Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. Energetická krize ovšem mění nálady ve společnosti

3 minuty
Události: Němci zavírají elektrárnu Brokdorf
Zdroj: ČT24

Německo odstavuje další jadernou elektrárnu. S koncem roku ukončí provoz tři reaktory. V roce 2022 pak země přestane vyrábět elektřinu z jádra úplně. Rozhodla o tom vláda Angely Merkelové v roce 2011, po katastrofě jaderné elektrárny Fukušima. A také v důsledku dlouhodobého tlaku aktivistů.

Pro Karstena Hinrichsena to byla dlouhá cesta, ale končí osobním triumfem. Meteorolog z Brokdorfu na břehu Labe pětačtyřicet let bojoval proti jaderné elektrárně stojící půldruhého kilometru od jeho domu. Letos na Silvestra se dočká.

Hinrichsen si vzal obří úvěr a postavil na protest přímo u reaktoru malou větrnou elektrárnu. Pomáhal organizovat i demonstraci v roce 1981 v Brokdorfu, kde protestovalo na 30 tisíc lidí. Rozhodnutí odstavit reaktor ale přišlo až o rovných třicet let později. Angela Merkelová po fukušimské tragédii nařídila skoncovat s nukleární energií v zemi.

Nebylo to jen kvůli Fukušimě a tamní obrovské nehodě, ale i v důsledku občanských protestů.

Krize mění náladu

Spolu s jádrem Němci přijdou o zhruba jedenáct procent svých kapacit pro výrobu elektřiny. Energetická krize mění i nálady ve společnosti. Na 44 procent Němců si nyní přeje, aby jaderné reaktory fungovaly dál. Za totéž protestují i aktivisté z hnutí Nuklearia.

Změnu rozhodnutí o konci jaderných elektráren v Německu si teď už ale nepřejí ani společnosti, které je provozovaly. Chybí personál i palivo.

„Je vyloučené, aby došlo k porušení bezpečnosti dodávek v důsledku odpojení jaderné energie. Například tady v Šlesvicku-Holštýnsku vyrábíme z obnovitelných zdrojů o polovinu víc elektřiny, než kolik spotřebováváme,“ odporuje ministr životního prostředí Šlesvicko-Holštýnska Jan Philipp Albrecht.

Její výroba je navíc aktuálně asi třikrát levnější než v případě elektřiny z jádra. Daleko větší problémy ale čekají Německo v příštích letech, kdy se mají vypínat i uhelné elektrárny. Podle jedné studie tomu země musí čelit stavbou plynových elektráren o výkonu třiadvaceti temelínských reaktorů.

Výroba elektřiny z jádra na březích Labe se v posledních hodinách roku stane minulostí. Nekončí ale příběh elektrárny Brokdorf. Její demontáž bude trvat zhruba dvacet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...