Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci. Nemají proto volit současnou kancléřku Angelu Merkelovou a další „nepřátele Turecka“. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel Erdoganova slova označil za „hrubé vměšování“ do předvolebního boje a za „ošklivou hru“. Parlamentní volby budou v Německu 24. září.
Nevolte Merkelovou a „nepřátele Turecka“, vyzval Erdogan turecké voliče v Německu
Erdogan prohlásil, že hlavní příčinou současné krize mezi Berlínem a Ankarou je boj o voliče. Turci s volebním právem by podle něj neměli dávat hlas tureckým nepřátelům. K těm prezident řadí Merkelovou, socialistu Martina Schulze i Zelené. Erdogan také řekl, že Německo porušuje normy Evropské unie.
Nezvykle ostře reagoval na Erdoganova slova německý ministr zahraničí Gabriel. „Toto hrubé vměšování do německého předvolebního boje ukazuje, že chce Erdogan štvát lidi v Německu proti sobě,“ řekl. Výroky tureckého prezidenta dál označil za „nebývalý zásah do suverenity“ Německa a za „ošklivou hru“.
Šéf německé diplomacie rovněž vyzval všechny Turky v Německu, aby se voleb zúčastnili. „Je jedno, jakého jsme původu, je jedno, jaký pas máme: Všichni jsme společně občankami a občany demokratické a svobodné země,“ uvedl. Pobouřeně reagoval také předseda sociální demokracie a kandidát na kancléře Martin Schulz. Podle něj Erdogan už přišel o veškerou soudnost.
Také předseda turecké obce v Německu Gökay Sofuoglu vyzval Turky žijící v Německu, aby se spolkových voleb navzdory Erdoganovým slovům zúčastnili. „Nepotřebujeme, aby nás někdo poučoval v otázkách demokracie,“ řekl.
V Německu je podle agentury Reuters zhruba milion tureckých voličů. Předvolební průzkumy dávají největší šanci na vítězství kancléřčině konzervativní koalici CDU/CSU, která má nyní šanci získat 39 procent hlasů, zatímco Schulzovým sociálním demokratům průzkumy slibují o 16 procentních bodů méně. Zelení mají nyní naději na osm procent hlasů.
Německo nedávno ohlásilo novou orientaci politiky vůči Turecku
Německo-turecké vztahy v nedávné době ochladila řada kauz. V červenci šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel ohlásil „novou orientaci“ politiky Berlína vůči Turecku. Kvůli zadržení šesti bojovníků za lidská práva oznámilo německé ministerstvo zahraničí zpřísnění cestovního doporučení pro Turecko.
Na začátku letošního roku se zase dostaly země do sporu kvůli tomu, že německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o ústavních změnách v Turecku. Erdogan tehdy osočil německou kancléřku Angelu Merkelovou z nacistických praktik.
Nelibě neslo Turecko také to, že německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil Erdogana, za což turecký prezident požadoval umělcovo potrestání.