Benátčané pokračují v kritice velkých výletních lodí, které zaplouvají až do samého historického centra města. Vláda sice v listopadu zakázala přístup obřím plavidlům až na náměstí svatého Marka, jenže omezení začne platit nejdříve za tři roky. Kolosy navíc budou nadále moci vplout do laguny, kterou podle kritiků nenávratně ničí.
Pohled z paluby převyšující benátské paláce představuje vrchol výletních plaveb po Středomoří, ročně přiláká více než 1,5 milionu turistů. Obyvatelé Benátek ale jejich nadšení nesdílí – už více než deset let proti obřím lodím brojí. „Ve skutečnosti jsou to továrny,“ obává se jeden z kritiků Silvio Testa. „Jedna loď se spuštěnými motory znečišťuje tolik jako 14 tisíc aut.“
Kromě ovzduší obří plavidla ohrožují i samotné základy Benátek. Voda rozvlněná loděmi o výtlaku až 96 tisíc tun narušuje statiku památek a ekologickou rovnováhu v laguně.
Zatímco v zimě vpluje do kanálu u náměstí svatého Marka výletní loď jen výjimečně, v hlavní sezoně jich v historickém centru v jeden den kotvilo dokonce devět. Do turisticky oblíbeného města dovezly téměř padesát tisíc turistů.
Až 600 lodí ročně
Ročně se v Benátkách objeví až 600 rozměrných lodí. Vláda loni na podzim pod tlakem místních i organizace UNESCO rozhodla, že přístup do nejkritičtějších míst zakáže plavidlům o výtlaku větším než 55 tisíc tun. Tyto stroje zastaví v pevninském přístavu Marghera.
Jenže potřebný terminál v docích bude hotový nejdříve za tři roky. Ochráncům životního prostředí vadí i to, že úřady na oplátku vpustí do laguny obří plavidla nejnovější generace dlouhá až 330 metrů.
Místní mají pocit, že už nyní představuje lodní doprava a miliony turistů pro město přílišnou zátěž. Za úplný zákaz několikapatrových kolosů chtějí bojovat dál. Pravicová radnice a provozovatelé výletních lodí ovšem nechtějí o lukrativní atrakci jen tak přijít.
