Nizozemský soud vyhověl odvolání Ruska, akcionáře vyvlastněného Jukosu zatím odškodnit nemusí

Nejvyšší soud v Nizozemsku částečně vyhověl odvolání Ruské federace ve sporu s bývalými akcionáři nyní již neexistující ropné společnosti Jukos. Znamená to, že Moskva jim nemusí platit padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Nejvyšší soud uvedl, že arbitrážní spor vrací nižšímu soudu k opětovnému projednání.

Moskva měla sankci zaplatit za vyvlastnění Jukosu. Pokud soudy nakonec rozhodnou ve prospěch bývalých akcionářů, byla by to pravděpodobně dosud nejvyšší částka, jaká byla kdy v arbitráži přiznána, uvedla agentura AP.

„Nejvyšší soud zrušil konečný rozsudek odvolacího soudu i předchozí rozsudek soudu,“ stojí v prohlášení. „Případ byl postoupen amsterdamskému odvolacímu soudu k opětovnému projednání.“

Podle členů nejvyššího soudu musí odvolací soud znovu přešetřit tvrzení, že se bývalí akcionáři dopustili podvodu. Zamítli ale další odvolání Moskvy, včetně stížnosti na nepříslušnost soudu. Rozsudek v této věci je konečný, uvedl nejvyšší soud.

Jukos byl rozdělen a zestátněn, Chodorkovskij skončil ve vězení

Do Nizozemska se případ dostal poté, co jej bývalí akcionáři Jukosu předali Stálému arbitrážnímu soudu (PCA) se sídlem v Haagu. Arbitrážní soud v roce 2014 shledal, že Moskva porušila své mezinárodní závazky tím, že podnikla kroky, které přiměly Jukos zkrachovat. Poté případ sedm let putoval nizozemskou soudní sestavou.

Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval i nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen k dlouholetému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin.

Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot. Chodorkovskij vyšel z vězení v prosinci 2013, když mu Putin udělil milost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 51 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 2 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 3 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 5 hhodinami
Načítání...