Meloniová dostala pověření sestavit italskou vládu, představila ministry

Nahrávám video

Prezident Sergio Mattarella pověřil sestavením nové italské vlády šéfku pravicově populistické strany Bratři Itálie Giorgiu Meloniovou. Politička, jejíž strana vyhrála zářijové volby, pověření přijala a rovnou předložila seznam ministrů. Nová vláda složí přísahu v sobotu dopoledne, řekl šéf prezidentské kanceláře Ugo Zampetti. Meloniová se stane první ženou v čele italského kabinetu.

Mattarella ocenil rychlý průběh jednání o nové vládě. „Neuplynul ani měsíc od voleb,“ uvedl prezident, podle nějž Itálie potřebuje rychle vládu s podporou parlamentu.

Ministerstvo zahraničí povede bývalý eurokomisař Antonio Tajani ze strany Vzhůru Itálie (FI), který bude i vicepremiérem. Zásadní post ministra financí obsadí představitel Ligy Giancarlo Giorgetti, který je považován za představitele umírněného křídla strany.

Šéf Ligy Matteo Salvini bude vicepremiérem a ministrem infrastruktury a dopravy. Salvini původně chtěl pro sebe ministerstvo vnitra, které ale bude řídit římský prefekt Matteo Piantedosi. Ministerstvo obrany obsadí věrný poradce Meloniové a jeden ze zakladatelů FdI Guido Crosetto.

Vládu vytvořily strany pravicového bloku, který má v parlamentu pohodlnou většinu. Kabinet má 25 členů. Nová vláda poprvé zasedne v neděli ve 12:00 SELČ a podle tisku požádá příští týden o důvěru ve Sněmovně i Senátu.

Šest ministerstev budou řídit ženy, což budoucí opoziční strany kritizovaly jako příliš nízký počet. „Je to nejpravicovější vláda v republikánských dějinách,“ uvedla středolevicová Demokratická strana, která bude zřejmě nejsilnější opoziční silou v parlamentu. K nekompromisnímu postoji vůči nové vládě vyzval i šéf Hnutí pěti hvězd, které rovněž kabinet nepodpoří, Giuseppe Conte.

Nové názvy ministerstev

Pravicová a populistická orientace nové vlády se podle komentátorů projevila i ve změně názvů některých ministerstev. Nová italská vláda tak bude mít ministerstvo zemědělství a potravinové suverenity či ministerstvo rodiny a porodnosti, které bude řídit velmi konzervativní politička Eugenia Roccellová.

Nově pak vzniklo ministerstvo podniků a Made in Italy. Nový kabinet bude mít více členů než končící vláda premiéra Maria Draghiho.

Berlusconi tvrdil, že obnovil vztahy s Putinem

Jednání o nové vládě tento týden zkomplikovaly výroky bývalého premiéra a šéfa strany Vzhůru Itálie (FI) Silvia Berlusconiho, který na nahrávce z jednání poslaneckého klubu tvrdí, že obnovil vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Kritizoval také Ukrajinu, že podle něj válku částečně způsobila sama silnějšími útoky na donbaské oblasti, které před zahájením letošní plnohodnotné pozemní invaze kontrolovaly Ruskem koordinované síly. Berlusconi následně popřel, že měl nedávno kontakty s Putinem.

Meloniová reagovala prohlášením, ve kterém slíbila, že její vláda bude dále podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi a že Itálie bude plnohodnotným členem EU a Severoatlantické aliance.

Média: Berlusconi může být s počtem ministrů spokojený

Strany, které míří do opozice, ve čtvrtek Meloniovou vyzvaly, aby se kvůli Berlusconiho výrokům nestal ministrem zahraničí představitel FI, nakonec ministerstvo ale strana získala. Berlusconi nicméně nezískal ministerstvo spravedlnosti, o které velmi stál. Resort bude nakonec řídit bývalý benátský prokurátor Carlo Nordio.

Berlusconiho strana bude mít také ministerstvo životního prostředí a energetické nezávislosti, které má na starosti snižování závislosti na ruském plynu.

Bývalý premiér může být podle médií spokojený, protože dostal pět ministerstev, což byl počet, o který žádal. Pět ministerstev bude mít i Liga. Zbytek postů obsadí představitelé FdI nebo nezávislí.

Meloniová by mohla jednat s Macronem

Prvním zahraničním politikem, se kterým by mohla Meloniová jednat, je francouzský prezident Emmanuel Macron. V Římě bude v neděli a pondělí kvůli účasti na setkání organizovaném katolickou organizací Sant'Egidio a audienci u papeže Františka.

Ještě před pověřením Meloniové Macron uvedl, že není dojednána žádná schůzka, protože se nechce vměšovat do fungování italské politiky. Krátce po volbách francouzská ministryně Laurence Booneová uvedla, že Paříž dohlédne, aby v Itálii byla dodržována práva, což mezi italskými pravicovými stranami vyvolalo velkou nevoli.

Bratři Itálie získali minulý měsíc ve volbách 26 procent hlasů, druhá skončila středolevicová Demokratická strana (PD) s devatenácti procenty a třetí se umístilo Hnutí pěti hvězd s patnácti procenty. Dva spojenci Meloniové – středopravicová FI a krajně pravicová Liga exministra vnitra Mattea Salviniho – dostaly osm, respektive devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled