Muž, který se postavil „divokému“ sledování Američanů. Exšéf FBI uměl politiky naštvat

Odvolaný šéf FBI James Comey je považován za spravedlivého a bezúhonného úředníka. Za svou kariéru se dostal k mnoha politicky kontroverzním případům a vysloužil si chválu i nepřátelství od obou největších amerických politických stran. Právě dvě kauzy z těch posledních ho zřejmě stály funkci. Americká média i někteří politici pak v souvislosti s Comeyho koncem připomínají rok 1973, kdy prezident Nixon odvolal vyšetřovatele aféry Watergate.

„Nestará se o politiku. Jde mu jen o to, aby dělal svou práci,“ řekl o něm v roce 2013 tehdejší prezident Barack Obama, když Comeyho navrhl do funkce. Comeyho pověst nezávislého experta potvrdil i Senát, když nominaci následně poměrem hlasů 93:1 potvrdil.

Oficiálním důvodem Comeyho odvolání bylo nezvládnutí vyšetřování skandálu s e-maily Hillary Clintonové. Comey nejprve loni v červenci oznámil, že posílání zpráv ze soukromého e-mailového účtu demokratické prezidentské kandidátky obsahujících tajné informace nepovažuje za natolik závažné, aby kvůli tomu doporučil její trestní stíhání.

Nahrávám video
Trump odvolal šéfa FBI. Demokraté ho za to kritizují
Zdroj: ČT24

Tehdejší republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump toto rozhodnutí kritizoval s tím, že „systém je zmanipulovaný,“ že je to „velmi nefér“ a že jde o „špatný úsudek“.

26. října, ani ne dva týdny před volbami, ale Comey v dopise informoval Kongres, že prozkoumá další nově objevené e-maily odeslané ze soukromého účtu Clintonové z doby, kdy byla šéfkou diplomacie, zda obsahují tajné informace. Úředníci ministerstva spravedlnosti varovali Comeyho před zasláním dopisu s obavami, že by tak mohl ovlivnit průběh voleb. Trump tento krok přivítal s tím, že Comey „získal zpět svou reputaci“. 

Když Comey v dalším dopise dva dny před volbami oznámil Kongresu, že prozkoumání nově nalezených dopisů „nezměnilo naše rozhodnutí“ Clintonovou nestíhat, Trump to kritizoval se slovy, že Clintonovou chrání „zmanipulovaný systém“ a že je „vinna“.

Sama neúspěšná uchazečka o Bílý dům před pár dny označila Comeyho aktivitu za jednu z příčin své prohry. „Kdyby byly volby 27. října, byla bych teď vaší prezidentkou,“ řekla minulý týden během rozhovoru pro televizi CNN.

Comey: Politika FBI neovlivní

Comey ale své rozhodnutí informovat Kongres dopisem o obnově vyšetřování Clintonové energicky obhajoval s tím, že zatajení tohoto faktu by mělo „katastrofální“ následky.

Představa, že by svým krokem mohl ovlivnit volby v neprospěch Clintonové, v něm údajně vyvolala „lehkou nevolnost“, řekl před týdnem při slyšení v právním výboru Senátu. Rozhodování FBI prý politika nemůže ovlivnit.

Nemohu posuzovat případné politické důsledky svého jednání. Musíme se sami sebe zeptat, co je správné udělat, a pak to provést.
James Comey
bývalý šéf FBI

V den Comeyho odvolání pak FBI zaslala Kongresu dopis, ve kterém opravila svědectví svého šéfa v případu Humy Abedinové, blízké spolupracovnice Clintonové. Comey se podle tohoto dopisu špatně vyjádřil, když tvrdil, že Abedinová přeposlala „stovky a tisíce“ e-mailů do počítače svého manžela Anthonyho Weinera.

Jen „malé množství“ e-mailů nalezených v jeho elektronickém zařízení bylo skutečně přeposlaných. Většina z nich se do počítače dostala jako zálohy z jiných elektronických zařízení, uvedla FBI.

Mnohá americká média se ale domnívají, že vyhazov Comeyho souvisí spíše s pátráním FBI po ruském vlivu na americké prezidentské volby. Comey už v lednu společně s dalšími šéfy tajných služeb informoval Trumpa o motivech údajného vměšování Moskvy do amerických voleb a o dalších poznatcích z utajované zprávy. Po setkání řekl Trump agentuře AP, že se „hodně dozvěděl“, ale odmítl sdělit, zda s jejich závěry souhlasí.

