Rumunsko slíbilo vyslat na pomoc těžce zasaženému Slovensku patnáct zdravotníků. V dalších německých spolkových zemích se do tříd vrátily vybrané ročníky základních škol poté, co tak už před týdnem učinily Sasko a Dolní Sasko. V Austrálii, která se pandemii zvládla bránit nepoměrně lépe než evropské země, teprve v pondělí začíná očkování proti covidu-19. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil plán postupného uvolňování vládních opatření.
Bukurešť slíbila patnáct zdravotníků, kteří by ve slovenských nemocnicích měli strávit tři týdny. Tamní špitály se dlouhodobě potýkají s nedostatkem personálu. Pětimilionové Slovensko v posledních týdnech čelí silné druhé vlně pandemie s výrazným nárůstem úmrtí. Ve druhé polovině února se země při srovnání sedmidenního průměru počtu nových úmrtí na covid-19 v přepočtu na milion obyvatel dostala do čela celosvětového přehledu.
Ministr zahraničí Ivan Korčok v Bruselu žádal kromě zdravotníků také o poskytnutí vakcín, s tímto požadavkem ale neuspěl. „Nikdo z ministrů není v situaci, aby mi řekl, že pozítří dostaneme sto nebo dvě stě tisíc vakcín. Ale každý tomu rozumí a v rámci možností se budeme snažit získat pro Slovensko tyto vakcíny co nejdříve,“ řekl.
Polsko, Rakousko a Maďarsko minulý týden vyslyšely slovenské volání o pomoc s péčí o pacienty vážně zasažené covidem-19. Například Polsko je připraveno na jednotkách intenzivní péče přijmout až dvě stovky slovenských pacientů.
Další německé děti se vrací do lavic
Základní školy a také školky se v Německu otevřely v dalších deseti z šestnácti spolkových zemí. Platí to i pro Berlín a okolní Braniborsko, pro Severní Porýní-Vestfálsko nebo také Bavorsko. Už před týdnem se vrátili do tříd žáci základních škol v Sasku a v Dolním Sasku. O návratu k normálu ale nelze zdaleka hovořit, děti se prozatím učí v menších skupinách a s rouškami.
Rovněž provoz školek je ještě výrazně omezený. Například ty v Berlíně přešly z nouzového režimu, kdy byla zaplněnost stanovena na maximálně 50 procent, na 60procentní vytíženost. Přednost mají děti rodičů, kteří zastávají povolání důležitá pro chod země, poté jsou upřednostňováni předškoláci a děti, které se německy teprve učí. Některé školky v Berlíně se docházku snaží spravedlivě rozdělit, takže se děti po dvou či třech dnech střídají.
Například učitelské odbory GEW ale s otvíráním škol i tak nesouhlasí, protože podle nich návrat do tříd stále představuje příliš vysoké riziko. Načasováním si nejsou jistí ani někteří lékaři. „Musíme být realističtí. Situace v nemocnici se zlepší nejdříve za čtyři až šest týdnů,“ konstatuje Hišam Bokhari, který má na starost deset covidových pacientů na jednotce intenzivní péče.
I Německo se obává šíření nakažlivějších variant koronaviru a hrozící třetí vlny epidemie způsobené koronavirem. V posledních dnech v Německu, které je v režimu přísné uzávěry od poloviny prosince, poprvé po několika týdnech začaly růst počty nově infikovaných.
V neděli německý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že chce uspíšit očkování učitelů a dalších zaměstnanců na základních školách. Ti by se podle ministra měli přesunout ze třetí do druhé očkovací skupiny. „Měli bychom být očkováni. Stojíme v první linii,“ je přesvědčen ředitel Georg Bauer.
Bavorský zemský premiér Markus Söder v pondělí oznámil, že tato spolková země upřednostní v očkování nejvíce koronavirem postižené okresy, které hraničí s Českem. Ohniskové regiony dostanou oproti běžným dodávkám navíc tisíc dávek vakcíny AstraZeneca. Söder slíbil, že úřady se budou o pohraniční ohniska nadále starat.
Austrálie začíná očkovat, Britové plánují uvolňování
První vakcíny společností Pfizer a BioNTech se podávají ve 25milionové Austrálii, kde si s epidemií poradili relativně dobře a dosud tam evidují zhruba 29 tisíc nakažených, z nichž většina se infikovala v cizině. Premiér Scott Morrison se nechal naočkovat první dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech v neděli, ministr zdravotnictví Greg Hunt se chce nechat naočkovat vakcínou AstraZeneca, jakmile bude dostupná.
Jako první budou v zemi očkováni zdravotníci, pohraničníci a obyvatelé pečovatelských domů. Austrálie zahajuje očkování o týden později než Nový Zéland, ale vlády obou zemí rozhodly, že epidemická situace není dramatická a nevyžaduje rychlé očkování. Pomalé tempo imunizace panuje i v dalších asijských státech s relativně málo nakaženými, například v Thajsku, Vietnamu, Kambodži nebo Singapuru.
Velká Británie, která už proti covidu-19 naočkovala více než čtvrtinu obyvatel, vyhlíží rozvolňování svých lockdownů. Premiér Boris Johnson v pondělí představil plán, podle nějž se život v Anglii navrátí k normálu ve čtyřech fázích. Už osmého března se do škol mají vrátit všichni žáci i studenti a dva lidé se budou moci potkat venku – na konci měsíce se toto číslo zvýší na šest a otevřou se venkovní sportoviště.
V polovině dubna Anglie plánuje otevřít provozy, které nepatří ke klíčovým oblastem, například kadeřnictví, knihovny či muzea. Částečně otevřou také bary a restaurace či posilovny. Po polovině června se mají zrušit všechna omezení společenských kontaktů a Johnsonův kabinet také doufá v povolení hromadných akcí. Už v polovině května by mohlo na fotbalové stadiony zamířit až deset tisíc lidí.
V následujících měsících se předpokládá uvolnění restrikcí i ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, kde jsou za veřejné zdraví zodpovědné místní regionální vlády. Poprvé od vánočních prázdnin se v pondělí do školek a prvních dvou tříd základních škol vrátily děti ve Skotsku.
