Pandemie ve světě: Německo nově žádá testy od každého, kdo přijede. Vakcíny budou v nové dodávce pro EU dražší

Německo nově žádá od každého, kdo přijede ze zahraničí, doklad o očkování, nedávném prodělání covidu-19 anebo o negativním testu. V zemi rostou počty nakažených, v přepočtu na obyvatele se situace od začátku července zhoršila trojnásobně. Mnohem hůře než Německo se ale nyní s koronavirem potýkají Spojené státy. Nejvíce nakažených hlásí Florida – pětinu celkového počtu. Očkování bude nově, přinejmenším v Evropské unii, dražší. Financial Times upozornily, že výrobci Pfizer a Moderna prosadili v novém kontraktu s EU vyšší ceny za dávku.

On-line přenos

Koronavirus – srpen

  • 22:48

    Čína chce letos poskytnout světu dvě miliardy dávek vakcín proti covidu-19, 100 milionů rozvojovým zemím, řekl prezident Si Ťin-pching na půdě OSN.

  • 18:03

    Kuba obnoví prezenční výuku na školách, až naočkuje proti covidu-19 studenty a školáky. Uvedla to dnes ministryně zdravotnictví Ena Elsa Velázquezová. 

  • 17:21
    Česko

    Liberecká střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická se jako jediná škola v Libereckém kraji zapojí do testování kombinované prezenční a on-line výuky v Česku. Zúčastní se projektu ministerstva školství, který má ověřit, zda by se žáci a studenti mohli běžně učit střídavě ve škole a on-line z domova.

Zvýšení cen svých vakcín v nejnovějším kontraktu s Evropskou unií prosadili oba američtí výrobci Pfizer a Moderna. Pfizer chce nově podle Financial Times za dávku 19,50 eura, což je o čtyři eura více než dosud, jde tedy zhruba o čtvrtinové zdražení. Moderna chce 25,50 dolaru za dávku, což je asi o desetinu více než dosavadních 19 eur. Původně chtěl výrobce ještě o tři dolary více, ale cenu snížil díky zvýšení objednávky.

Podle konzultační firmy Airfinity letos Pfizer na vakcínách utrží dohromady 56 miliard dolarů a Moderna asi 30 miliard dolarů.

Podle zdroje Financial Times z Evropské unie využily firmy při jednáních své pozice na trhu a použily „klasickou rétoriku farmaceutických společností: Vakcíny fungují, tak zvýšily jejich ‚hodnotu'“. Vyjednávání smluv se totiž odehrávalo ve chvíli, kdy panovala nejistota ohledně budoucnosti evropské očkovací kampaně kvůli obavám z možných vedlejších účinku preparátů firem AstraZeneca a Johnson & Johnson a problémům s jejich dodávkami.

Pfizer nabízí svoje vakcíny po světě za různé ceny, středně rozvinuté země například platí za dávku asi polovinu toho, co bohaté státy v Evropě a Severní Americe. Nejméně rozvinuté země pak hradí firmě jen náklady. Financial Times očekávají, že výrobce ceny plošně navýší ve chvíli, kdy se podaří pandemii covidu-19 překonat.

Německo zavedení povinných testů pro neočkované po příjezdu do země sice připravovalo, ale nakonec ho urychlilo kvůli zhoršující se epidemické situaci. Od počátku srpna tedy musí každý, kdo do země přijede, mít negativní test, pokud nemá certifikát o dokončeném očkování, případně doklad o prodělání covidu-19. Německé požadavky na testy jsou oproti českým přísnější. Antigenní test platí pouze 24 hodin, výsledek PCR testu 72 hodin.

Výjimky z povinnosti platí pro děti do 12 let, pendlery a test nemusí mít ani ten, kdo se v Německu neplánuje zdržet déle než 24 hodin.

Německo zaznamenalo za uplynulý den 2097 nově potvrzených případů covidu-19, vyplývá z ranních údajů Institutu Roberta Kocha. Téměř měsíc vytrvale roste sedmidenní incidence. Zatímco 6. července připadalo 4,9 případu na sto tisíc obyvatel, k nedělnímu ránu to bylo již 17,5 nakaženého na sto tisíc obyvatel. V sobotu bylo incidenční číslo 16,9.

Se zpřísňujícími se opatřeními roste i nespokojenost obyvatel. V Berlíně se v neděli sešly tisíce odpůrců vládních restrikcí. Na některých místech se demonstranti střetli s policisty. Policie na šest set demonstrantů zadržela, napsala agentura AP.

Berlínská policie v ulicích rozmístila více než dva tisíce svých příslušníků a nad městem přelétávaly vrtulníky. Odpoledne se začaly davy nespokojenců zvětšovat. Někteří napadli policisty, kteří se snažili změnit směr jejich pochodu, uvedla policie na Twitteru.

Německé úřady přitom v pátek zakázaly konání třinácti demonstrací, které organizátoři svolali na tento víkend. Na jednu z akcí se podle organizátorů předem zaregistrovalo 22 500 lidí, další pochod chystaný na neděli měl přitáhnout 3500 osob. Úřady zákaz zdůvodnily tím, že na podobných akcích je vysoké riziko nákazy koronavirem, i proto, že jejich účastníci zpravidla nenosí roušky a nedodržují ani další opatření.

Ve Spojených státech přispívá k rostoucímu počtu nakažených hlavně Florida. Ve dvacetimilionovém státě překročil denní přírůstek dvacetitisícovou hranici. Pozitivních testů bylo v sobotu 21 683, o čtyři a půl tisíce více než v pátek.

V reakci na znepokojivé statistiky i na úterní aktualizaci doporučení Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, podle něhož jsou roušky v budovách žádoucí i u plně naočkovaných lidí, zavádí povinnost zakrývat si nos a ústa floridské zábavní parky. Park Walt Disney World také bude požadovat, aby byli jeho zaměstnanci proti covidu-19 očkováni.

Přes nárůst počtu nových případů řekl poradce amerického prezidenta pro zdravotnictví Anthony Fauci, že neočekává, že by byl nutný další lockdown. „Myslím, že máme dostatečnou proočkovanost ne sice k tomu, abychom zabránili novému šíření, ale na to, abychom se vyhnuli situaci, do jaké jsme se dostali minulou zimu,“ řekl v rozhovoru pro televizi ABC.

Nyní platná opatření ovšem nejsou přijímána bezvýhradně, a to ani politiky. Zavádění povinného nošení roušek se nelíbí guvernérovi Ronu DeSantisovi, který prosadil omezení pravomocí místních úředníků, kteří by taková opatření chtěli prosazovat, uvedla AP. DeSantis také v pátek zakázal školám, aby návrat dětí do lavic podmínily nošením roušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 31 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 57 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...