Obavy o vodu a čistý vzduch. Lidé demonstrovali proti rozšíření uhelného dolu u hranic

Demonstranti z Česka, Polska i Německa se u Hrádku nad Nisou na Liberecku zapojili do klidného protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu Turów. Obávají se ztráty vody i nepříznivého vlivu na klima. Na trojmezí účastníci happeningu symbolicky vytvořili lidský řetěz. Řada z nich také podepsala otevřený dopis polské vládě, v němž ji vyzvali, aby se chovala jako dobrý soused a neničila krajinu a životní prostředí svých sousedů i svoji vlastní.

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka ocenil, že se do protestu zapojili i lidé z Polska. „Pro mě je dnešní akce velice příjemným překvapením, že potenciál odporu je širší,“ řekl a dodal: „Jiný pohled má ten, komu ten důl poskytuje obživu, nějaké zázemí, jiný pohled my, koho důl zásobuje jen tím negativem.“

Polský hnědouhelný důl leží nedaleko Hrádku a rozšířením těžby by bylo toto město zřejmě nejvíc zasaženo. „Je to další úbytek spodní vody, je to samozřejmě další hluk, další prach. Jsou to veškeré negativní vlivy, které tento důl kolem sebe šíří dneska, v současné rozloze,“ obává se starosta.

Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Povolení k těžbě má zatím do příštího roku.

„Lidé se tady samozřejmě obávají ztráty podzemní vody v důsledku prohloubení dolu, jelikož to by vedlo k poškození života každého, kdo v tomto regionu žije. Proto se snažíme upozornit na tento problém a řešit ho, dokud je čas,“ řekla Šárka Soukupová z místního sdružení Chráníme vodu.

Blíží se posudek vlivu na životní prostředí

Už dnes potoky a studny v oblasti Frýdlantu, Hrádku a Chrastavy na Liberecku vysychají, s přiblížením těžebního prostoru k hranici se podle oponentů záměru pravděpodobně situace ještě zhorší. V blízké době by měla být vyhlášena takzvaná mezinárodní EIA, která posuzuje vliv záměrů na životní prostředí.

Jednotlivci, organizace, samospráva i státní správa budou mít 30 dnů na vznesení námitek a připomínek. „Touto akcí se všechny snažíme upozornit, že se mohou zapojit do připomínkování EIA,“ řekl na happeningu Mikuláš Černík za občanské hnutí Limity jsme my. Lidé na akci nechávali na sebe kontakt, aby se dozvěděli o vyhlášení EIA.

Připomínky chce podat i Liberecký kraj. „Hlavně chceme, aby se majitel dolu a elektrárny, což je polský stát, přestal tvářit, že emise, jak z dolu, tak i elektrárny, končí na hranicích,“ uvedl hejtman kraje Martin Půta (STAN).

Podle něj například nejbližší polská měřicí stanice je 40 kilometrů od elektrárny. Půta by byl rád, aby byla přímo u ní, aby platilo to, co její vlastník deklaruje. „Protože tu jistotu teď nemá nikdo,“ dodal. Vlastník dolu podle něj navíc popírá, že těžba má vliv na úbytek podzemní vody na českém území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 5 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 7 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 43 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...