V březnu pak Comey při slyšení v Kongresu uvedl, že FBI ani ministerstvo spravedlnosti nemají důkazy, že by předchozí prezident Barack Obama během loňské předvolební kampaně nařídil odposlechy Trumpa, z čehož Trump předtím svého předchůdce bez jakýchkoli důkazů obvinil.

Na témže slyšení Comey uvedl, že FBI prověřuje nejen možné snahy ruské vlády ovlivnit loňské prezidentské volby v USA, ale také vazby mezi Moskvou a týmem Trumpa. Ten na vyšetřování tvrdě útočil a v minulých dnech ho označil za „šarádu“ za peníze daňových poplatníků.

Trump jako Nixon

Některá média – mezi nimi např. CNN, NYT nebo Time – srovnávají Comeyho vyhazov s odvoláním Archibalda Coxe, zvláštního vyšetřovatele, který měl na starosti aféru Watergate. Tehdejší prezident Richard Nixon ho propustil v říjnu 1973 – necelý rok předtím, než kvůli aféře v srpnu 1974 sám rezignoval.

Za „nixonovský“ označují Comeyho vyhazov i někteří demokratičtí senátoři. Například list New York Times pak upozorňuje, že konec šéfa FBI je od Coxova odvolání prvním případem, kdy se prezident zbavil člověka, který řídil vyšetřování dotýkající se jeho osoby.

Ministerský náměstek i vyšetřovatel Clintonových

Vystudovaný právník Comey vykonával za vlády prezidenta George Bushe mladšího funkci náměstka ministra spravedlnosti a jeho specializací byl boj proti terorismu. Do roku 2010 pracoval pro společnost Lockheed Martin Corp., pak přednášel na Kolumbijské univerzitě. Dlouho byl členem Republikánské strany, v současnosti už jím ale není.

V roce 2004 se coby ministerský náměstek postavil proti některým činitelům Bílého domu, kteří chtěli obnovit program Stellar Wind, jenž spočíval ve sledování amerických občanů (např. odposlouchávání telefonních hovorů nebo sledování jejich aktivit na internetu včetně e-mailu) bez soudního povolení. Tento moment připomínají média jako jeden z rozhodujících v jeho kariéře.

Ministr spravedlnosti John Ashcroft byl v březnu 2004 hospitalizován v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Povolení pro program mělo vypršet 11. března a Comey coby Ashcroftův první zástupce dal najevo, že ho neobnoví, neboť jeho úřad považoval program za nelegální.

Za Ashcroftem se proto do nemocnice vypravili dva lidé z Bílého domu, aby prodloužení podepsal. Comey dorazil před nimi a přímo v nemocničním pokoji pak došlo ke konfrontaci. Ashcroft trval na svém, Comey hrozil rezignací. Oba Bushovi vyslanci odešli s prázdnou.

Comey incident popsal v květnu 2004 v Kongresu: 

Právě tento moment připomněl Obama, když Comeyho v roce 2013 do čela FBI navrhl. Prezident tehdy ocenil Comeyho „nezávislost a integritu“, když na jeho adresu uvedl, že „byl připraven vzdát se práce, kterou miloval, než aby byl součástí něčeho, co požadoval za zásadně špatné“.

Sledovací program byl nicméně později stejně obnoven, byť v pozměněné podobě a na základě odlišného právního odůvodnění, a Comey na ministerstvu zůstal.

Před svým příchodem na ministerstvo působil také jako státní zástupce a během své kariéry se zabýval mimo jiné několika případy souvisejícími s rodinou Clintonových. V roce 2002 například převzal dohled nad vyšetřováním sporné Clintonovy milosti pro podnikatele Marca Riche. Už na začátku 90. let coby člen speciální senátní komise řešil také kauzu Whitewater spojenou s Clintonovými.

Bývalý spolužák z práv označil Comeyho za „ohromného člověka, který si svou práci a reputaci zasloužil celoživotní službou“. V souvislosti s vyšetřováním údajných vazeb Trumpova týmu na Rusko letos v březnu řekl: Mohu vám slíbit, že se budeme řídit fakty, kamkoliv povedou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...