Ukrajina získává na válečných frontách dílčí úspěchy. Podmínky na osvobozených územích ale zatím neumožňují, aby se tam ve velkém začali vracet obyvatelé. Štáb České televize se zpravodajem Davidem Miřejovským se o tom přesvědčil ve Svjatohirsku na východě Ukrajiny, odkud loni v polovině září zmizeli ruští vojáci.
Obnova vesnic na Ukrajině vázne. Lidé se zdráhají vracet kvůli strachu či špatné infrastruktuře
Události: Obnova osvobozených ukrajinských vesnic vázne (zdroj: ČT 24)
Po těžkých bojích zůstala zničená technika ruské armády a také velká část města v ruinách. Ve Svjatohirsku dnes žije méně než tisícovka lidí.
Původní obyvatelé se začínají vracet, ale jen velmi pomalu. Bojí se, že ve městě kdykoliv mohou opět propuknout boje. Během těch minulých mnohým jejich sousedům nepomohly ani nápisy na dveřích, které měly vojáky varovat, že za nimi žijí pouze civilisté.
Přístupové cesty do Svjatohirsku jsou zničené
Nyní je frontová linie jen pětatřicet kilometrů od Svjatohirsku, který byl dřív díky známému klášteru oblíbeným poutním místem. Přístupové cesty jsou zničené, stejně jako obecní vodovod. Osobní hygienu zajišťuje mobilní sprcha darovaná francouzskou charitou. Vodu ohřívanou v kotli na dřevo je nutné dovážet.
„Fungujeme denně osm hodin. Během nich se zde umyje čtyřiadvacet lidí. Pro muže máme vyhrazené sudé dny a pro ženy liché,“ říká provozní veřejných sprch Oxana.
Julie v rodném Svjatohirsku ve velmi omezených podmínkách přečkala léto. Zimy v pátém patře bytovky se ale bojí. „Nejraději bych odjela do zahraničí. Mám známé, kteří žijí v Německu nedaleko Postupimi.“
Připravit obyvatele na zimu
Dálkové vytápění nefunguje a nákladné opravy musí počkat. Prioritou je obnova přístupových cest přes řeku Severní Doněc. „Byla tu centrální plynová kotelna. Teď ale plyn není. Mosty jsou zničené, stejně jako potrubí pro jeho rozvod. Snažíme se připravit obyvatele, aby zimu přečkali co nejlépe,“ uvedl náčelník vojenské správy města Volodymyr Rybalkin.
Z původních obyvatel ve městě zůstávají především senioři, kteří nechtějí, nebo si nemohou dovolit odejít a pronajmout byt jinde. „Obědy nám tady vaří, na to si nestěžuji. Já jim za to děkuji. Kdyby to pro nás nedělali, měli bychom hlad. Sami víte, že dnes je v obchodech hodně draho. Teď ale potřebujeme novou střechu,“ popsala čtyřiaosmdesátiletá obyvatelka Ljudmila.
Raketa zničila střechu domu s desítkami bytů. Během dešťů zatéká voda i do bytu paní Ljudmily, která bydlí v přízemí. Kvůli naprosto nevyhovujícím podmínkám většina jejích sousedů město opustila. Někteří už se neplánují nikdy vrátit.