo 355 Američanů. Letadla je přepravila do Kalifornie a Texasu. Na domácí půdě ale evakuované občany nečeká okamžitá svoboda. Z důvodu prevence stráví dalších čtrnáct dní v karanténě bez ohledu na to, jestli vykazují příznaky nemoci, nebo ne.

Někteří Američané evakuaci z lodi odmítli: „Proč bych měl nastoupit do autobusu a letadla s lidmi, kteří jsou možná nakažení a se kterými jsem strávil skoro dva týdny v izolaci?“ napsal na Twitteru právník Matt Smith.

Nejen Spojené státy poslaly pro své občany letadla. Austrálie se chystá evakuovat 169 lidí, pomoci vlastním lidem chtějí například také Británie, Kanada, Hongkong. Své lidi už do vlasti dopravila Jižní Korea. Evakuované většinou čeká – stejně jako v případě Američanů – dodatečná karanténa. Podobná opatření jako USA už oznámily Austrálie i Kanada.

Autobusy odvezou tři tisíce lidí

Karanténa na Diamantové princezně končí ve středu. V první skupině cestujících, kteří mohou plavidlo opustit, jsou především starší lidé, u nichž se nákaza novým koronavirem po uplynutí dvoutýdenní karantény neprokázala. Během středy odejde zhruba pět set lidí, celkově mají být evakuovány přibližně tři tisíce lidí. Dodatečná karanténa čeká ty, kteří s nakaženými přišli do přímého styku – například sdílením kajuty –, a to i v případě, že testy na přítomnost viru u nich byly negativní.

„Pokud jde o celkový počet lidí, kteří byli na lodi, převážná většina z nich nemá Covid-19. Těch, co ho mají, nebo mají velmi mírné příznaky, je málo. Bude velmi důležité prostudovat tuto konkrétní událost a zjistit, co vedlo k přenosu na lidi z této lodi,“ shrnuje Mike Ryan ze Světové zdravotnické organizace (WHO).

Nahrávám video
Končí karanténa na lodi Diamond Princess
Zdroj: ČT24

„Je to úleva. Potřebujeme se dostat domů a postarat se o věci doma. Byli jsme pryč dlouho, velmi dlouho,“ líčí své pocity jeden z evakuovaných Cary Munger. Další cestující Lu Pauwels se zase těší na svého syna: „Neviděla jsem ho už tak dva měsíce.“

Nejde o první pasažéry, kteří výletní kolos opustili. Už v pátek 14. února dovolily japonské úřady vystoupit cestujícím starším osmdesáti let, kteří trpí chronickou chorobou nebo měli kajuty bez oken. Podmínkou bylo, aby měli negativní testy na koronavirus. Kritérium splnilo a palubu opustilo jedenáct lidí.

Lodní epidemie

Společnost Princess Cruises, která provozuje výletní plavby, kromě vrácení peněz za palubní lístek cestujícím přislíbila také uhrazení cestovních nákladů.

Diamond Princess nemá kvůli epidemii problémy poprvé. V roce 2016 se potýkala s rozšířením střevní chřipky, kterou se tehdy nakazilo 156 lidí.

Výletní loď není ani jediným plavidlem, které se v současnosti potýká s koronavirem. Úřady v Hongkongu pustily z karantény 3600 cestujících a 1800 členů posádky z kolosu World Dream, který musel ve městě kotvit více než čtyři dny. Panovaly obavy, že lidé z posádky mohou být nakažení koronavirem, protože během předchozí plavby zřejmě přišli do styku s osmi pasažéry, u nichž testy nemoc prokázaly. Posádka ale měla výsledky negativní.

Problémy se očekávají i na lodi Westerdam, která 13. února zakotvila v Kambodži po odmítnutí ostatními zeměmi. Vyšetření jedné z cestujících, třiaosmdesátileté Američanky, po příletu do Malajsie potvrdilo, že se nakazila koronavirem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...