Po ostřelování chemičky v Severodoněcku vypukl mohutný požár, tvrdí Kyjev. Skrývají se v ní stovky civilistů

Ruské ostřelování chemičky Azot v Severodoněcku způsobilo po úniku desítek tun maziva mohutný požár, uvedl v sobotu gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ruská armáda připravuje útoky na další donbaská města, uvádí ukrajinský armádní generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko chce zničit všechna města na Donbasu a že schopnost ukrajinské armády odrazit Rusy na Donbasu záleží na dodávkách západních zbraní.

Předseda správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že Ukrajina má dál pod kontrolou průmyslovou zónu v Severdoněcku, kde se podle něj ukrývá na osm set civilistů. „Informace o blokádě chemického závodu Azot jsou lež,“ uvedl v reakci na tvrzení zástupce neuznávané, Ruskem koordinované Luhanské lidové republiky v Rusku Rodiona Mirošnika, že tři sta až čtyři sta ukrajinských bojovníků je zablokováno v továrně spolu s civilisty a že se pokoušejí vyjednat volný průchod.

V sobotu večer však Hajdaj v projevu ve státní televizi uvedl, že v chemickém závodu Azot vypukl po ruském ostřelování silný požár a došlo k úniku tun oleje. Zda se požár v areálu podařilo uhasit, však nesdělil. Zprávu nelze nezávisle ověřit.

Kouř nad chemičkou Azot v Severodoněcku po ruském ostřelování
Zdroj: Reuters/Oleksandr Ratushniak

 V Severodoněcku podle něj probíhají nepřetržité boje. „Bohužel dělostřelectvo nepřítele zkrátka rozebírá budovy, které slouží jako úkryty, patro po patru,“ řekl Hajdaj. Rusko popírá, že by se zaměřovalo na civilisty.

Město leží na východním břehu řeky Severní Doněc, jejíž klesající hladina vody činí ukrajinskou obranu dále podél fronty zranitelnější vůči útokům ruských sil. Nepřátelské jednotky se opakovaně pokoušejí o její překročení, uvedl Hajdaj. „Hladina řeky klesla asi o tři metry, možná i více. Proto možná dojde k dalším pokusům o překročení řeky a vytvoření nové enklávy,“ řekl guvernér oblasti.

Rusové připravují útok na Slovjansk a Siversk, uvádí ukrajinská armáda

Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvedl, že ruské jednotky pokračují v pozemním útoku na Severodoněck, stále ale ještě nedostaly město pod plnou kontrolu.

Britské ministerstvo obrany ve zprávě založené na informacích rozvědky poznamenává, že ruská armáda za poslední den dále na jih Severodoněcku nepostoupila. „Probíhají intenzivní pouliční boje a obě strany mají pravděpodobně velké ztráty. Rusko se snaží zlomit odpor obránců města dělostřeleckými a leteckými útoky.“

Ruské nálety podle guvernéra Doněcké oblasti přerušily dodávky elektřiny v Slovjansku, Kramatorsku, Bachmutu a dalších místech oblasti, která dosud jsou v ukrajinských rukou. „Rusové cílevědomě ničí objekty kritické infrastruktury, aby zkomplikovali život lidí, kteří dosud zůstávají v oblasti. Dodávky elektřiny chceme obnovit co možná nejdříve, ale vše závisí na situaci s bezpečností,“ dodal guvernér Pavlo Kyrylenko podle BBC.

Podle ukrajinského generálního štábu nepřátelské jednotky připravují útok na další donbaská města. Má jít o Slovjansk a Siversk v Doněcké oblasti a také na obce Mykolajivka a Kamyševacha v Luhanské oblasti. 

Hajdaj viní Rusy, že použili plamenomet proti vesnici

Předseda správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj také obvinil ruské vojáky, že proti vesnici Vrubivka, nacházející se jihozápadně od Severodoněcku, použili v noci na sobotu plamenomety a zničili tím množství civilních budov. Počet obětí úřady zjišťují.

Podle ukrajinské armády se nepříteli daří postup ve směru Pasika–Bogorodične v Doněcké oblasti a částečně také ve směru Novotoškivske–Orichově v Luhanské oblasti.

