Pobrexitová jednání se posunula v otázce hospodářské soutěže, spor o rybolov trvá, naznačil Barnier

Vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Velkou Británií se v posledních hodinách mírně pohnula směrem k dohodě, některé zásadní rozpory však stále nejsou vyřešeny. Diplomatům unijních zemí to řekl hlavní vyjednávač EU Michel Barnier. Unie se podle něj bude do poslední chvíle snažit o dohodu, pouze její uzavření do konce tohoto týdne však zaručí její platnost od začátku ledna. Politici zemí EU stále doufají, že Londýn v klíčových bodech ustoupí, neboť divoký rozchod podle nich více zasáhne Británii.

„Pokud má dohoda mezi EU a Británií fungovat od 1. ledna 2021, příštích pár dní bude důležitých,“ napsal na Twitteru Barnier. Krátce předtím velvyslancům unijních zemí bez podrobností řekl, že britská strana přistoupila na požadavek Bruselu v otázce pravidel hospodářské soutěže. Zásadním sporným bodem však stále zůstávají práva na rybolov v britských vodách, kde odmítají ústupky obě strany.

Sedmadvacítka unijních zemí vyjednává s Británií dohodu od chvíle, kdy bývalý členský stát koncem letošního ledna evropský blok po 47 letech opustil. V neděli vypršel již několikátý termín, do kterého chtěly mít obě strany o osudu rozhovorů jasno, vyjednávání však kvůli sporům v několika zbývajících tématech pokračuje.

Přechodné období, po jehož skončení bez dohody zatíží vzájemný obchod cla a kvóty, již potrvá pouhých 17 dní.

Tři scénáře

Barnier podle zdroje ČTK diplomatům nastínil tři scénáře, jak se může jednání vyvíjet. Pokud by se dohodu podařilo uzavřít tento týden, mohl by ji na mimořádném zasedání teoreticky ještě do konce roku schválit Evropský parlament a zaručit tím její platnost od začátku ledna.

Druhou možností je, že se vyjednávači ani tento týden nedohodnou a rozhovory se protáhnou do Vánoc nebo za ně. V takovém případě by již EP dohodu schválit nestihl.

Zatímco podle Barniera by v lednu hrozilo přinejmenším krátké období bez platné dohody, některé členské státy už daly najevo, že při tomto scénáři budou usilovat o takzvané předběžné provádění dohody. To by znamenalo, že úmluva vstoupí v platnost a europoslanci ji schválí dodatečně. Řada z nich ovšem již předem tuto možnost odmítá s tím, že jim Evropská komise přislíbila, že je při schvalování dohody neobejde.

Posledním scénářem je varianta, že se obě strany nedohodnou ani do konce roku a v lednu dojde k neřízenému rozchodu. I v tom případě ale mohou podle Barniera jednání pokračovat.

Evropští politici doufají v dohodu, očekávají ústupky Londýna

Evropští politici dávají najevo, že dohoda pro ně stále není ztracena a že očekávají ústupky z britské strany. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire se domnívá, že na odchodu z EU bude nejvíc tratit Velká Británie.

„Poraženými brexitu budou Britové… brexit, abych se vyjádřil slovy zesnulého Johna le Carrého, je politickou, ekonomickou a historickou pošetilostí,“ řekl Le Maire stanici France Info s odkazem na spisovatele, který zemřel tento víkend.

Irský premiér Micheál Martin doufá, že vyjednavači obou stran ještě v následujících dnech dospějí k dohodě. Je si ale vědom toho, že Londýn i Brusel musí překonat několik klíčových bodů.

„Mám naději, ale nerad bych podcenil značné výzvy, které pro britskou a unijní stranu představují rovná pravidla hospodářské soutěže a problematika rybolovu. Jsou to značně složitá témata,“ uvedl Martin ve vysílání stanice RTE. „Je pravda, že opravdu nejzazším termínem je Silvestr, ale myslím si, že obě strany se snaží dospět k závěru jednání v několika následujících dnech,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 2 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 3 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 4 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 10 hhodinami
Načítání...