Okupovaná území jsou zónami bezpráví, popisují uprchlíci. Záporoží je pro ně přechodem

4 minuty
Události: Ruský útok na konvoj v Záporoží
Zdroj: ČT24

Záporoží, kde kvůli ruskému raketovému útoku v pátek zemřely desítky lidí, je křižovatkou. Ve městě se míjí lidé, kteří prchají z okupovaného území, s těmi, kteří se tam, obvykle kvůli rodině, vrací. Mnozí se však obávají, že po ruské anexi okupovaného území se tato složitá cesta zavře zcela. Uprchlické centrum ve městě tak přijme až dva tisíce lidí za den. V Záporoží natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Po útoku na civilní konvoj v Záporoží leží několik desítek minut po výbuchu mezi vraky automobilů nebo přímo v nich těla obětí. Ti, kteří přežili, jsou v šoku. „Samozřejmě že tu byli jen civilisté. Všichni, kteří zemřeli, byli civilisté,“ řekl svědek útoku Vitalij.

V pátek ráno chtělo v konvoji na území Ukrajiny okupovaná Ruskem vyrazit sto lidí. Podle přeživších se vraceli od příbuzných nebo tam jeli za rodinami. „Je mi sedmdesát let. Přivezl jsem vnučku a vracel se domů. Žiju tam,“ popsal Anatolij. Při útoku na konvoj zemřely podle ukrajinských úřadů tři desítky lidí.

K útoku podle Kyjeva použily okupační síly tři rakety systému S-300. Zbraň protivzdušné obrany Moskva na Ukrajině stále častěji nasazuje k útokům na pozemní cíle. „Raketa vybuchne po nárazu do překážky a její fragmenty se pak rozletí po velké ploše,“ přibížil velitel jednotky policejních pyrotechniků Sergej Ujrjumov.

Záporožím pravidelně znějí sirény. Na místě výbuchů dopoledne dvakrát přerušily práci vyšetřovatelů. Přes krvavý útok Záporoží zůstává křižovatkou pro lidi proudící oběma směry. Navzdory nebezpečí dál přijíždějí kolony těch, kteří z okupovaných území utíkají.

„V době konání takzvaného referenda přijíždělo méně lidí. Ruští ‚skřeti‘ bohužel nepouštěli Ukrajince. Teď se proud obnovil a každý den přijíždí patnáct set až dva tisíce lidí,“ řekl koordinátor přijímacího centra pro uprchlíky Oleksij Savickij.

Lidé se obávají, že se po oznámení anexe přechod u Záporoží uzavře

Uprchlíci mluví o stresující cestě plné ruských kontrol. Někteří anonymně vypovídají, že jim průjezd zajistily úplatky okupantům. Mezi lidmi panují obavy, že po anexi se už tak složitá cesta zavře úplně. „Říkala jsem si, nedej bože, zavřou přechod a je po všem. Už nikdy neuvidíš vnuky, děti, nic,“ svěřila se uprchlice z okupované části Ukrajiny Zoja.

Pro řadu uprchlíků byla právě pseudoreferenda a hrozící mobilizace poslední kapkou. Alexej tvrdí, že se před hlasováním snažil skrýt doma. „V pět večer k nám domů přišli vojáci, ozbrojení, a řekli, že chtějí pasy a vše si vyfotili,“ popsal.

Uprchlíci popisují okupovaná území jako místa, kde panuje bezpráví. K represím se podle nich přidává rabování, vymáhání výpalného nebo konfiskace majetku. „Co jim řekneš, když na tebe míří? Ukazují, že chtějí televizor, pračku, gauč,“ řekl Roman.

S životem sbaleným do auta se uprchlíci vydávají dál. Tam, kde se život jeví klidnější. Ranní útok ale považují za vzkaz, že zcela v bezpečí nejsou na Ukrajině nikde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 25 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...