Ruské pravoslaví ruší styky s patriarchou Konstantinopole. Kremlu vadí osamostatnění ukrajinské církve

Ruská pravoslavná církev zastaví kvůli osamostatnění ukrajinské církve veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem. Podle informací ruských médií se na tom usnesl ruský církevní synod v běloruském Minsku. Důvodem je rozhodnutí konstantinopolského patriarchy Bartoloměje udělit autonomní práva ukrajinskému pravoslaví.

Jakýkoli eucharistický kontakt s Bartolomějem, který sídlí v Istanbulu, je nemožný, prohlásil metropolita Ilarion, který odpovídá za zahraniční styky ruské církve. Konstantinopolský patriarcha nemá v pravoslaví absolutní pravomoci, udělovat autokefalii, tedy církevní autonomii, ale podle platných regulí může.

Ukrajinská pravoslavná církev minulý týden završila třísetleté úsilí o církevní samostatnost, které jí podle Kyjeva umožní vymanit se z vlivu moskevské církevní vrchnosti. Na Ukrajině působí tři ortodoxní církve a moskevskému patriarchátu podléhala největší z nich. Prezident Petro Porošenko na jaře přirovnal církevní autonomii k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Ukrajinský patriarcha Filaret
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Konstantinopolský patriarchát kromě rozhodnutí o autokefalii sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a jejího nejvyššího představitele Filareta. Obnovil své pravomoci vůči ukrajinskému pravoslaví, které v roce 1686 svěřil Moskvě.

Největší rozkol za posledních tisíc let?

Podle ruských pravoslavných špiček znamená rozhodnutí patriarchy Bartoloměje největší rozkol v křesťanském světě za posledních tisíc let. Podle metropolity Ilariona je krok Konstantinopole nezákonný a Moskva ho neuznává. Doufá, že od něj Bartoloměj ustoupí. Ruská církev vyzývá všechny pravoslavné církve světa, aby pomohly nalézt cestu z „nejtěžší krize“ vyvolané rozhodnutím Konstantinopole, řekl Ilarion.

Oficiální web ruské pravoslavné církve v minulých dnech informoval o poselství metropolity Českých zemí a Slovenska Rastislava do Moskvy. Duchovní v něm rozhodnutí patriarchy Bartoloměje odsoudil a krok označil za „legalizaci ukrajinských rozvratníků“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
před 20 mminutami

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 8 hhodinami

Policie se střetla s demonstranty na protestech kvůli srážce vlaků u Soluně

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda Auto plánuje snížit počet pracovníků

Automobilka Škoda Auto chce v příštích letech snížit počet pracovníků o patnáct procent, řekl podle německého týdeníku Automobilwoche předseda představenstva podniku Klaus Zellmer s tím, že se to týká nepřímých zaměstnanců. Firma aktuálně v Česku zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí. Snížení počtu pracovníků v nepřímé oblasti do roku 2028 je součástí programu Next Level Efficiency+, který byl představen loni, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
před 12 hhodinami

Dodik hrozí odtržením od Bosny, má podporu Moskvy i Bělehradu

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.
před 13 hhodinami
Načítání...