Naše cíle na Ukrajině jsou pochopitelné a ušlechtilé, řekl Putin

Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a jenom otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východu. Zprávy o násilnostech v ukrajinském městě Buča označil za falešné. Po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem  zdůraznil, že v podmínkách západních sankcí je nutné upevňovat integraci obou zemí. Japonsko uvalilo další sankce na ruské jednotlivce i firmy a zakázalo dovoz některých produktů. Na japonském seznamu jsou nově i Putinovy dcery. Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Zprávy o násilnostech ve městě Buča jsou falešné, prohlásil Putin po jednání s Lukašenkem. Podle Lukašenka je situace ve městě výsledkem britské zpravodajské operace. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska. Starosta Buče uvedl, že úřady doposud objevily 403 těl lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci během okupace města. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Putin také řekl, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března.

Putin poznamenal, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou „trojjediný“ národ. „Osobně to nerozlišujeme, kde končí Bělorusko, kde Rusko. Ačkoliv to v dnešní době zní zvláštně, vždy jsme byli trojjediný národ,“ řekl Putin.

Ruský prezident rovněž prohlásil, že ruské hospodářství i finanční systém stojí „pevně na obou nohou“ a že ekonomický „blitzkrieg“ (blesková válka) západních zemí selhal. Západní země na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce v reakci na agresi Moskvy vůči sousední Ukrajině. Putin upozornil, že riziko hospodářských škod v důsledku západních sankcí by se mohlo v dlouhodobějším horizontu zvýšit. Rusko je na to však podle něj připraveno, aby problémy překonalo a nakonec se stalo silnějším. 

Putin ocenil ruské vojáky

Putin podle agentury TASS ocenil ruské ozbrojené síly. Během „speciální vojenské operace“ si podle něj počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při uplatnění nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa.

„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Putin také přislíbil let běloruského kosmonauta do vesmíru v příštím roce. „Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.

„Nehodláme být izolováni,“ uvedl ruský prezident. „V moderním světě je nemožné kohokoliv silně izolovat - zejména tak velkou zemi jako Rusko,“ dodal. V souvislosti se schopností Ruska čelit sankcím poukázal na let sovětského kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru z roku 1961. „Sankce byly totální, izolace byla úplná, přesto byl Sovětský svaz první ve vesmíru,“ prohlásil.

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných. 

Japonsko zmrazilo majetky dalším Rusům

Japonská vláda přijala další sankce proti Rusku, informovala agentura Kjódó. Nově Japonsko zmrazilo majetky 398 Rusů. Sankce dopadnou i na některé společnosti a zakazují také dovoz některých ruských produktů, například vodky.

Na japonském sankčním seznamu, kde je nyní už 499 osob, se objevují i ruští poslanci, zástupci armády, dvě dospělé dcery prezidenta Putina či manželka ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Na Putinovy dcery již dříve uvalily sankce USA, Británie i Evropská unie.

Zmrazení majetku postihne i 28 ruských společností, především těch s napojením na armádu, a dvě banky, Sberbank a Alfa Bank. Zákaz dovozu se týká 38 produktů, jež se ročně dováží za v přepočtu 2,9 miliardy korun a tvoří 1,1 procenta celkového objemu dovozu z Ruska do Japonska.

„Abychom zabránili dalšímu vyostřování krize, zajistili příměří co nejdříve a zastavili ruské operace na Ukrajině, naše země musí přijmout tvrdé sankce proti Moskvě ve spolupráci s mezinárodním společenstvím,“ uvedl mluvčí japonské vlády Hirokazu Macuno.

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Kóiči Hagiuda na tiskové konferenci zdůraznil, že Japonsko urychlí proces snižování závislosti na dodávkách energií z Ruska. „Nejdříve pečlivě zhodnotíme poptávku po elektřině v létě i v zimě a zvážíme dopady na průmysl,“ řekl ministr. Ruské uhlí v Japonsku tvoří asi 13 procent objemu uhlí užívaného pro výrobu energie a osm procent objemu užívaného při výrobě oceli a jiné průmyslové produkci.

Ministr Hagiuda také uvedl, že zákaz dovozu se týká zboží, které může Japonsko získat od jiných dodavatelů a jehož omezení nedopadne silně na ekonomiku.

Biden a Johnson hovořili o urychlení pomoci Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson spolu v úterý telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
19:39Aktualizovánopřed 4 mminutami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
12:17Aktualizovánopřed 43 mminutami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 55 mminutami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 3 hhodinami

Lockheed bude vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot

Americký zbrojní koncern Lockheed Martin začne vyrábět levnější střely pro systém protivzdušné obrany Patriot. Firma to v pondělí oznámila na aerosalonu ve Farnborough u Londýna. Armády nyní hledají cenově dostupnější způsoby, jak čelit dronům a raketám, zatímco zavedení výrobci zbraní čelí rostoucí konkurenci start-upů, které vyvíjejí levné zbraně vyráběné ve velkých sériích.
před 5 hhodinami

Tréninkové centrum v Chang-čou simuluje tajfun i povodně

Tréninkové centrum na východě Číny v Chang-čou připravuje na přírodní katastrofy neobvyklým způsobem, píše agentura Reuters. Za 1599 jüanů (zhruba pět tisíc korun) mohou lidé podstoupit jednodenní výcvik pro případ tajfunu – simulátor dokáže vygenerovat přívalové deště s rychlostí větru až 165 kilometrů v hodině. Součástí výcviku je také simulace povodní. Centrum uvádí, že je prvním zařízením svého druhu na světě. Vědci upozorňují, že klimatické změny zvyšují náchylnost Číny k extrémnímu a ničivému počasí, doplňuje Reuters.
před 5 hhodinami

Na Moskevskou oblast letěly stovky ukrajinských dronů, tvrdí úřady

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v noci na pondělí sestřelilo 381 ukrajinských dronů nad ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a Azovským i Černým mořem. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin dříve na telegramu uvedl, že k Moskevské oblasti v noci mířilo přes 400 ukrajinských dronů a většinu z nich prý zneškodnila protivzdušná obrana ještě daleko od regionu. Kyjev se k tvrzení nevyjádřil. Také ruská strana v noci na pondělí zaútočila, na Ukrajinu vyslala celkem 94 bezpilotních letounů.
09:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od stíhačů po kulomety. Takto ukrajinské jednotky cvičí sestřelování ruských dronů

Výcviková hala jednotky protivzdušné obrany „Oberih“ Luhanské pohraniční stráže, pohraničního oddílu brigády „Pomsta“. Vojáci zde nacvičují sestřelování útočných bezpilotních letounů, jako jsou „Šáhed“ a „Gerbera“, vysokorychlostních dronů „Molnija“ a dronů typu FPV. Cvičí zde také operátoři stíhacích dronů. Jak byl do virtuálního výcvikového programu začleněn těžký kulomet Browning „Kanik-2“ a proč operátoři stíhacích dronů typu FPV potřebují sto hodin výcviku na simulátoru – to se dozvíte v této reportáži stanice Suspilne Donbas.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.