Německé dráhy se dohodly s odbory. Pracovní doba strojvedoucích klesne až na 35 hodin týdně

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

„Debaty byly tvrdé, ale nyní jsme se dokázali dohodnout na inteligentním kompromisu,“ uvedl Seiler. Tento kompromis, který bude podle Seilera založen na principu více peněz za více práce, umožní zvolit si pracovní dobu v rozmezí 35 až 40 hodin týdně. „Je to přelomové rozhodnutí,“ poznamenal.

Týdenní pracovní doba se ze současných standardních 38 hodin týdně bude snižovat postupně. Do roku 2026 klesne na 37 hodin a do roku 2029 na zmíněných 35 hodin, a to vždy se zachováním plné mzdy. Strojvedoucí se ale mohou rozhodnout pro delší pracovní závazek, což bude znamenat o 2,7 procenta vyšší hodinovou mzdu. Dráhy uvedly, že strojvedoucí a průvodčí, kteří budou místo 35 hodin pracovat 40 hodin týdně, si vydělají v konečném součtu o čtrnáct procent více.

V rámci dohody s GDL souhlasily dráhy se zvýšením mezd, a to o 420 eur (10 tisíc korun) měsíčně. Pracovníci rovněž dostanou jednorázový protiinflační bonus 2850 eur (72 tisíc korun). V rámci dohody, která platí 26 měsíců zpětně od 1. listopadu 2023, se obě strany dohodly, že téměř dva roky nebude docházet ke stávkám, napsala agentura Reuters.

Dráhy dříve odmítaly „nereálný požadavek“

Odboráři se prostřednictvím protestů snažili DB přinutit k zavedení pětatřicetihodinového pracovního týdne se zachováním plné mzdy. Dráhy jako kompromis původně nabízely snížení týdenního pracovního úvazku ze současných 38 na 36 hodin, což odbory odmítly. Snížení až na 35 hodin označovaly dříve dráhy za nereálný požadavek ohrožující provoz železnice.

Strojvedoucí sdružení v odborech GDL od loňského listopadu stávkovali už šestkrát. Kvůli protestům stála nejen osobní doprava, ale také nákladní, což vedlo k rozsáhlým problémům při zásobování průmyslu. Stávka pokaždé dolehla i na české cestující, neboť dráhy mimo jiné odřekly spoje mezi Prahou a Berlínem, noční vlaky do Curychu nebo regionální linku mezi Chebem a bavorským Marktredwitzem. Potíže postihly i expresní vlaky mezi Prahou a Mnichovem, ačkoli toto spojení neprovozují DB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 33 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
před 44 mminutami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala výkonná redaktorka Julie Paceová.
před 1 hhodinou

Írán odmítl návrh příměří s USA, podle AFP ho neschválil ani Trump

Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny. Agentura AFP předtím s odkazem na svůj zdroj z Bílého domu uvedla, že šéf Bílého domu Donald Trump předložený návrh neschválil.
05:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 5 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 5 hhodinami
Načítání...