Obchody i památky pod vodou. Italská vláda vyhlásila v Benátkách stav nouze

Po vydatných deštích a mohutném přílivu čelí italské Benátky nejhorším záplavám od roku 1966. Voda v noci na středu vystoupala až o 187 centimetrů oproti běžnému stavu hladiny. Italská vláda rozhodla, že pomůže městu vyhlášením stavu nouze a odškodní obyvatele i podnikatele zasažené velkou vodou. Tu zažívají Benátky na podzim a na jaře poměrně často a pro turisty je to vítané zpestření. Slaná voda, která centrum zalévá, se však podepisuje na stavu památek ve městě.

Zaplaveno bylo 80 procent města, včetně významné památky baziliky svatého Marka. Na stejnojmenném náměstí bylo přes metr vody. Během středy voda opadla, ve čtvrtek dopoledne však opět vystoupala až na 120 centimetrů. Varování přitom platí i pro další dny, v pátek se očekává voda až do výše 145 centimetrů.

„Katastrofa, která postihla Benátky, je ranou do srdce naší země,“ uvedl premiér Giuseppe Conte. Starosta Benátek Luigi Brugnaro, podle něhož mohou za záplavy klimatické změny, požádal OSN, aby experti i politici pomohli řešit tento dlouhodobý problém jeho města. Starosta odhaduje, že škody dosáhnou stovek milionů eur.

Rychlá finanční záplata

Vláda už vyhlásila v Benátkách stav nouze a na rychlé sanování škod uvolnila částku 20 milionů eur (půl miliardy korun). Jedná se ale pouze o první finanční injekci, kterou historické město ze státní kasy dostane, zdůraznil premiér.

V první fázi by měli postižení obyvatelé města získat odškodnění ve výši až 5000 eur (asi 128 tisíc korun), obchodníci mohou požádat až o 20 tisíc eur (asi 512 tisíc korun).

Conte rovněž oznámil, že 26. listopadu zasedne vládní výbor spolu se zástupci regionální správy, aby projednal „strukturální problémy Benátek“. Měl by podle Conteho jednat nejen o problému záplav, ale i o vstupu velkých lodí do benátské laguny.

Nynější záplavy byly jako vlna tsunami – v hotelech plavala křesla na recepcích, v obchodech voda zaplavila regály se zbožím a v ulicích vyplavila na břeh vodní taxíky i takzvaná vaporetta, lodě, které zajišťují ve městě veřejnou dopravu. Na náměstí svatého Marka bylo tolik vody, že se v ní dalo plavat. Až metr vody naměřili i uvnitř baziliky svatého Marka.

Benátky má spasit projekt Mojžíš

Italský rozhlas uvedl, že ministerstvo dopravy jmenuje architektku Elisabettu Spitzovou zvláštní komisařkou pro dokončení projektu Mojžíš. Tento systém podvodních zvedacích bran, který má ostrovy v benátské laguně chránit před záplavami, se začal budovat v roce 2003 a dokončen měl být už před několika lety.

Stavbu ale zdržely spory s ekology, navyšování nákladů i korupční skandály. Conte dnes uvedl, že systém je hotov z 93 procent a měl by být dokončen na jaře 2021. „Už jsme utratili příliš mnoho peněz a pracujeme na něm tolik let, že už musí tento systém konečně začít fungovat,“ citovala agentura APA starostu Benátek. Podle něho je v tuto chvíli systém Mojžíš pro město jediným řešením ochrany proti vysoké vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...