Nic nenasvědčuje tomu, že potopení trajektu Estonia v roce 1994 způsobila kolize, nebo exploze. Obě verze vyloučilo obnovené vyšetřování. Estonští a švédští experti se nyní chystají vyzdvihnout ze dna příď a prozkoumat přední vrata. Při nejhorší tragédii v evropských mořích v období míru zahynulo 852 lidí.
Nové vyšetřování vyvrací konspirační teorie o potopení trajektu Estonia
Události: Estonii nepotopil výbuch ani srážka (zdroj: ČT24)
„Nic nenasvědčuje srážce s plavidlem nebo plovoucím předmětem ani výbuchu v oblasti přídě,“ uvádí nová předběžná zpráva. Podle agentury AP prověřování nepřináší nové důkazy, které by odporovaly výsledkům oficiálního vyšetřování nehody z roku 1997.
Loď Estonia vezla 803 pasažérů a 186 členů posádky z Tallinnu do Stockholmu, když se v noci na 28. září 1994 dostala do problémů na rozbouřeném Baltském moři. „Máme problém. Silně se nakláníme na pravobok. Asi o dvacet až třicet stupňů. Můžete nám pomoct a taky vyzvat společnost Viking Line, aby nám pomohla?“ volala o pomoc posádka Estonie.
Teprve čtrnáct let stará loď se hodinu po půlnoci obrátila na bok. Krátce nato se potopila celá. Většina z 852 obětí pocházela ze Švédska a Estonska. Pouhých 137 lidí stihlo v ledové tmě vylézt do záchranných raftů. Hrdinskou práci odvedly posádky vrtulníků, jejichž potápěči se za trosečníky vrhali do rozbouřených vod z pětimetrové výšky. Jedna finská posádka vytáhla z vody čtyřiačtyřicet lidí.
Výsledky vyšetřování
Společné vyšetřování Estonska, Finska a Švédska z roku 1997 dospělo k závěru, že se trajekt potopil, když v bouři selhaly zámky příďových dveří. Voda se dostala na palubu pro automobily, což způsobilo rozsáhlé zaplavení lodi.
Ve zprávě se uvádí, že trajekt nebyl způsobilý k plavbě, protože nebyla provedena kontrola přídě. „Osvědčení bylo nesprávné. Kdyby bylo všechno správně zdokumentováno, loď by se nesměla plavit na trase Tallinn–Stockholm,“ je přesvědčen vedoucí estonského úřadu pro vyšetřování bezpečnosti Rene Arikas.
Nejnovější vyšetřování úřady zahájily poté, co televizní dokument z roku 2020 ukázal videozáznam z místa vraku. Na něm jsou vidět dříve nezmapované díry na pravoboku, což oživilo spekulace o příčině havárie. Úřady uvedly, že vrak má díru dlouhou asi dvaadvacet metrů a vysokou čtyři metry, která se stala viditelnější v důsledku změn na trajektu, které vyvolaly změny na mořském dně.
Konspirační teorie
Osud plavidla vyvolal několik konspiračních teorií, včetně té, že se mohlo srazit s ponorkou, nebo že údajně převáželo citlivý vojenský náklad, připomíná AP. Vyšetřovací komise je však odmítla. „Nic nenasvědčuje srážce s jiným plavidlem nebo plovoucím předmětem. A na základě shromážděných důkazů nic nenasvědčuje ani výbuchu,“ zhodnotil Arikas.
„Vypadá to, že (trajekt) byl poškozen nárazem, když dopadl na mořské dno,“ vysvětluje díru v boku Jonas Bäckstrand ze švédského úřadu pro vyšetřování nehod při představování předběžné zprávy. „Ještě nejsme u konce,“ dodal Bäckstrand s tím, že se jedná o předběžný závěr a plánuje se další vyšetřování.
Nejhorší mírová tragédie v evropských vodách vedla v posledních třech dekádách ke značnému zpřísnění námořní bezpečnosti. Ať už při stavbě plavidel, nebo výcviku posádky. Vrak Estonie leží na mořském dně v hloubce asi osmdesáti metrů pod hladinou v mezinárodních vodách u finského ostrova Utö.