Moskevská radnice chce zavést technologii na identifikaci obličejů. Argumentuje posílením bezpečnosti, kritici ale záměr považují jen za další krok ke sledování obyvatel. Nelíbí se jim, že sběr biometrických dat bude bez jejich souhlasu. Údajně nezákonný krok napadli u soudu. Moskva si ale námitky nepřipouští, zhruba 90 procent kamer v ulicích je připraveno na sběr údajů.
Moskva chystá techniku k rozpoznávání tváří. Kritici mluví o totálním sledování a soudí se
Události: Vlna odporu kvůli zavádění systému na rozpoznávání obličejů v Moskvě (zdroj: ČT24)
Vedení Moskvy vypsalo výběrové řízení na technologii k identifikaci obličejů. Za systém zaplatí v přepočtu miliardu korun. Úřady mluví o nutnosti zajistit vyšší bezpečnost v ulicích, hromadné dopravě a budovách, kde se pohybují davy lidí. Monitoring silničního provozu pomáhá řešit zácpy a nečekané problémy.
Odpůrci záměr radnice považují za nezákonný a varují před únikem dat. „Existuje černý trh s osobními údaji, kde najdete každého člověka. V takových podmínkách použít technologii k identifikaci obličejů je nebezpečné,“ míní Jekatěrina Abašimová z neziskové organizace Roskomsvoboda.
Kritici monitorování pohybu lidí souhlasí s identifikací obličejů na letištích a nádražích, ale ne ve městech. Namítají, že už teď jsou podrobeni postačující kontrole a obávají se, že mohou mít problém kvůli možným chybám systému.
Úřadům proto poslali petici. „Řekli nám, že nic neporušili, ať se obrátíme na soud. Tak jsme šli k soudu. Je to protiústavní. Nikdo nemá právo přijít s totálním sledováním. Nepřipouští to ani zákon o osobních údajích,“ je přesvědčena advokátka Aljona Popovová. Pokud neuspějí v Rusku, chtějí se odpůrci opatření obrátit na mezinárodní soud.
V moskevských ulicích je už dnes 175 tisíc různých kamer. Centrum pro řízení silničního provozu jich používá zhruba deset tisíc. Ty další pak využívají městské, komunální, tajné a jiné služby. Tisíce kamer se nacházejí uvnitř budov.
„Identifikace obličejů je už ale příliš, je to rána přímo do srdce. Stejně jako s rozpoznáváním hlasu. Nicméně je to nevyhnutelné a pochopitelně to bude vyvolávat odpor u lidí kvůli zasahování do soukromí,“ podotkla socioložka z Nadace veřejného mínění Larisa Pautovová.
Ruská opozice se obává, že identifikace obličejů by mohla být zneužita proti oponentům režimu při demonstracích.
Čína stále hraje prim
Technologie na identifikaci lidí zažívá celosvětový rozmach. Třeba v Číně monitoruje aktivitu lidí už na dvě stě milionů kamer. Klíčovou roli hrají v hledání zločinců nebo neplatičů dluhů a daní. Podle kritiků režimu má Peking technologii rozpoznávání obličejů i jako účinnou zbraň proti disidentům a menšinám. Konkrétního člověka dokáže najít v až šedesátitisícovém davu.
Čína zároveň zavádí systém sociálního kreditu, který mapuje a hodnotí chování lidí v jedné databázi. Data sbírá ze sociálních sítí, mobilních telefonů, úředních záznamů nebo právě kamer pro rozpoznávání obličejů.
V Evropě se systém rozšířil hlavně ve Velké Británii. Jeho nasazování v ulicích se dostalo až k Vrchnímu soudu v Cardiffu. Ten v září zamítl žalobu, podle které je používání systému policií nelegální. „V Londýně jsou kamery pro rozpoznávání obličejů prakticky všude. V nepřetržitém provozu by jich mělo být na pět set tisíc – více než v jakémkoli jiném evropském městě,“ uvedla redaktorka ČT Katarína Sedláčková.
Do nové digitální éry vstupuje i Francie. Ta chce spustit mobilní aplikaci, která má lidem ušetřit čas při jednání s úřady. „Francie jako první evropská země nabídne občanům využít technologii pro rozpoznávání obličejů při elektronické komunikaci s úřady. Potřebují k tomu mobilní aplikaci Alicem a biometrický průkaz totožnosti,“ vysvětlil zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.
Opačný přístup k rozpoznávání obličejů má například vedení San Francisca, které letos v květnu využití technologie jako první americké město preventivně zakázalo. Později se k němu připojilo několik dalších měst v USA. Senát státu Kalifornie využití biometrických dat pro policejní práci následně postavil mimo zákon.
Plošné nasazení v Česku se nechystá
Systém už funguje i v České republice, zatím však kontroluje pohyb osob pouze na Letišti Václava Havla v Praze. Má se ale rozšiřovat na další mezinárodní letiště.
„Zatím neuvažujeme o tom, že bychom ho masivně nasazovali mimo tyto prostory. Vznikla debata o jeho nasazení na místech s vyšší koncentrací osob v Praze, ale ta debata je na začátku, protože se bude týkat ochrany osobních údajů, ochrany osobnosti,“ informoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Kromě rizikových míst veřejného prostoru by technologie podle bezpečnostních expertů měla do budoucna chránit i objekty kritické infrastruktury, jako jsou třeba věznice, budovy zpravodajských služeb nebo jaderné elektrárny. Zároveň ale odborníci varují, že používat by se měla s rozumem a velmi omezeně.