Německé dráhy se dohodly s odbory. Pracovní doba strojvedoucích klesne až na 35 hodin týdně

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

„Debaty byly tvrdé, ale nyní jsme se dokázali dohodnout na inteligentním kompromisu,“ uvedl Seiler. Tento kompromis, který bude podle Seilera založen na principu více peněz za více práce, umožní zvolit si pracovní dobu v rozmezí 35 až 40 hodin týdně. „Je to přelomové rozhodnutí,“ poznamenal.

Týdenní pracovní doba se ze současných standardních 38 hodin týdně bude snižovat postupně. Do roku 2026 klesne na 37 hodin a do roku 2029 na zmíněných 35 hodin, a to vždy se zachováním plné mzdy. Strojvedoucí se ale mohou rozhodnout pro delší pracovní závazek, což bude znamenat o 2,7 procenta vyšší hodinovou mzdu. Dráhy uvedly, že strojvedoucí a průvodčí, kteří budou místo 35 hodin pracovat 40 hodin týdně, si vydělají v konečném součtu o čtrnáct procent více.

V rámci dohody s GDL souhlasily dráhy se zvýšením mezd, a to o 420 eur (10 tisíc korun) měsíčně. Pracovníci rovněž dostanou jednorázový protiinflační bonus 2850 eur (72 tisíc korun). V rámci dohody, která platí 26 měsíců zpětně od 1. listopadu 2023, se obě strany dohodly, že téměř dva roky nebude docházet ke stávkám, napsala agentura Reuters.

Dráhy dříve odmítaly „nereálný požadavek“

Odboráři se prostřednictvím protestů snažili DB přinutit k zavedení pětatřicetihodinového pracovního týdne se zachováním plné mzdy. Dráhy jako kompromis původně nabízely snížení týdenního pracovního úvazku ze současných 38 na 36 hodin, což odbory odmítly. Snížení až na 35 hodin označovaly dříve dráhy za nereálný požadavek ohrožující provoz železnice.

Strojvedoucí sdružení v odborech GDL od loňského listopadu stávkovali už šestkrát. Kvůli protestům stála nejen osobní doprava, ale také nákladní, což vedlo k rozsáhlým problémům při zásobování průmyslu. Stávka pokaždé dolehla i na české cestující, neboť dráhy mimo jiné odřekly spoje mezi Prahou a Berlínem, noční vlaky do Curychu nebo regionální linku mezi Chebem a bavorským Marktredwitzem. Potíže postihly i expresní vlaky mezi Prahou a Mnichovem, ačkoli toto spojení neprovozují DB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hlásí přes sto zraněných za den. Saúdi ničili drony u Rijádu

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 2 mminutami

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
před 3 mminutami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
před 19 mminutami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 2 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jižní Koreu znervózňuje přesun amerických systémů na Blízký východ

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.
před 3 hhodinami

Smíru Ruska s Japonskem brání spor o okupované ostrovy

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.
před 3 hhodinami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...