Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj podepsal dokument, který garantuje nezávislost ukrajinské pravoslavné církve. Bohoslužbě v istanbulské katedrále svatého Jiří přihlíželi ukrajinský prezident Petro Porošenko a metropolita Epifanij. Separace ukrajinského pravoslaví od Moskvy začala už v 90. letech, podpis dokumentu je oficiálním završením tohoto procesu.
„Zbožný ukrajinský lid čekal na tento požehnaný den celých sedm století,“ prohlásil konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, označovaný mezi pravoslavným křesťanstvem za „prvního mezi rovnými“. Ukrajinci se podle něj mohou nyní těšit ze „svatého daru zrovnoprávnění, nezávislosti a samosprávnosti, osvobození od jakékoliv vnější závislosti a vměšování.“
Porošenko podepsal počátkem listopadu v Istanbulu smlouvu o spolupráci mezi Ukrajinou a konstantinopolským pravoslavným patriarchátem, která umožňuje mezinárodně uznaný vznik samostatné ukrajinské pravoslavné církve. Zapotřebí ale bylo nejprve sjednotit tři pravoslavné církve, jež v zemi fungovaly paralelně.
K tomuto kroku došlo 15. prosince na církevním synodu v Kyjevě. Jeho účastníci zároveň zvolili hlavou nové národní církve devětatřicetiletého metropolitu Epifanije. Prezident Porošenko tento krok přirovnal k ukrajinskému referendu o nezávislosti z roku 1991.
Kyjev usiloval o nezávislost desítky let
Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v 90. letech 20. století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii už dlouho, dosud však bezvýsledně. Až loni se konstantinopolský patriarcha, který má jako jediný právo udělovat tzv. autokefalii, tedy církevní samostatnost, rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.
Ruská pravoslavná církev tento vývoj odmítá. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve svém novoročním poselství varoval před možným krveproléváním v důsledku osamostatnění ukrajinské církve.
Moskevští ochránci lidských práv podle serveru Newsru.com tvrdí, že věřící a duchovní ruské církve na Ukrajině trpí diskriminací, vandalskými útoky na svatyně i přepadáváním. Úřady to prý tolerují jako „odrážení ruské agrese“, zatímco ruští představitelé nereagují, stejně jako ochránci lidských práv ve světě.
Kyjevský režim prý usiluje o vytvoření národní církve, přímo podřízené nynějšímu státu, a tak přívržencům ruské církve coby „nositelům cizího vlivu“ hrozí „náboženský apartheid“ a zařazení do kategorie Ukrajinců druhé třídy. Od roku 2014 bylo prý ruské církvi na Ukrajině zabaveno na pět tisíc kostelů.
