Orbán znovu útočí na Sorosovu Středoevropskou univerzitu. Odejde CEU z Budapešti?

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán obvinil Středoevropskou univerzitu (CEU) sídlící v Budapešti z podvádění a řekl, že její další osud závisí na dohodě maďarské a americké vlády. Univerzitu v roce 1991 založil americký miliardář maďarského původu George Soros, který je považován za Orbánova politického oponenta. Americké ministerstvo zahraničí reagovalo vyjádřením znepokojení nad návrhem zákona, jehož cílem je podle kritiků znemožnit činnost CEU v Maďarsku.

Premiér v rozhovoru s maďarským rozhlasem řekl, že univerzita využívá neoprávněných výhod, které ji stavějí nad ostatní maďarské vysoké školy. Oproti nim totiž její diplomy uznává nejen Maďarsko, ale i Spojené státy. „V Maďarsku není žádný rozdíl v tom, když je někdo miliardář. Tato univerzita musí rovněž respektovat zákony,“ prohlásil Orbán. „Maďarsko vždy podpoří vzdělávání, podvádění ale tolerovat nebude,“ dodal.

Premiér opakovaně Sorose obviňuje, že chce prostřednictvím finanční podpory některých organizací tajně ovlivňovat maďarskou politiku. Letos v únoru mu dokonce vyčetl, že je spoluodpovědný za migrační krizi, protože financuje skupiny, které pomáhají uprchlíkům a prosazují vstřícnou migrační politiku.

Rektor CEU Michael Ignatieff se podle agentury AP snaží univerzitu v Maďarsku ochránit, přestože v úterý vláda předložila parlamentu návrh změn zákona o vysokých školách, které zpřísní pravidla působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Nová úprava je podle kritiků diskriminační a je přímo namířená proti CEU. Panují prý obavy, že navrhované změny Sorosově univerzitě znemožní v Budapešti zůstat.

Američané: Neohrožujte nezávislost CEU

Výhrady k této legislativní akci vlády dnes dalo najevo i ministerstvo zahraničí Spojených států, podle něhož by znamenaly „nové, cílené a zatěžující regulační požadavky vůči zahraničním univerzitám“.

„Pokud bude návrh přijat, budou mít tyto změny negativní účinek, či dokonce povedou k uzavření (CEU),“ řekl podle agentury mluvčí americké diplomacie Mark Toner. „Vyzýváme maďarskou vládu, aby se vyhnula jakémukoli legislativnímu kroku, který by ohrozil aktivity či nezávislost CEU,“ dodal Toner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 8 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...