Kampaň před dlouho očekávaným britským referendem nabírá na obrátkách. Politici z obou táborů řeší migraci, ekonomiku, ale i bezpečnostní otázky. Že bude Británie v případě odchodu z EU více ohrožena teroristy, tvrdí kromě premiéra Davida Camerona i současný šéf Europolu Rob Wainwright. Naopak bývalý šéf tajných služeb MI6 Richard Dearlove tvrdí, že Brexit je pro zemi nejlepším možným řešením.
Bývalý šéf MI6 Dearlove v březnu hodil do veřejné debaty granát, když prohlásil, že odchod z EU by britskou národní bezpečnost ve skutečnosti posílil. Země by totiž nadále nemusela dodržovat Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a volném pohybu.
Unii přirovnal k cedníku, z něhož unikají informace. Británie stejně sdílí informace pouze s důvěryhodnými spojenci v rámci EU, zdůraznil Dearlove. „Spojené království je součastí různých evropských bezpečnostních orgánů, které ale mají malý význam,“ podotkl s tím, že jde spíš o fóra, kde dochází k výměně analýz a názorů.
Kromě Europolu nemají tyto orgány žádné akceschopné kapacity a úroveň profesionality je nízká, poznamenal exšéf MI6.
Příznivci setrvání v EU zdůrazňují evropský zatykač
Současný šéf Europolu Brit Wainwright to ale vidí jinak. „Vyvinuli jsme systémy sdílení informací, jako je Schengenský informační systém, což je největší bezpečnostní databáze v Evropě s 64 miliony upozorněními, která zahrnuje sledování stovek tisíc podezřelých osob. Máme evropský zatykač,“ připomněl.
Podle Camerona je setrvání v Unii pro bezpečnost země zásadní. Za klíčové považuje sdílení informací o DNA, o cestujících nebo právě evropský zatykač. Brexit by udělal radost Islámskému státu (IS), varuje premiér. Právě IS stál za teroristickými útoky v Paříži a v Bruselu, které si vyžádaly desítky obětí a stovky zraněných.
Za pravdu mu dávají další dva bývalí ředitelé britských rozvědek - John Sawers z MI6 a Jonathan Evan z MI5, kteří poukazují na to, že moderní výzvědná práce se spoléhá na sdílení velkého množství dat a že by Británie mohla o tyto informace přijít. „Protiteroristický boj je týmová hra a Evropská unie je nejlepší systém, který je k dispozici. Žádná země nemůže uspět sama.“
Jiní ale varují před propustností hranic, kterou právě Unie zajišťuje. „Stále musíme umožňovat vstup občanům EU, kteří sem chtějí přijet. Zhruba 5 tisíc občanů EU odjelo z Unie a přidalo se na stranu Islámského státu. Mnoho z těch, kteří to přežili, se vrátilo. A mnoho dalších se vrátí,“ konstatoval bývalý velitel britských sil v Afghánistánu Richard Kemp.
Zastánce Brexitu děsí i to, že by se Unie mohla někdy v budoucnu rozšířit o Turecko - hraničící se Sýrií, Irákem, Íránem.
Buďme v EU a buďme hlasití, říká britský premiér i šéfka vnitra
Na obou stranách debaty se najdou platné argumenty, odpůrci Brexitu se ale nechtějí zbavovat výhod členství v klubu. „Převzít kontrolu, to neznamená odejít od stolu. Převzít kontrolu znamená zajistit, že je náš hlas slyšet a že na něm záleží,“ prohlásila britská ministryně vnitra Theresa Mayová. Také Cameron apeluje na Brity, aby spíše bojovali v rámci EU, než aby tento boj předčasně vzdávali.
V jednom z posledních průzkumů mají náskok stoupenci Brexitu
Britské referendum se koná už ve čtvrtek 23. června. Výsledky nejrůznějších průzkumů dosud slibovaly napínavý souboj odpůrců a stoupenců setrvání v EU. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti ORB ale vede o deset procentních bodů tábor pro Brexit – svazek s Bruselem se nezamlouvá 55 procentům dotázaných.
Irové už varují před znovu rostoucím napětím v Severním Irsku a znovu vyvstává také skotská otázka. Přestože předloni v referendu Skotové odmítli nezávislost, vždy euroskeptiky varovali, že z Evropské unie pryč nechtějí. „Je tu riziko, že pokud odhlasujeme odchod z EU, pak Skotsko může vypsat druhé referendum o vyhlášení nezávislosti,“ varoval profesor University College London Robert Hazell.
Brusel mezitím řeší případný „plán B“. „V jistých mantinelech existuje. Znamenal by oslabení evropského rozpočtu,“ prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Brexitu se obává europoslanec Evžen Tošenovský (ODS). „Pokud Britové odejdou, je otázkou, co zbyde z kohezní politiky, protože dojde ke statistickým přepočtům,“ podotkl.
„Eventuelní vystoupení Británie by trvalo dva roky. Během něho se dá leccos udělat, takže myslím si, že žádný detailní plán není úplně na místě. Nicméně třeba v parlamentu se vedla diskuse o tom, jak by vlastně fungovalo hlasování britských poslanců,“ konstatoval europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).
„Výsledek bude velmi pravdědobně těsný. Ale ať už takový či onaký, myslím si, že to do značné míry Evropskou unii rozkolísá,“ domnívá se europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD).
