Německé dráhy se dohodly s odbory. Pracovní doba strojvedoucích klesne až na 35 hodin týdně

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy. V úterý to oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky. Posun ve vyjednávání znamená úlevu pro miliony cestujících a také jistotu zásobování německého průmyslu.

„Debaty byly tvrdé, ale nyní jsme se dokázali dohodnout na inteligentním kompromisu,“ uvedl Seiler. Tento kompromis, který bude podle Seilera založen na principu více peněz za více práce, umožní zvolit si pracovní dobu v rozmezí 35 až 40 hodin týdně. „Je to přelomové rozhodnutí,“ poznamenal.

Týdenní pracovní doba se ze současných standardních 38 hodin týdně bude snižovat postupně. Do roku 2026 klesne na 37 hodin a do roku 2029 na zmíněných 35 hodin, a to vždy se zachováním plné mzdy. Strojvedoucí se ale mohou rozhodnout pro delší pracovní závazek, což bude znamenat o 2,7 procenta vyšší hodinovou mzdu. Dráhy uvedly, že strojvedoucí a průvodčí, kteří budou místo 35 hodin pracovat 40 hodin týdně, si vydělají v konečném součtu o čtrnáct procent více.

V rámci dohody s GDL souhlasily dráhy se zvýšením mezd, a to o 420 eur (10 tisíc korun) měsíčně. Pracovníci rovněž dostanou jednorázový protiinflační bonus 2850 eur (72 tisíc korun). V rámci dohody, která platí 26 měsíců zpětně od 1. listopadu 2023, se obě strany dohodly, že téměř dva roky nebude docházet ke stávkám, napsala agentura Reuters.

Dráhy dříve odmítaly „nereálný požadavek“

Odboráři se prostřednictvím protestů snažili DB přinutit k zavedení pětatřicetihodinového pracovního týdne se zachováním plné mzdy. Dráhy jako kompromis původně nabízely snížení týdenního pracovního úvazku ze současných 38 na 36 hodin, což odbory odmítly. Snížení až na 35 hodin označovaly dříve dráhy za nereálný požadavek ohrožující provoz železnice.

Strojvedoucí sdružení v odborech GDL od loňského listopadu stávkovali už šestkrát. Kvůli protestům stála nejen osobní doprava, ale také nákladní, což vedlo k rozsáhlým problémům při zásobování průmyslu. Stávka pokaždé dolehla i na české cestující, neboť dráhy mimo jiné odřekly spoje mezi Prahou a Berlínem, noční vlaky do Curychu nebo regionální linku mezi Chebem a bavorským Marktredwitzem. Potíže postihly i expresní vlaky mezi Prahou a Mnichovem, ačkoli toto spojení neprovozují DB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Myanmar hlásí už více než 2700 obětí zemětřesení

Bilance pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na více než 2719 mrtvých, uvádí v pondělí s odkazem na čínskou státní televizi agentura Reuters. Dalších nejméně 4521 lidí utrpělo zranění a více než čtyři sta se pohřešuje, informovala čínská státní televize s odvoláním na vůdce myanmarské vojenské junty. Ten uvedl, že počet obětí může přesáhnout tři tisíce.
09:04Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně tři lidé, informovala agentura Reuters.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
05:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci v Polsku se stali tématem vyhrocené prezidentské kampaně

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.
před 3 hhodinami

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 4 hhodinami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 11 hhodinami
Načítání...