Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vyzval členské státy Evropské unie, aby nevracely žadatele o azyl zpět do Maďarska, dokud Budapešť neuvede svůj nový azylový zákon do souladu s unijními pravidly a mezinárodním právem. Zahraniční i domácí kritika míří také na novelu maďarského zákona o vysokých školách.
Zpřísněný azylový zákon, který před dvěma týdny vstoupil v Maďarsku v platnost, umožňuje systematicky omezovat svobodu pohybu migrantů. Od té doby podle UNHCR zadržuje Maďarsko v pohraničních uprchlických táborech z kontejnerů za žiletkovým plotem 110 žadatelů o azyl, včetně čtyř dětí bez doprovodu, jakož i dětí provázených rodinnými příslušníky.
„Situace žadatelů o azyl v Maďarsku, která již dříve budila hluboké znepokojení UNHCR, se od vstupu nového zákona v platnost jen zhoršila,“ uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Vyzval všechny evropské státy, aby dočasně zastavily veškeré přesuny žadatelů o azyl do Maďarska podle takzvaných dublinských pravidel, která v schengenském prostoru volného pohybu stanoví, který z členských států je zodpovědný za vyřízení žádosti o azyl.
Orbán směřuje k autoritářství, zní z demonstrací
Nejen postojem vůči uprchlíkům se Maďarsko vzdaluje evropským státům. Kritika směřuje i vůči novele o zahraničních vysokých školách, kterou v pondělí podepsal prezident János Ánder. Norma je pro odpůrce maďarského režimu signálem, že se dlouholetý premiér Viktor Orbán odklání od západních hodnot.
Novela, která podle kritiků omezuje akademické svobody, vyvolala v zemi masivní protivládní protesty. Z Maďarska má vyhnat Středoevropskou univerzitu (CEU) miliardáře George Sorose, který je považován za Orbánova politického kritika.
Další na řadě mají být neziskové organizace, které žijí z peněz Sorosovy nadace. Orbánův kabinet chce, aby povinně uváděly, že jsou financovány ze zahraničí, podobně jako v Rusku.
Nejen díky tomu mezi demonstranty v maďarských ulicích zaznívají obavy z toho, že se Maďarsko pod Orbánovou vládou přiklání k autoritářskému režimu. Premiérovi se často vyčítá i tvrdý postup proti médiím. Na podzim musel navzdory protestům skončit jeden z nezávislých deníků. Podle svých odpůrců chce Orbán izolovat zemi od vlivů, které by mohly ohrozit jeho pozici.
Děním v Maďarsku se bude ve středu na své schůzi zabývat Evropská komise. Komisaři budou mluvit nejen o zákonu omezujícím působení zahraničních škol v zemi, ale také obecněji o stavu právního státu v Maďarsku.
Zákon proti uprchlíkům podle některých právníků porušuje mezinárodní právo
Zpřísnění azylových pravidel schválil maďarský parlament na počátku března. Zadržování migrantů na hranicích uplatňovalo Maďarsko již v minulosti, praxi ale zrušilo v roce 2013 na nátlak Evropské unie, vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Evropského soudu pro lidská práva.
Na základě nového zákona v Maďarsku od 28. března zadržují všechny žadatele o azyl ve dvou kontejnerových táborech u hranice se Srbskem, a to až do definitivního vyřízení jejich žádostí. Opustit tábory u obcí Röszke a Tompa by migranti mohli pouze směrem do Srbska nebo Chorvatska.
Za jižní hranice Maďarska bude policie moci deportovat i ty běžence, které zadrží na území státu bez povolení opustit záchytný tábor. Nové zákonné opatření o zadržování v táborech na hranici se týká i nezletilých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou do země bez doprovodu dospělého.
Zákon, který prosadila vláda premiéra Viktora Orbána, si vysloužil tvrdou kritiku ze strany mezinárodních organizací. Řada právníků ho považuje za porušení mezinárodního práva. Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) vyzvala Evropskou unii, aby proti maďarskému zákonu zasáhla.
Zadržování migrantů nejen v Maďarsku, ale i v České republice v minulosti kritizoval například vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Loni požádalo o azyl v Maďarsku 29 432 migrantů, ale drtivá většina z nich pokračovala v cestě do západních zemí. Pouze 452 uprchlíků azyl dostalo.