Rusové kromě toho využívají dělostřelectvo a letectvo ve čtyřech směrech – na Avdijivku, Kurachiv, Novopavliv a Záporoží – aby vázali ukrajinské síly a znemožnili jim posílit jednotky jinde, dodává generání štáb. Podle něj také nepřítel dál blokuje civilní dopravu v severozápadním Černém moři.

Ruské síly kromě toho budují opevněná kontrolní stanoviště v Chersonské oblasti, řada opevněných kontrolních bodů ze železobetonu se objevuje v blízkosti mostů přes čtyři sta kilometrů dlouhý severokrymský průplav spojující okupovaný Krym s řekou Dněpr, hlásí generální štáb.

Na jihu Ukrajinci získávají území v protiofenzivě

Zatímco v Donbasu čelí ukrajinští obránci silnému tlaku nepřítele, na jihu pokračují v úspěšné protiofenzivě. Vliv na to má ale i odsun ruských jednotek právě na východ Ukrajiny. „Vývoj na jižní frontě je poměrně dramatický,“ uvedl z Oděsy reportér ČT Jakub Szántó. „Za včerejšek a za dnešek se ukrajinské armádě podařilo vyhnat okupanty celkem z osmi vesnic,“ informoval v sobotu večer. 

Fronta se tak směřem na jih posouvá o kilometry, v některých místech jde podle reportéra až o dvanáct kilometrů, v jiných o osm až devět.

Szántó ale upozornil, že do osvobozených vesnic se zatím život nevrací. Ačkoliv v nich ruská armáda už není fyzicky přítomna, útočí na ně ze vzduchu. „Pokračují velmi tvrdé dělostřelecké souboje a dennodenní bombardování,“ upozornil.

Podle Kyjeva zničily ruské rakety sklad až s 300 tisíci tunami obilí

Až 300 tisíc tun obilí mohlo být ve skladech v černomořském přístavu, které podle Kyjeva zničilo ruské ostřelování minulý víkend, uvedla agentura Reuters. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v sobotu v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech v Mykolajivu 250 až 300 tisíc tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice.

Především země Blízkého východu a Afriky se podle Vysockého neobejdou bez dodávek z Ukrajiny, na světovém trhu k ukrajinským zemědělským produktům podle něj neexistuje alternativa.

„Obstaráváme desetinu světového exportu pšenice, více než 15 až 20 procent ječmene, více než 50 procent slunečnicového oleje. Ukrajina vyvážela v průměru 50 milionů tun zemědělské produkce. Tato čísla dokonce v určitých letech dosáhla rekordní výše 65 milionů tun. Není dnes možné najít alternativu k takovým objemům a nahradit naše produkty. Bude to fyzicky nemožné i v příštích třech až pěti letech,“ uvedl náměstek Vysockyj v televizi.

Zelenskyj: Rusko chce zničit všechna města na Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své pravidelné videozprávě „bez přehánění“ uvedl, že Rusko chce zničit všechna města na Donbasu a že schopnost ukrajinské armády odrazit Rusy na Donbasu záleží na dodávkách západních zbraní.

Americký ISW uvádí, že se Ukrajina obává převahy ruského dělostřelectva a že její představitelé proto zvyšují naléhavost svých požadavků na sofistikovanější zbraňové systémy poskytované Západem.

ISW připomíná, že podle Ukrajiny jsou její jednotky uvězněny v „dělostřelecké válce“ na kritických frontách a jsou ve výrazné nevýhodě, pokud jde o dělostřelecké systémy. Experti podle ISW tvrdí, že v převážně statických bojích na východě Ukrajiny bude stále více rozhodovat efektivní dělostřelectvo.

Výsledek války ovlivní světový řád, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident také na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru. Řekl, že výsledek nynější války Ruska proti Ukrajině se dotkne nejen jeho vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě.

„Jsem vděčný za vaši podporu, ale tato podpora je určena nejen Ukrajině, ale také vám samým,“ řekl ukrajinský prezident podle agentury Reuters. „Právě na ukrajinských bojištích se rozhoduje o budoucích pravidlech tohoto světa spolu s hranicemi možného,“ dodal.

Varoval i před ekonomickými důsledky konfliktu. „Pokud v důsledku ruské blokády nebudeme schopni vyvážet naše potraviny, svět bude čelit akutní a vážné potravinové krizi a hladomoru v mnoha asijských a afrických zemích,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...