Ruské pravoslaví ruší styky s patriarchou Konstantinopole. Kremlu vadí osamostatnění ukrajinské církve

Ruská pravoslavná církev zastaví kvůli osamostatnění ukrajinské církve veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem. Podle informací ruských médií se na tom usnesl ruský církevní synod v běloruském Minsku. Důvodem je rozhodnutí konstantinopolského patriarchy Bartoloměje udělit autonomní práva ukrajinskému pravoslaví.

Jakýkoli eucharistický kontakt s Bartolomějem, který sídlí v Istanbulu, je nemožný, prohlásil metropolita Ilarion, který odpovídá za zahraniční styky ruské církve. Konstantinopolský patriarcha nemá v pravoslaví absolutní pravomoci, udělovat autokefalii, tedy církevní autonomii, ale podle platných regulí může.

Ukrajinská pravoslavná církev minulý týden završila třísetleté úsilí o církevní samostatnost, které jí podle Kyjeva umožní vymanit se z vlivu moskevské církevní vrchnosti. Na Ukrajině působí tři ortodoxní církve a moskevskému patriarchátu podléhala největší z nich. Prezident Petro Porošenko na jaře přirovnal církevní autonomii k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Ukrajinský patriarcha Filaret
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Konstantinopolský patriarchát kromě rozhodnutí o autokefalii sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a jejího nejvyššího představitele Filareta. Obnovil své pravomoci vůči ukrajinskému pravoslaví, které v roce 1686 svěřil Moskvě.

Největší rozkol za posledních tisíc let?

Podle ruských pravoslavných špiček znamená rozhodnutí patriarchy Bartoloměje největší rozkol v křesťanském světě za posledních tisíc let. Podle metropolity Ilariona je krok Konstantinopole nezákonný a Moskva ho neuznává. Doufá, že od něj Bartoloměj ustoupí. Ruská církev vyzývá všechny pravoslavné církve světa, aby pomohly nalézt cestu z „nejtěžší krize“ vyvolané rozhodnutím Konstantinopole, řekl Ilarion.

Oficiální web ruské pravoslavné církve v minulých dnech informoval o poselství metropolity Českých zemí a Slovenska Rastislava do Moskvy. Duchovní v něm rozhodnutí patriarchy Bartoloměje odsoudil a krok označil za „legalizaci ukrajinských rozvratníků“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z průběžných večerních výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter už uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
20:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

Ve Slovinsku těsně vedou po uzavření volebních místností v parlamentních volbách liberálové premiéra Roberta Goloba před pravicovou opozicí Janeze Janši v poměru 29,9 ku 27,5 procenta hlasů, napsala po nedělní 19. hodině místní agentura STA. Golob je z Hnutí svoboda a vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Průzkumy těsný výsledek předpovídaly.
08:32Aktualizovánopřed 16 mminutami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 27 mminutami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 4 hhodinami
Načítání...