Obchody i památky pod vodou. Italská vláda vyhlásila v Benátkách stav nouze

Po vydatných deštích a mohutném přílivu čelí italské Benátky nejhorším záplavám od roku 1966. Voda v noci na středu vystoupala až o 187 centimetrů oproti běžnému stavu hladiny. Italská vláda rozhodla, že pomůže městu vyhlášením stavu nouze a odškodní obyvatele i podnikatele zasažené velkou vodou. Tu zažívají Benátky na podzim a na jaře poměrně často a pro turisty je to vítané zpestření. Slaná voda, která centrum zalévá, se však podepisuje na stavu památek ve městě.

Zaplaveno bylo 80 procent města, včetně významné památky baziliky svatého Marka. Na stejnojmenném náměstí bylo přes metr vody. Během středy voda opadla, ve čtvrtek dopoledne však opět vystoupala až na 120 centimetrů. Varování přitom platí i pro další dny, v pátek se očekává voda až do výše 145 centimetrů.

„Katastrofa, která postihla Benátky, je ranou do srdce naší země,“ uvedl premiér Giuseppe Conte. Starosta Benátek Luigi Brugnaro, podle něhož mohou za záplavy klimatické změny, požádal OSN, aby experti i politici pomohli řešit tento dlouhodobý problém jeho města. Starosta odhaduje, že škody dosáhnou stovek milionů eur.

Rychlá finanční záplata

Vláda už vyhlásila v Benátkách stav nouze a na rychlé sanování škod uvolnila částku 20 milionů eur (půl miliardy korun). Jedná se ale pouze o první finanční injekci, kterou historické město ze státní kasy dostane, zdůraznil premiér.

V první fázi by měli postižení obyvatelé města získat odškodnění ve výši až 5000 eur (asi 128 tisíc korun), obchodníci mohou požádat až o 20 tisíc eur (asi 512 tisíc korun).

Conte rovněž oznámil, že 26. listopadu zasedne vládní výbor spolu se zástupci regionální správy, aby projednal „strukturální problémy Benátek“. Měl by podle Conteho jednat nejen o problému záplav, ale i o vstupu velkých lodí do benátské laguny.

Nynější záplavy byly jako vlna tsunami – v hotelech plavala křesla na recepcích, v obchodech voda zaplavila regály se zbožím a v ulicích vyplavila na břeh vodní taxíky i takzvaná vaporetta, lodě, které zajišťují ve městě veřejnou dopravu. Na náměstí svatého Marka bylo tolik vody, že se v ní dalo plavat. Až metr vody naměřili i uvnitř baziliky svatého Marka.

Benátky má spasit projekt Mojžíš

Italský rozhlas uvedl, že ministerstvo dopravy jmenuje architektku Elisabettu Spitzovou zvláštní komisařkou pro dokončení projektu Mojžíš. Tento systém podvodních zvedacích bran, který má ostrovy v benátské laguně chránit před záplavami, se začal budovat v roce 2003 a dokončen měl být už před několika lety.

Stavbu ale zdržely spory s ekology, navyšování nákladů i korupční skandály. Conte dnes uvedl, že systém je hotov z 93 procent a měl by být dokončen na jaře 2021. „Už jsme utratili příliš mnoho peněz a pracujeme na něm tolik let, že už musí tento systém konečně začít fungovat,“ citovala agentura APA starostu Benátek. Podle něho je v tuto chvíli systém Mojžíš pro město jediným řešením ochrany proti vysoké vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodl soud

Prezident USA Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergutová, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu.
před 8 mminutami

Rusko znovu masivně útočilo na Ukrajinu

Rusko v noci na sobotu podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s pomocí 450 dronů a 45 raket, oznámil na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. Jedna žena zahynula a deset lidí utrpělo zranění, když ruský dron zasáhl obytnou budovu v Dnipru, píše web stanice BBC.
před 59 mminutami

Trump kvůli údajnému útlaku bílých farmářů nepošle nikoho na summit v JAR

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Drony komplikují provoz na evropských letištích, bezpečnost narušují i v Česku

Neznámé drony působí mnoho týdnů problémy na řadě míst Evropy. Už podruhé v tomto týdnu muselo kvůli dronům přerušit provoz letiště v belgickém Lutychu, ve čtvrtek si vynutily uzavření letišť třeba ve Švédsku. V Česku zatím k podobnému incidentu nedošlo, bezpečnost v tuzemsku však narušují drony amatérských pilotů. Jeden z nejvážnějších incidentů se stal v Mladé Boleslavi. Elektronická čidla na letištích jich od začátku roku zaznamenala víc než sto. A přibývá i případů, které hlásí přímo piloti. Přibývá ovšem míst, kde bezpilotní letouny pomáhají, jejich další využití aktuálně testují záchranáři.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států v pátek umožnil administrativě prezidenta Donalda Trumpa dočasně nevyplácet potravinovou pomoc chudým Američanům. Soud na poslední chvíli zablokoval platnost rozhodnutí nižšího justičního orgánu, podle něhož měla vláda od pátku pomoc 42 milionům lidí opět vyplácet, i v době platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AP.
před 6 hhodinami

Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami

Mírová jednání Pákistánu a Afghánistánu v Istanbulu selhala

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...