Prezidenti Joe Biden a Si-Ťin Pching řešili na americko-čínském summitu i neobvyklé téma – pandy. Podle Pekingu se Spojené státy s populárními medvědy nemusejí loučit, ačkoliv to zprvu vypadalo, že Čína žádné smlouvy o pronájmu těchto zvířat Washingtonu neprodlouží.
Pandy jako barometr vztahů. Čína znovu pronajme zvířata americkým zoo, dává to naději diplomacii
10 minut
Horizont ČT24: Vztahy mezi USA a Čínou
Pandy velké platí za celebrity zoo, zároveň ale slouží jako barometr vztahů dané země s Čínou. Peking zvířata zoologickým zahradám jen pronajímá a v okamžiku, kdy se zhorší vzájemné vztahy, je neváhá odvézt.
Poslední vývoj napovídá, že americko-čínské vztahy nejsou ztracené. Po schůzce prezidentů, kteří se rok tváří v tvář nestřetli, to vypadá, že soukolí takzvané pandí diplomacie, která je už pevným termínem čínské zahraniční politiky, opět začala fungovat. „Pandy jsou už dlouho vyslanci přátelství mezi Čínou a USA. Jsme připraveni pokračovat v naší spolupráci se Spojenými státy na ochraně pand,“ oznámil po schůzce s Bidenem čínský prezident Si.
Přitom ještě nedávno se zdálo, že se Spojené státy budou muset s pandami úplně rozloučit. Medvědi zůstávají už jen v Atlantě, které vyprší kontrakt příští rok. Čína už je dřív nechala odvézt z Memphisu i San Diega a minulý týden i z Washingtonu.
Mnozí experti krok Pekingu četli v kontextu napětí kolem Tchajwanu nebo přeletu čínského – a podle Bílého domu špionážního – balonu nad americkým územím. Černobílí zvířecí diplomaté opouštěli Washington pod neustálým dohledem kamer v letadle naloženém sto kilogramy bambusu.
Právě americká metropole se zapsala do historie pandí diplomacie. V roce 1972 sem dovezli první pár za administrativy Richarda Nixona.
Milion dolarů za pandí pár ročně
Čína pronajímá přes šedesát pand zoologickým zahradám ve dvou desítkách zemí. Vždy propůjčuje pár za poplatek, který dosahuje i milionu dolarů ročně. Cílem je, aby se pandám narodila mláďata, která se musí vrátit zpět do Číny, než dosáhnou dospělosti, tedy čtyř let.
To, co se zdá jako neškodný program, je součástí diplomatického kalkulu. Pandy opustí třeba Edinburgh, a to v době pošramocených britsko-čínských vztahů kvůli potírání protestů v Hongkongu, bývalé britské kolonii.
Například v roce 2010 si čínští diplomaté předčasně odvezli dvě mláďata, když se chtěl Barack Obama sejít s dalajlamou. Naopak dvě pandy dostal Katar v době konání fotbalového šampionátu, a další pár věnoval Si-Ťin Pching v roce 2019 svému blízkému spojenci Vladimiru Putinovi.
Sinoložka: Panda nikdy nehrála v čínské kultuře roli
Pandí diplomacii Čína podle sinoložky Olgy Lomové používá jako nástroj, jak zemi prezentovat v pozitivním, vlídném duchu. „Panda se dnes jeví jako čínské národní zvíře, ale v tamní kultuře nikdy nehrála roli,“ podotýká.
Stáhnout pandy ze Západu bylo podle Lomové součástí této pandí diplomacie, či spíše pandího vydírání, když se ukázalo, jak moc jsou oblíbené. „Čínská vláda mohla začít používat nejrůznější hospodářská opatření. Anebo to, že vezme pandy a vytvoří nátlak na příslušné státy. Třeba i nátlak zdola, protože lidé by protestovali, byli by nespokojení, že pandy půjdou pryč,“ míní sinoložka.
Za současnou vzájemnou vstřícností velmocí stojí podle Lomové hlavně to, že se Čína potýká s hospodářskými problémy. USA se naopak snaží udržet kontakt s Pekingem, aby mohly předejít případnému konfliktu, zejména ve východní Asii nebo Jihočínském moři.
