Zatímco Kyjev si vydechl, východ Ukrajiny se připravuje na to nejhorší. Generální štáb varuje, že masivní útok ruských okupantů proti částem Doněcké a Luhanské oblasti, které zůstávají pod ukrajinskou kontrolou, se blíží. Je prý otázkou hodin, nejdéle dní, než agresoři s plnou silou udeří.
Každý den vyráží ukrajinští policisté na kontrolu Severodoněcku, aby pomohli lidem v úkrytech. Náplň jejich práce se od konce února nemění. Několikrát denně se při tom musí sami krýt před ruským ostřelováním.
Hlídka teď má nový úkol. Přesvědčit zbylé obyvatele, aby město v Luhanské oblasti opustili, dokud je čas. Právě na Donbas teď chtějí Rusové soustředit své vojenské síly. A ukrajinská vláda varuje před ještě větším peklem, než jakým procházeli lidé v Severodoněcku v posledním měsíci a půl.
Někteří našli útočiště ve škole, většina však jen výjimečně opouští sklepy. „Nemáme vodu, elektřinu, plyn ani topení. Je to špatné, ale díky aspoň za chleba. Vidíte, jak jsme špinaví?“ říká obyvatelka Severodoněcku Valentina Oleksandrovna.
Navzdory zoufalým podmínkám a děsivým vyhlídkám ale většina místních odmítá své domovy opustit. Někteří ukrajinským policistům nevěří. Jiní se víc než života v ostřelovaných troskách bojí toho, že zůstanou opuštění a bez prostředků ve městě, které neznají.
I Tamaru Trehlibovou musela hlídka dlouho přesvědčovat. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu muset odejít. Zažila jsem válku jako tříleté dítě. Teď chci jen umřít v míru,“ sdělila. Stejné přání zaznívá od mnoha lidí skrytých v podzemí. „Hlavně ať už je mír.“
Čekat na něj hodlají tam, kde bydlí. Do bezpečí na západ Ukrajiny odvážejí humanitární pracovníci v posledních dnech jen samotné děti. Při loučení se tu mísí pocity úlevy a smutku. Netuší, kdy, a jestli vůbec, se se svými rodiči ještě shledají.
